Pompézní pohřeb českého krále Karla IV. Při zádušní mši byl prvně nazván Otcem vlasti

Píše se listopad roku 1378 a císař římský i český král Karel IV. pomalu končí svoji životní pouť. Po ošklivé zlomenině kyčelního krčku musel ulehnout a jak už to tak často bývá, přidal se k tomuto úrazu zápal plic. 29. listopadu téhož roku odchází na věčnost ve tři hodiny po západu slunce. Císařova těla se pak ujali královi lékaři, kteří tělo nabalzamovali a upravili.

Pohřební lože Otce vlasti – císaře a krále Karla IV. / se svolením Regionálního muzea v Jílovém u Prahy

Tělo pak bylo vystaveno na Pražském hradě v kapli královského paláce. Leželo v objemné rakvi, na nosítkách čtrnáct loktů dlouhých, čtyři vysokých a tři širokých, pokrytých zlatými látkami a polštáři. Panovník byl oděný do zlatých purpurových nohavic a purpurového pláště. Na jeho hlavě spočívala koruna, jež velice pravděpodobně byla pohřební insignií. Po stranách měl Karel IV. umístěno říšské žezlo, jablko a obnažený meč. Pohřební insignie byly zřejmě zhotoveny ze zlaceného stříbra. Tyto pohřební insignie se však bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Za královou hlavou byly vystaveny tři koruny: císařská, koruna lombardského království a českých králů včetně dalších insignií. Tělo leželo v kapli celých 11 dní a po tu dobu k němu přicházelo mnoho lidí, aby se se svým panovníkem rozloučili.

Poté byl vypraven pohřební průvod, který nejprve zamířil na Vyšehrad. Podle dobových záznamů byl průvod pompézní. Dochované dobové svědectví vypráví, že máry nesli nejprve korouhevní páni, kteří byli u Kamenného mostu vystřídáni osmnácti staroměstskými a dvanácti novoměstskými konšely. V čele šlo 564 světlonošů oblečených v černém a dalších 114 světlonošů průvod uzavíralo. Třicet mužů pak neslo máry s tělem zemřelého panovníka. Hned za rakví jela císařovna a v průvodu se nacházel také jezdec, jenž měl Karlovu přilbu zahalenou černým flórem a v ruce držel tasený meč. Další jezdec pak nesl válečnou korouhev svaté říše římské.

Obrovský průvod čítal až 7000 osob, včetně duchovních, šlechty a konšelů Nového a Starého Města pražského. Na Vyšehradě pak Karlovo tělo zůstalo po jednu noc. Vyšehrad byl vybrán proto, že právě sem Karel IV. dorazil v předvečer korunovace a právě na Vyšehradě mu byly ukázány Přemyslovy líčené střevíce a symbolicky navlečena jeho mošna.

Druhý den se průvod vydal na pouť po pražských chrámech, kde na další noc zastavil například v kostele svatého Jakuba. Poslední noc bylo tělo vystaveno v kostele Panny Marie pod řetězem, kde bylo za svitu svíček umístěno na márách před oltářem a byla zde konána i bohoslužba. I zde mohli svému králi poddaní během noci vzdávat úctu a poklonit se mu

15. prosince dorazil pohřební průvod do katedrály, kde byly máry složeny před oltářem sv. Víta. Tělo se nacházelo v cínové rakvi, oblečeno ve slavnostním úboru určeném k samotnému pohřbu.

Do chrámu vstoupilo i 26 jezdců na koních s praporci a ti byli symbolicky obětováni ve prospěch chrámu. Obětovány byly také všechny korouhve. S posledním koněm obětoval sám sebe i rytíř, který jel pod zlatými nebesy, pod nimiž předtím leželo Karlovo mrtvé tělo. Zajímavý byl jistě také černý rytíř, jenž v rukou držel zlatou přilbu a tasený meč, mířící hrotem dolů. Ten měl zřejmě symbolizovat samotného císaře.

Podle dochovaných záznamů byla prý králova choť velmi rozrušená a na konci průvodu, kdy měla obětovat svoji korunu, to nedokázala a musela ji zastoupit její snacha Johana Bavorská, což byla manželka Václava IV.

Poté následovala zádušní mše za zemřelého císaře, kde vystoupili řečníci s dlouhým kázáním, například rektor pražské univerzity Vojtěch Raňkův z Ježova, jenž měl Karla IV. poprvé nazvat „Otcem vlasti“. Dalším řečníkem pak byl budoucí arcibiskup Jan z Jenštejna.

napsal Petr Matura

zdroje: stavitele-katedral.cz,csfd.cz, edu.ceskatelevize.cz, biblio.hiu.cas.cz, vltava.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org aj.