Bailando má novou tvář aneb v Česku se tančí pro všechny

Bailando – tančím pro tebe – velkolepá taneční show pod svou šlechetnou maskou charity skrývá cynickou zábavu komerčního světa. Necitlivost vůči postiženým se projevuje nejen v kruté skutečnosti, že lidé se baví na úkor toho, že postižení nemají peníze operaci či na léky, ale především ve formátu zábavy, která je podávána jako soutěž.

Cynická soutěž je zahráváním si s city lidí, kteří zoufale potřebují pomoc (vyjma jedné) a neomlouvá ji ani dobrý úmysl - pomoci aspoň někomu.

Soutěživá cynická zábava je bohužel v dnešním komerčním světě, jehož ovládá soutěživé mužské ego, vnímána jako nadmíru šlechetná, což

svědčí o emocionální a sociální degradaci civilizované společnosti 21. století. Jen citová otupělost zdeformovaná komerční soutěživostí si neuvědomuje zoufalství lidí, kteří se vystavují tak silnému stresujícímu ponížení a stávají se mediálními kašpárky komerční zábavy, protože jim zdravotní pojišťovna nezaplatí životně důležité léky či potřebnou operaci proti ochrnutí rukou.

Herní řád aneb co skrývá pod maskou šlechetnosti

Když se podíváme do herního řádu uveřejněného na stránkách Novy, zjistíme, že šlechetnost účinkující, kteří podstoupí hodiny dřiny, aby pomohli postiženým, není zas tolik šlechetná natož charitativní. Z herního řádu vyplývá, že ve smlouvě mají účinkující uvedenou odměnu.

Výňatek z herního řádu:

…..Páru, který v Duelu končí účast v soutěži, nepřísluší žádná jiná výhra ani odměna, kromě odměny uvedené ve smlouvě o účinkování v pořadu.

Podle herního řádu o tom, zda někdo bude mít peníze na operaci, aby neochrnul i na ruce, či na placení drahých léků, rozhodují “opravdoví odborníci“: v první řadě producent, pak odborná taneční porota a nakonec bavící se diváci.

A tak se může stát, že místo toho, aby postižený získal peníze na životně důležité léky či životně důležitou operaci, získá je matka dcery, která jí chce vytančit peníze na taneční školu.

Zdraví nemocnému nevěří.

Bailando v lidech, kteří ještě citově neotupěli v konzumním světě a dokáží soucítit s postiženými vyvolává řadu otázek:

Proč takováto cynická zábava hazardující s city postižených vůbec vznikla? Vždyť existuje mnohem kultivovanější a humánnější způsob, jak mediálně zprostředkovat pomoc postiženým - např. charitativní koncerty.

Proč tento formát zábavy převzala, TV Nova, která má tak dobré zkušenosti s charitativní pomocí kultivovaným způsobem?

Již několikrát krátký informační šot v hlavních zprávách vyvolal vlnu solidarity a pomohl mnoha postiženým k drahé léčbě.

Proč se neudělal charitativní pořad na konkrétní pomoc všem zúčastěným, anebo zábavná soutěž na plnění nesplněných přání, nespojených se zdravotním postižením?

Je dnešní technicky vyspělá společnost opravdu tak krutá, že

komerční zábavou hazarduje s city lidí, kteří potřebují její pomoc?

Je naše společnost tak emocionálně a sociálně zaostalá, že léčba postižených závisí na tom, jak taneční pár zaboduje u poroty a u diváků?

Naštěstí na poslední dvě otázky odpověděli sami diváci svou vlnou solidarity neboli dotazy, kam mohou jednotlivým postiženým posílat peníze. Potvrdili tak nejenom fakt, že je dnešní cynický komerční svět nepřeválcoval svou citovou otupělostí, ale dokonce změnili svým soucítěním i pravidla hry. Díky jejich solidaritě tak žádný postižený neodejde z pořadu bez pomoci.

Citlivý český divák změnil cynickou komerční zábavu na skutečnou charitu.

TV NOVA, která si tímto pořadem poškodila svou charitativní tvář / viz její charitativní šoty ve zprávách/, by měla divákům poděkovat, že jí svým soucítěním vrátili nekomerční kredit charity.

Já osobně děkuji všem divákům, kteří svým soucitem, udělali z Bailanda humánní pořad, který neponižuje a nestresuje postižené a nám ostatním dává naději, že solidarita mezi Čechy stále žije navzdory komerční masáži nás všech.