Babinet.cz  /  Tajemno  /  Mysterium koruny českých králů. Kletba stihne toho, kdo si korunu neoprávněně nasadí na hlavu

Mysterium koruny českých králů. Kletba stihne toho, kdo si korunu neoprávněně nasadí na hlavu

22.1.2023 - redakce Babinet.cz

České korunovační klenoty, které jsou po letech v současné době opět na Pražském hradě zpřístupněny veřejnosti, právem přitahují obrovský zájem lidí. Největší pozornost však právem vzbuzuje koruna svatého Václava. Tu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, jež proběhla roku 1347.

Svatováclavská koruna / foto Karel Dudek

Karel IV., jenž se také zabýval mystikou, nechal korunu zasvětit svatému Václavovi, patronu české země. Koruna tak byla v podstatě určena přímo knížeti svatému Václavovi a český král naši zemi symbolicky přebíral ze světcových rukou do své správy. Karel IV. do koruny nechal vsadit 96 drahokamů, mezi nimiž je 20 modrých safírů, dále rubíny, smaragdy a rovněž i 20 perel.

Karel IV., který mystiku po většinu svého života považoval za jeho přirozenou součást, zcela jistě nic neponechal pouhé náhodě a volba kamenů pro tuto korunu byla velmi pečlivá. Velký význam má prý také rozmístění kamenů, kdy ve spodní části převládají především červená a modrá barva. Červená barva vyjadřuje záři života, barva modrá pak záři duše. Dodnes se věří, že kameny mají kromě duchovní síly též léčivou moc.

Badatel a mystik Robert Nový o koruně řekl: ,,Koruna má jedny z nejlogičtějších rozložení drahokamů mezi věhlasnými dochovanými klenoty Evropy. Vypadá jako archetyp mandaly, kde uprostřed je Kristus (křížek na vrcholu koruny), obklopený harmonií červených a modrých drahokamů čelenky koruny. Snad to byly symboly nebe a Boha Otce (modré srílanské safíry) a Ducha Svatého (rubelit a červené spinely). Jde však o nástin idey funkce koruny. Karel IV. míval mystická vidění a z tohoto důvodu lze jen těžko nějakou rozumovou logikou a spekulací vyložit rozložení drahokamů na koruně a žezlu.“
Samotné použité kameny navíc mají také i svoji historii. Například byzantská safírová kamej s rytým motivem ukřižovaného Krista, zasazená na vrcholku koruny ve zlatém křížku, pochází dokonce již ze 7. století našeho letopočtu.

V křížku na vrcholu se měl nacházet trn z trnové koruny Ježíše Krista – alespoň to tvrdí nápis „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“, tedy v českém překladu: „Zde je trn z koruny Páně“. Jižní brána katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která v prostoru nad sebou střeží tyto královské klenoty, nebyla též zřejmě vybrána náhodně. Sám Karel IV. prý údajně chtěl, aby lidé při vstupu do katedrály procházeli právě pod nimi.

O tom, že korunovační klenoty vyzařují silnou duchovní energii, byl přesvědčen i jeden z autorů knihy ,,České korunovační klenoty“ Jan Boněk, jenž vzpomíná: „Viděl jsem vedle sebe pravou korunu a její dokonalou kopii. Ta pravá zářila jakýmsi nepopsatelným až mystickým světlem.“

Možná je tedy i něco pravdy na tom, že kletba stihne toho, kdo si korunu neoprávněně nasadí na hlavu. Za touto kletbou prý stojí papež Klement VI., který pro Karla IV. vydává zvláštní bulu, v níž se v souvislosti s touto korunou praví: ,,Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla“. Toto vyjádření poněkud připomíná kletby na hrobkách egyptských faraonů a kněží… Tato bula navíc zapovídá zcizení koruny, zastavení nebo dokonce její prodání, a to pod trestem vyobcování z církve.

Každopádně v souvislosti s kletbou se nejčastěji zmiňuje tragický osud zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha, který si měl korunu nasadit při návštěvě Pražského hradu v listopadu 1941 a zanedlouho se stal obětí atentátu. Heydrich ji podle nepodložené legendy měl na hlavu nasadit i svému osmiletému synovi Klausovi, jenž tragicky zemřel při dopravní nehodě v Panenských Břežanech. Jeho druhý syn Heider byl sice přesvědčen o tom, že si otec korunu nikdy nenasadil, avšak s určitostí to říci nelze… Každopádně koruna českých králů si právem zasluhuje obdiv, úctu a respekt, mimo jiné i z toho důvodu, že je považována za čtvrtou nejstarší v Evropě.

napsal Petr Matura

Zdroje: mystika.info, expres.cz, viposobnosti.cz, cs.wikipedia.org, archiv.hn.cz,praguecityline.cz aj,

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

abrakagabra
22.1.2023 17:58

velice zajímavé

Další články tajemna