Desatero rad pro zdraví od uznávaného českého léčitele pátera Ferdy

V dnešní době najdeme spoustu zaručených rad, jak o sebe pečovat, co všechno užívat, abychom posílili tělo, a farmaceutické firmy se předhání, jaké doplňky stravy jsou nejlepší. Reklamy nás válcují vším možným, že pořádně nevíme, co do sebe nacpat dřív, abychom byli zdraví. O úspěšných dietách ani nemluvě a každá z nich je zaručená a vyzkoušená a jistě se už kg nevrátí. Knih na tato témata jsou plná knihkupectví a stále se vydávají další a další. Někdy ale stačí zapnout zdravý rozum anebo se prostě vrátit ke kořenům.

foto / Autor: on Wikipedia.org, podle licence: CC BY-SA 4.0

Dnešním tématem budou stále platné a neocenitelné rady muže, který dokázal určit diagnózu pacienta i na vzdálenost stovky kilometrů. Věřím, že o něm a jeho schopnostech už někdy v životě slyšel každý z vás, ale přeci jen si nejdříve shrneme pár informací. Jak sám s oblibou tvrdil:„Já mám všechno od f – František, Ferda, filozof, farář a fagotista.“ Jeden z našich nejlepších a nejznámějších přírodních léčitelů, který opravdu něco uměl, léčil zadarmo a jeho léčba přinášela jasné výsledky, byl páter František Ferda (1915 - 1991). V roce 1939 byl vysvěcen na kněze a za totalitního režimu byl na devět let uvězněn ve věznicích v Ostravě, Opavě, Mírově, Jáchymově a Valdicích. Poté dalších devět let strávil na nuceném pracovním nasazení v plzeňském pivovaru. V roce 1969 začal působit jako duchovní správce v domově důchodců v Újezdci u Klatov a teprve až od roku 1978 se mohl plně věnovat léčitelství ve svém domku v Sušici. Věnoval se i experimentům v léčbě rakoviny. Zemřel v roce 1991 v Sušici, kde je také pochován.

Jeho pravidla, rady a doporučení ohledně jídla a oblečení, jsou nadčasová. Nemůžeme si je vyjmenovat všechny, protože na to by jeden článek nestačil, ale vyzdvihneme 10 základních pravidel, která jako základ pro naše zdraví můžeme použít:

• “Kvalita naší krve je přímo úměrná s tím, co jíme,” zdůrazňoval F. Ferda. Proto bychom se měli podle jeho slov snažit, aby naše kuchyně byla lékárnou a lékárna naší kuchyní. Jíst bychom měli všechno, ale v malé míře. I to nezdravé, zač páter Ferda považoval např. hovězí maso přední, uzeniny, sýry, se jíst může, ale pouze jednou za čas, aby mělo tělo čas se vyčistit. “Je otázkou času, kdy se naše tělo proti tomu vzbouří,”varoval páter a s oblibou dodával: “To, co ti chutná nejvíce, jez nejméně.”  Doporučoval pramenitou vodu, chléb - hlavně žitný, pečivo domácí, knedlíky domácí, rýže, kondenzované mléko + káva, zelenina tradiční vypěstovaná, česnek, cibule (podmínečně křen, zázvor, anýz, bobkový list, mrkev, lískové ořechy, čaj z bezových výhonků, mošt-neutralizuje močovinu z mléka. Pít často bylinné čaje, ovoce v malém množství, jablka, pomeranče, máslo.
• Jak už víme, naše tělo se dvanáct hodin čistí a v další půli zase sílí. Ferdova doporučení se od ostatních odlišují v době, kdy tyto procesy v těle začínají a kdy končí. Podle pátera trvá očista od dvou hodin v noci do dvou odpoledne. Během této doby by se tělo nemělo příliš zatěžovat jídlem. S posunem souvisí i pozdější čas na snídani, oběd i večeři.
• Páter Ferda s úsměvem říkal, že tato civilizace dělá všechno obráceně. Doporučoval snídat málo a později, oběd by měl být vydatný kolem druhé hodiny odpoledne a večer by se měl člověk najíst dvakrát! Když mu ženy oponovaly, že neprojdou dveřmi, odpovídal jen: “Lepší když budeš mít kilo navíc a budeš zdravá, než bys byla o kilo lehčí a marodila bys.“ Dopoledne doporučoval jídlo, které nezatěžuje tělo. Za ideální snídani považoval dobře vypečený pšenično-žitný chléb (žito čistí krev, pšenice podporuje krvetvorbu) namazaný nejlépe vepřovým hřbetním sádlem. Oběd složený z polévky a hlavního chodu, by měl přijít na řadu až kolem druhé hodiny odpolední. Nejlépe hodinu po jídle by se nemělo pít, aby mohly v klidu započít trávicí procesy. Večer je podle pátera zcela normální, že má člověk největší hlad. Tělo sílí a potřebuje k tomu dostatek potravy. Zásadní je nepřejíst se, ale dobře se najíst!
• František Ferda říkával, že jsme geneticky nastaveni na potravu našich předků. Co se vypěstuje u nás, to se může sníst. Do toho také rozlišoval, co tady bylo původní a co ne. Zatímco vlašské ořechy považoval za nevhodné, lískové ořechy naopak. Ze zeleniny doporučoval petržel, mrkev, salátové okurky, které obsahují minerály, a červenou řepu. Ta je zdrojem přírodního červeného barviva a kromě jiného blokuje množení plísní v těle. Cibuli doporučoval jen v malém množství, protože v těle ničí červené krvinky, česnek povoloval dva stroužky týdně, rozhodně ne denně. Doporučoval všem sníst během dne tři lžíce petržele a trošku mrkve. Byl toho názoru, že je lépe mít v těle mírný nedostatek vitamínů, než nadbytek, protože pak místo toho, aby pomáhaly, začnou škodit.
• “Plísně jsou hrobaři života, a lidstvo neudolá rakovina, ale zdegeneruje na plísně,” varoval častokráte své pacienty Ferda. Neviděl rád, když lidé jedli příliš syrového ovoce, zvláště malé děti. Málokteré není nahnilé a tudíž nezasažené plísní. V přílišném množství dráždí ledviny, tlusté střevo, žlučník a u malých dětí například častá konzumace jablek způsobuje noční děsy. Ferda doporučoval vyvarovat se dovezenému tropickému ovoci, včetně džusů, které jsou bližší lidem žijícím v tropickém pásmu. Když už ovoce, tak kombinaci jablko-hruška, jednou týdně a sníst během dopoledne, kdy se tělo čistí. Za přijatelné považoval tepelně zpracované ovoce (povidla, žemlovka, štrůdl, ovocné knedlíky aj.).
• Maso by se mělo jíst v nevelkém množství, nejlépe propečené a rozhodně by se měly druhy masa v našem jídelníčku střídat. Ferda nedoporučoval přední hovězí – maso od kosti, u zvěřiny varoval před špatně střeleným kusem. Varoval před častou konzumací kuřecího masa, které může obsahovat arsen. Sami si můžete doma udělat menší test o tom, co jíte. Páter říkával, že pečené kuře by mělo mít bílé kosti, protože arsen se ukládá v kostech, které jsou pak křehké a zbarvené do tmavohněda.
• Mouka a vše, co je spojeno s ní, p. Ferda doporučoval. Houskové knedlíky, bramborové knedlíky, škubánky. Zato s rýží nebo těstovinami u pátera lidé příliš nepochodili. Doporučoval je tak jednou do týdne. Brambory by se měly zásadně vařit s kmínem a mrkví, která na sebe váže škrob. Po dovaření doporučoval mrkev vyhodit a brambory nechat vychladnout bez pokličky. Pokud se neodklopí, dochází v bramborách k pařeništi škodlivin.
• Ferdovo krédo bylo: “Ať už chceme po ránu sníst nebo vypít něco studeného, mělo by to přijít až po naplnění žaludku něčím teplým.“. Rozhodně by se nemělo pít studené pití na lačný žaludek! Kdo tak činí, koleduje si o rakovinu žaludku. Nepít vůbec minerálky, barevné limonády, hlavně červené a sirupy. Ideálně bylinné čaje a pramenitou vodu.
• “Co se naspí do dvou hodin, to se naspí.” zdůrazňoval. Pak už tělo nemá ze spánku užitek. Kdybychom ale podle Ferdy v okruhu 15 km vyplenili všechno živé, tak ze spánku nemáme nic. “Člověk je živá součást přírody a z živého čerpá potřebnou sílu!“ říkával páter Ferda.
• “Kouření škodí, ale jinak, než se říká,” usmíval se Ferda a všem kuřákům doporučoval inhalovat česnek, aby docházelo k čištění plic. Sám miloval tabák a s kouřením přestal až těsně před smrtí. Občas doporučoval sklenici piva, ale varoval před desetistupňovým pivem, které podle jeho častých diagnóz lidem ničilo ledviny. Když už pivo, pak jedině dvanáctku, nejlépe Plzeň a pouze třetinku. Když už alkohol, pak malého panáka pravé slivovice, ale jednou za čas! Jinak byl Ferda v užívání alkoholu striktní.

