Manžela nechala milenka a svůj vztek a frustraci si teď vybíjí na mně a dětech, píše Petra

Říká se, že jedna dobře provedená nevěra může zachránit manželství. Ať si myslí kdo chce, co chce, já proti této myšlence nic nemám. Mám ve svém okolí spoustu kamarádek, které byly podvedeny svým mužem. Když to prasklo, ve většině případů k rozvodu nedošlo. Naopak. Partneři si mezi sebou znovu vybudovali důvěru a začali znovu.

Samozřejmě, že se tento postup nedá aplikovat na všechny páry a každý jsme jiný, ale chci tím říct, že už mi není dvacet a nezlomila bych hůl nad naším letitým manželstvím kvůli něčemu takovému, jako je nevěra. To by to můj muž však nesměl až tak drze přehánět.

ilustrační foto / Freepik

Máme tři děti, které šly dosti brzo po sobě. Takže neustálý kolotoč kolem dětí, stěhování z bytu do domečku, do toho moje nemocná maminka. Můj manžel je skvělý a moc hodný člověk. Dobře to vím. Nevyměnila bych ho za nic na světě. Je mi jasné, že tyhle poslední roky to měl doma těžké. Jedno dítě má zdravotní postižení a ty dvě dají také pořádně zabrat. Takže jsem v permanentním zápřahu a v jednom kole. Sama jsem si všimla toho, že se s mužem začínáme odcizovat, protože na něj nemám čas. I když manžel doma hodně pomáhá, bývám prostě a jednoduše často vyčerpaná a na oživování vztahu a cukrbliky už mi nezbývala energie. Relativně dlouho to šlo v těchto kolejích, kdy muž prostě strádal. Vím to. Po nějakém čase na něj praskla nevěra. Dozvěděla jsem se to od mé sestry, která je spolu viděla. Ač to zní sebevíc neuvěřitelně a nemožně, trochu se mi ulevilo, že je můj muž zase naživu, nabitý energií a šťastný. Rodina jeho nevěrou nijak netrpěla, naopak. Dělal pro nás první poslední a já jsem si to dokonce sobecky strašně užívala. Můj muž, tak jak ho znám, zpytoval svědomí a doma si to kompenzoval tím, že nám snášel modré z nebe. Já jsem mu nikdy neřekla, že o jeho milence vím. Vím, že je to šílené, ale já jsem prostě slízla veškerou smetanu.

Před nedávnem ho však milenka opustila. To také vím, protože jsem o tom mého muže slyšela vyprávět do telefonu svému v bratrovi v momentě, kdy si myslel, že s dětmi ještě nejsme doma. Od jejich rozchodu to jde u nás od desíti k pěti. Manžel je frustrovaný, nervózní, vůči dětem i mně apatický. Nikam s námi nechce jezdit, nic s námi nechce podnikat. Je zahloubaný do svých myšlenek a ztratil tu jiskru, kterou při románku měl. Začal kašlat na pomoc v domácnosti i kolem baráčku a do všeho ho musím zdlouhavě strkat, přemlouvat a doprošovat se. Rozčilují ho věci, které před tím v pohodě přecházel a dělá doma jen dusno. Na děti bezdůvodně křičí a rozžhaví ho k nepříčetnosti každá prkotina.

Až přijde ten správný čas, vím, že to budu muset všechno nějak vyřešit a zapřemýšlet, zda mu říct, že vím, nebo to nevytahovat. Nikdy bych však nepředpokládala, že vám nevěra může životem zamíchat i jinak, než bývá v drtivé většině zvykem.

Petra, 40 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.