Vztah prarodičů a vnoučat má blahodárný vliv na obě strany. Přesto se často podceňuje

Už se z vás stali babičky a dědové? Z vlastní zkušenosti vím, že je to jeden z nejsilnějších momentů v životě. Své děti už jste vychovali, mají svou rodinu a svůj život a mohlo by se zdát, že se život částečně vyprázdnil. Pak najednou držíte v ruce znovu ten malý uzlíček, kterému koluje v žilách vaše krev a srdce bije jako o život. Zrodí se v něm nová silná láska a pocit zodpovědnosti za toho malého človíčka, který znovu vyplňuje váš čas. Máte za sebou už zkušenosti, máte své odžité a můžete se podělit o svou moudrost, která už se dokáže vyvarovat případných minulých chyb.

foto / Freepik

Tomuto vlivu se věnuje bezpočet studií, které dokazují, jak je pro vnoučata přínosné, když mají dobrý vztah se svými prarodiči. Ti ovlivňují vývoj vnoučat víc, než si možná dokážete představit. Například rozsáhlý výzkum z Oxfordu z roku 2014 zjistil, že děti, které mají blízký vztah se svými prarodiči, mají méně psychických potíží i problémů s chováním a lépe se vypořádávají s traumatickými životními zkušenostmi.

„Rodiče by si měli uvědomit, že pro zdravou osobnost dítěte je velmi důležité zažívat pestrost lidského chování a jednání. V dospělosti pak i díky tomu ostatním lidem lépe porozumí a vyzná se ve vztazích. Proto i to, co se vám rodičům nelíbí, může být pro vaše děti výhodou,“ vysvětluje psychoterapeutka Akademie rodičovství Kateřina Novotná.

Dr. Karl Pillemer z Univerzity Cornell pro změnu říká, že výzkum ukázal, že 9 z 10 dospělých vnoučat tvrdí, že jejich prarodiče ovlivnili jejich hodnoty a chování. To je velmi vysoké číslo, prarodiče, jak se zdá, mají velký vliv na to, jaký člověk z jejich vnoučat jednou vyroste. A potvrzují to i další průzkumy, jeden nedávno provedený zjistil, že 78 % prarodičů si s vnoučaty povídá o životních hodnotách. Také to často bývají prarodiče, kteří děti učí respektovat tradice. Ty dětem dodávají pocit rodinné identity. Obě generace se obohacují navzájem, díky vnoučatům se zase prarodiče mohou učit tradicím, které si tato generace utváří.

Rozhodně je ale důležité se vyvarovat těch chyb, které by narušily dobré vztahy mezi prarodiči a rodiči. Je zásadní, aby prarodiče dodržovali směr výchovy, který si rodiče přejí. Své děti už vychovali a ikdyž někdy nesouhlasí, není dobré do výchovy rodičů zasahovat, nebo jít dokonce proti ní. Např. „Prarodiče by tak neměli jít proti těmto zásadám nebo je vědomě porušovat. Například, když si matka nepřeje, aby děti jedly příliš sladkostí, a babička jim je neustále nabízí,“ upozorňuje psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove Mária Tóthová Šimčáková.

Naprosto nevhodné je, pokud prarodiče cíleně jdou proti rozhodnutí rodičů. Pokud výjimečně prarodiče podlehnou prosbám vnoučat a svolí například ke koupi zakázaných dobrot, není to nic, co by se nedalo pochopit. Na hraně je ovšem situace, kdy to prarodiče dělají pravidelně a záměrně, aby se dětem zavděčili. Tady už je prostor pro řádnou domluvu, je třeba, aby prarodiče respektovali nastavená pravidla, jinak je i samo dítě zmatené a nechápe, proč příště čokoládu nedostane, když to minule babička dovolila. Úplně za hranou všeho je urputná snaha získat si vnouče na svou stranu kupováním všeho možného, zejména věcí, které mají děti zakázané. Pokud v rodině nejsou dobré vztahy a přidá se k tomu ještě manipulace a „poštvávání“ vnoučat proti rodičům, může to na dobro zničit rodinné vztahy, proto je třeba si vždy nastavit jasné mantinely už na začátku.

Je poměrně běžné, že přijdou děti se svými tajnostmi raději za prarodiči než rodiči. Je to dáno především tím, že na ně mají prarodiče více času a z pohledu výchovy víc tolerantnější a chápající. V dospívání mnohdy dítě uposlechne spíše prarodiče než rodiče. Pokud ho navíc prarodiče podpoří v hledání životní cesty, může se stát i jakýmsi komunikačním mezistupněm.

„Babička by ale neměla zapomenout, že jsou také informace, které by měli rodiče vědět. Měla by tak být někdy pouze podporou pro dítě, když to oznámí rodičům. Například, když se objeví problém ve třídě se spolužáky, kteří jej nějak šikanují. Rodiče následně mohou společně s babičkou nalézt řešení,“ dodává Mária Tóthová Šimčáková.

Prarodiče bývají hotovou studnicí rad a příběhů, kterou děti jinde nenajdou. Mají čas se podělit o své zkušenosti a ukázat život z perspektivy lidí, kteří už o něm mnohé vědí. Prarodiče také dotvářejí v dětech pocit rodiny jako přístavu, do kterého se mohou kdykoliv vrátit. Navíc vnoučata učí úctě ke stáří a s ní spojeným hodnotám, které děti jen těžko získají od vrstevníků.

Shrnutí závěrem je tedy v podstatě jasné. Úloha prarodičů, kteří dodržují pravidla nastavená rodiči a nezasahují do výchovy, upevňuje vzájemné vazby mezi generacemi. Ať jde o hlídání vnoučat, když se rodiče zdrží v práci, případně chtějí mít trochu času pro sebe, pomoc s domácími úkoly anebo jen trávení času u her a vyprávění, jaké to bylo, když byli rodiče malí.

Za sebe mohu dodat, že slyšet poprvé slovo babi, mne naplnilo obrovskou hrdostí. Bydlíme pár let s celou rodinou v jednom velkém domě a vnuk, jen co se naučil zdolávat schody, často utíká o patro výš k nám, aby se pomazlil, abychom si pohráli anebo si prohlédli knížku. Musím dodat, že jsme si nastavili pravidla a dodržujeme striktně svá soukromí a pokud rodiče něco nepovolí, nemá smysl hledat u nás jako prarodičů jiný názor, jsme vždy zajedno. Opravdu je důležité, aby děti věděly, že výchova je určovaná rodiči a prarodiče jsou podpůrný tým, který vypomůže, ale pravidla měnit nebude. Pak vše může fungovat a vztah s vnoučaty se dá jen upevňovat.

napsala Gabriela Horáčková

zdroje:

https://www.svetzeny.cz/psychologie/prarodice-jsou-pro-vnoucata-dulezitejsi-nez-byste-si-mysleli-jak-ovlivnuji-vyvoj-vaseho

https://www.novinky.cz/clanek/zena-deti-pozitivni-vliv-babicek-a-dedecku-na-vychove-deti-se-casto-podcenuje-40285694

https://www.maminka.cz/clanek/prarodice-a-vnoucata-proc-jsou-duleziti-pro-deti-den-prarodicu

https://www.tvojeharmony.cz/tips/prarodice-a-vnoucata-vztah-ktery-prospiva-obema-stranam/