Vrcholem adventu je Štědrý den, Vánoce začínají o den později

Štědrý den, 24. prosince, je liturgicky označován jako vigilie, tedy předvečer slavnosti, neboť těsně souvisí s následujícím svátkem Narození Páně – Božím hodem vánočním, dnem narození Ježíše. Byl to den půstu a rodiče dětem slibovali, že pokud půst dodrží, uvidí zlaté prasátko. Adventní půst končil na Štědrý večer s východem první hvězdy a tehdy zasedla rodina ke slavnostní večeři. Večeře měla několik chodů a tradiční česká jídla byla jiná, než jak je známe dnes. 

foto / Unsplash

Svátek Narození Páně – Boží hod vánoční

Svátek Narození Páně – Boží hod vánoční je 25. prosince. Zakladatelem křesťanského učení je Ježíš Kristus.  Narodil se okolo roku 4 př. n. l. a dle křesťanského učení je Synem Božím. Ježíšovou matkou byla Panna Maria, která ho počala zázračně skrze Ducha Svatého. Ježíš Kristus je nejhlubší a nejkratší vyznání víry, neboť vyjadřuje, že Ježíš Kristus je pravým Bohem a zároveň pravým člověkem. Jméno Ježíš pochází z řečtiny a odpovídá hebrejskému slovu Mesiáš – pomazaný. Mesiáš je ten, na kterého Židé stále čekají, až usedne na Davidův trůn. Křesťané však za Mesiáše považují právě Ježíše Krista. 

Ježíš Kristus se narodil v jesličkách v chudobné stáji v Betlémě. Tam jej přišli navštívit Tři králové z Východu a pastýři z okolí Betléma, aby tak vzdali hold židovskému králi. Když o této události uslyšel král Herodes, vydal rozkaz k vraždění neviňátek, dal zabít všechny novorozené chlapce v Betlémě a jeho okolí. 

Ježíš Kristus se s Pannou Marií a jejím manželem sv. Josefem zachránili útěkem do Egypta. sv. Josef, pěstoun Páně, totiž dostal ve snu varování o záměrech krále Heroda. Po Herodově smrti se pak zase Svatá rodina vrátila a usadila se v Galilei ve městě Nazaretě. 

Starokřesťanská církev Římě již ve 4. století stanovila den 25. 12. za den narození Ježíše Krista a tento zvyk se rozšířil ve všech katolických zemích, zatímco východní dnes pravoslavná církev slaví narození Ježíše Krista až 6. 1. v den Zjevení Páně. 

Svátek Narození Páně – Boží hod vánoční je velmi významný křesťanský svátek, ve kterém by věřící měli zbožně rozjímat, a podle lidové víry by se na tento svátek nemělo pracovat. Dříve lidé dokonce ani na Boží hod nechodili na návštěvy a užívali si klidu svého domova.

Svátek Narození Páně – Boží hod vánoční v lidové pranostice: 

• Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
• Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
• Svítí-li na Boží narození slunce jako zlato, obilí bude drahé, měj zato.

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz