Knížka: My se máme, my si vyhovíme

Jak dospět ve vztahu ke shodě?

Je nutné vyhovět si za každou cenu?

Proč se vlastně hádáme a přeme?

Jak vypadá vztah milenecký a manželský?

Co dělat s vadnoucím manželským životem?

Jak si poradit s nevěrou? ...

Otázky, které si tak často klademe.

Jeho příklady a situace jako by přímo mluvily z duše. Knihy Miroslava Plzáka jsou užitečnými průvodci ve spletitém labyrintu milostných vztahů.

Novinka! Váz., 128 stran, 189 Kč

MUDr. Miroslav Plzák, CSc., se narodil 25. 8. 1925. Studoval v letech 1945-1950. V roce 1959 začal pracovat na psychiatrické klinice Fakulty všeobecného lékařství UK a v roce 1964 se stal jejím primářem. Tuto funkci zastával dvacet pět let. Aktivní praxi i pedagogickou činnost opustil v roce 1989. Je čestným členem Asociace manželských a rodinných poradců v Čechách, spoluzakladatelem Linky důvěry a pilným autorem. Napsal na 60 vědeckých prací a populárně psychologických publikací. Působil i jako dramatik a televizní scénárista.Čechách, spoluzakladatelem Linky důvěry a pilným autorem. Napsal na 60 vědeckých prací a populárně psychologických publikací. Působil i jako dramatik a televizní scénárista. Vytvořil devět divadelních her, inscenace Záviš kontra Březinová (spoluautor M. Šimek) byla na scéně divadla Semafor nepřetržitě tři a půl roku. Věnuje se i publicistické činnosti.

Knihy Miroslava Plzáka v nakladatelství MOTTO:

Dospělým vstup zakázán

Klíč k výběru partnera pro manželství

Kostky byly vrženy

Manželské judo

Manželská tonutí

Othelon aneb Manuál o žárlivosti

Pozor, padání skal

Soužití k zabití (s Ivankou Devátou)

Srdce zmámené láskou

Taktika a strategie v lásce

Tušení o lidské duši

Žena a muž

Ukázka z knihy:

Schůzka se skládá z části milostně erotické a z části civilní

V části milostně erotické se milostně koná a vnímá a víme už, že vyhovět potřebám milostně erotické lásky znamená umět vložit do milování životadárnou pauzu.

„Proto, abychom po sobě mohli náležitě toužit, dva dny se neuvidíme…“

Tento výrok, který by neměl být nikdy opomenut, někdo z mileneckého páru vyřkl, a co si budeme povídat, vyřkne ho vždy ten kdo se o lásku méně strachuje, kdo se o ni přece jen o něco méně bojí.

Partner, který je ještě zcela obnažený a v lásce nezkušený, žije v klamné iluzi, že opravdová láska pauzy nepotřebuje, a věří, že každodenní setkání lásku zabezpečují. Vychází z naivního přesvědčení, že čím častěji se vidíme, tím bude láska silnější.

Je-li hodně málo partnersky gramotný, začne trucovat, a trucovat znamená si lásku VYNUCOVAT.

To je vcelku přehledné a srozumitelné, ale v průběhu mileneckého setkání, jemuž říkáme rande, vzniká ještě jedno zkázonosné PUZENÍ, kdy chci čas setkání zcela a beze zbytku zaplnit milostně erotickými projevy, a proto vyžaduji, aby mi v nich bylo vyhověno.

V milostně erotickém vztahu totiž existuje dvojí toužení:

1. TOUŽENÍ po milostně erotickém KONÁNÍ,

2. ZASTESKNUTÍ po prosté přítomnosti druhého partnera.

Milostně erotickou lásku lze realizovat všelijak. Existuje něco jako rekreační nevěra, kdy se s mimomanželskou milenkou setkávám jen na několik hodin, které zaplníme sexem. Aby se nezdálo, že se snad nevěrou zabývám výhradně já, podotýkám, že výraz „rekreační nevěra“ použili původně dr. Radim Uzel a současně PhDr. Petr Šmolka.

Milenci se pomilují a pak spěchají za svým životem, aniž by si třeba řekli, že syn byl přijat na vysokou školu nebo že jeden z nich změnil zaměstnání. Čas schůzky je zaplněn pouze erotikou.

Anebo nastane případ, že se čas setkání rozdělí na dvě části: milenci se jednak pomilují, jednak si popovídají. Ovšem nemilostně (nikoli nemilosrdně). Mimomanželští milenci někdy odhalí, že spolu dokážou mluvit o záležitostech, které s vlastními manželskými partnery projednat nemohou.

Pak po sobě nejen eroticky zatouží, ale také se jim po sobě partnersky zasteskne.

Začal jsem milostně erotickou láskou v rámci manželské nevěry, v níž se obvykle setkají milenci již nějak zkušení, kteří čas vymezený pro lásku a erotiku, kradou z jiných oblastí svého života. Tak tomu ale není u lásky nesezdaných milenců, milenců nedostatečně zkušených, kteří jsou okouzleni prvotním poznáváním milostně erotických slastí. Ti mají sklon zahlcovat schůzku toliko milostně eroticky a hrozí jim, že odmítnou CIVILNÍ etapu schůzky na základě představy, že to co je civilní, se do lásky nehodí.

Milenci se blankytně pomilují a mladý muž navrhne své mladé dívce, že by mohli jít třeba do kina. Pronese tu nabídku vlídně a laskavě, ale dívce u ní chybí jakýsi zvonivý milostný podtón.

„Milostpán si užil a teď se mnou mluví jak s prodavačkou u pokladny…“

Dívka chce, aby v každém proneseném slově znělo, že se milují. Někdy může být romantickým snílkem i muž, kterému vadí, že si chce žena pustit televizi a sledovat svůj seriál, místo aby se mu věnovala.

Jakmile se jeden z partnerů začne chovat civilně, druhý mu musí vyhovět.

Tak jako ten, kdo navrhuje vyšší frekvenci schůzek a vnucuje ji svému partnerovi, v lásce prohrává, právě tak začne prohrávat ten, kdo chce být nepřetržitě mazlivý, horoucí a odmítá se chovat civilně.

Jde o maličkosti, které však mohou mít dalekosáhlé důsledky. Chlapec vezme dívku za ruku, jenomže ona mu chce sdělit něco zcela mimo jejich vztah, a proto ruku odtáhne. Pomýlený mladík se pokusí sáhnout po ní znovu.

Hlas romantického blouznivce říká:

Chce-li tvůj milý svírat svou dlaní tvou, musíš mu vyhovět, vždyť tak činí z popudu čiré lásky.

Hlas manželského poradce říká:

Držet se za ruce má cenu jedině, když oba spontánně chtějí, pokud jeden nechce, je nutné mu vyhovět.

Jestliže totiž oba milenci zvládnou NÁSTUP civilních částí schůzky, začne jim být spolu skutečně dobře. Chce-li jeden stále hořet a jásat, je nutné ho nechat odjásat někam do hlubokého lesa a pak mu vysvětlit, že milovat znamená naučit se s tím druhým vycházet i civilně.