Klíšťová encefalitida: Proč se očkování vyplatí?

V roce 2007 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 546 lidí, 4 lidé zemřeli. V porovnání s rokem 2006 se jedná o snížení počtů hlášených případů. Na druhou stranu se zvýšil počet úmrtí a podle informací lékařů se zhoršují průběhy onemocnění a jeho následky. Hlavním důvodem je vysoký počet případů v nejohroženějších věkových skupinách nad 50 let. Celkové nižší počty onemocnění byly ovlivněny především klimatickými podmínkami (poměrně suché a chladnější letní měsíce). Počasí ovlivnilo nižší počet onemocnění KE v celé Evropě. Aktuální data za rok 2007 poskytl Státní zdravotní ústav.

Nejrizikovější skupinou jsou senioři

„Závažné a nebezpečné průběhy se týkají především starších lidí, kteří jsou bohužel očkováni naprosto nedostatečně. S narůstajícím věkem se zvyšuje procento opravdu těžkých průběhů a trvalých následků. Důvodem je skutečnost, že virus napadne organismus zatížený četnými chronickými nemocemi, které souvisí s věkem,“ uvádí prim. MUDr. Václav Chmelík, primář Infekčního oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích a dodává: „Životní styl starších lidí se v dnešní době proti minulosti změnil. Jsou aktivnější, sportují, tráví čas s rodinou nebo přáteli v přírodě. Možnosti nákazy jsou tak vystaveni mnohem častěji. Hodně nyní apelujeme na to, aby se očkování starších lidí nepodceňovalo. Zdravotní pojišťovny nabízejí dnes v rámci preventivních programů příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě buď bez omezení věku nebo mají i speciální programy pro osoby starší 60 let“.

Proočkovanost v České republice

Data za rok 2007 ukazují, že se proočkovanost v české populaci v roce 2007 zvýšila na 16% (v roce 2005 to bylo 11%). Například v porovnání s Rakouskem, kde je proočkovanost téměř 90%, je to stále velmi nízké číslo.

„V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou lze napravovat pouze příznaky a neexistuje terapie, která by léčila přímo toto onemocnění. Proto je kladen takový důraz na prevenci.“ doplňuje prof. plk. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., děkan Fakulty vojenského lékařství Univerzity obrany v Hradci Králové.

Děti jsou chráněny nejvíce

Díky preventivním programům zdravotních pojišťoven a zodpovědnosti rodičů nejvíce narůstá proočkovanost u dětí a mládeže. „I když onemocnění u dětí probíhá obecně mírněji, mohou se objevit také těžké formy, které vedou k trvalému narušení kvality života mladého člověka z důvodů neuropsychických potíží. Proto jsme potěšeni, že takový trend v preventivní ochraně zdraví u nejmladší generace nastal“ doplňuje prim. MUDr. Václav Chmelík.

Příznaky a průběh nemoci

V současnosti není známa léčba klíšťové encefalitidy postihující původce nemoci. Probíhá jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte nebo pitím nepasterizovaného mléka. Onemocnění mívá dvoufázový průběh.

V první fázi se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dnů uleví a cítí se lépe, ale virus se v těle zatím množí. V druhé fázi nemoci se pacient cítí daleko hůře, to již virus pronikl do mozku. Nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.

Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě virus postihuje především mozkové pleny. Vede k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází za 2-3 týdny domů. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím.

Prevence

Jedinou účinnou ochranou proti této zákeřné nemoci je očkování.

Očkovat se lze v průběhu celého roku, a to dle schématu pro teplé či chladné měsíce roku. Tato forma prevence je rozumnou investicí do budoucnosti. Infekci si totiž může člověk přivézt i ze své dovolené. Klíšťata infikovaná virem klíšťové encefalitidy se vyskytují kromě České republiky také na jihozápadě a jihovýchodě Německa, ve Švýcarsku, Slovinsku, v severním Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Pobaltí, Rusku a Bělorusku, na severu Itálie či v sousedním Rakousku.