Ohledně oblečení doporučuje umělé tkaniny očistit vymácháním v roztoku dubové kůry, přesličky, fenyklu, česneku - máchat 20 min. Nosit barevné prádlo přímo na těle, hlavně nenosit černé prádlo a vyvarovat se křiklavých barev.

Na závěr pár rad ohledně léčivosti čajů, které je vhodné pít.

• citron - syrový i vařený táhne močovinu, sníme-li hovězí maso, sníst citron
• dubová kůra - za 6 dní dokonale pročistí tělo od všech škodlivin
• jeřabiny, vřes - na cukrovku a sklerózu
• kmín - vylučuje solanin z brambor a pudinků
• máta - trávení
• mateřídouška - skleróza, spánek, celkově uklidňuje. Možno pít po celý rok bez vedlejších účinků
• pelyněk - po šunce, ta se dělá z masa od kosti a někdy v ní bývají červíčci, co se opouzdří ve dvanácterníku (boubele) - pít nalačno. Šunku moc nejíst, je nesprávně uzená, doporučuje se spíš domácí uzené, doma se udí pomalu a ne v plynu
• řebříček - pít, jedí-li se kupovaná vejce (slepice se nevyženou ven), nepoužívat řebříček růžový
• přeslička - vylučuje hliník
• třezalka - biologický nárazník při předávkování bylin
• žitovka - používat na kávu - čistí krev
• čaj na bolení v krku - 1 lžíce dubové kůry, 1/2 citronu i s kůrou, petržel kořen nebo nať do 1/2 l vody, vařit 8 min. pít 6 dní
• čaj na kašel - 1 lžíce žebříčku, 7 hřebíčků, lžíce podbělu, lžíce kmínu, lžíce dubové kůry, lžička citronu a lžíce lesního medu. Do 1/2 l vody, 8 min, vařit, hned slít. Pít 7-14 dní denně.

Samozřejmě mnozí lékaři a výživoví poradci by s páterem zřejmě ani dnes nenašli společnou řeč, ale posouzení jeho pravidel necháme na každém z vás. Rozhodně jeho neuvěřitelné znalosti ohledně bylinek a jejich léčivých účincích, jsou inspirací a zdrojem pomoci i v dnešní době. Kdo se o ně zajímá, rozhodně v knihách a článcích pátera Ferdy a o něm, najde spoustu dobrých a cenných rad.

napsala Gabriela Horáčková

zdroje:

https://petrfaltus.net/petr-faltus-pater-ferda-1915-muz-ktery-dokazal-lecit.php

https://behejsrdcem.cz/clanky/10-pravidel-pro-zdravi-od-patera-ferdy-ceskeho-lecitele-ktery-pomahal-vlastimilu-zwiefelhoferovi/

https://www.vitalia.cz/clanky/pater-frantisek-ferda-lecitel-jehoz-rady-a-recepty-se-ceni-i-dnes/