Babinet.cz  /  Magazín  /  Život a vztahy  /  Proč si dívky řezaly 4. prosince větvičky třešní a jaké další tradice se váží ke svátku sv. Barbory

Proč si dívky řezaly 4. prosince větvičky třešní a jaké další tradice se váží ke svátku sv. Barbory

2.12.2022 - redakce Babinet.cz

Dnes známe tradici svátku sv. Barbory již jen jako větvičky ovocného stromu (nejčastěji třešně) nebo zlatice, která je někdy nesprávně označována jako zlatý déšť. Pokud si je dá svobodná dívka doma do vázy s vodou a větvičky v určitý den vykvetou, přinese jí to během roku šťastné události. Ale je omyl se domnívat, že to byl jediný zvyk a pranostika, které se k tomuto svátku 4. prosince pojily. Některé z nich jsou dnes již pomalu zapomenuty.

foto / Unsplash

Všechny tradice vlastně vycházejí ze smutného osudu svaté Barbory, mučednice a patronky. V katolické tradici je tato mučednice patronkou věží, horníků, sedláků, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, ale i hrobníků, zvoníků, kloboučníků, kuchařů, řezníků, dívek, zajatců, pevností, dělostřelců, hasičů a umírajících. Její přímluva nás též ochrání před bouřkou, horečkou a morem.

Podle křesťanské legendy pocházející ze 7. století se Barbora narodila ve 3. století v Nikomédii (dnešní Turecko) jako dcera bohatého kupce Dioskura. Její otec, který byl proti křesťanům, ji chtěl za každou cenu uchránit svodům křesťanství a zavřel ji do luxusní věže, postavené vedle jeho domu. Mezi služebnictvem ale pracoval tajný křesťan, který ji k nové víře proti vůli otce přivedl. Otec u Barbory následně našel kříž a dívku se rozhodl zabít. Barbora však utekla a úkryt jí poskytla skála, která se před ní sama otevřela. Našel se však zrádný pastýř, který otci prozradil, kde se jeho dcera skrývá. Otec ji vypátral a snažil se ji křesťanství rozmluvit. Barbora se víry nevzdala, a proto ji otec se svými lidmi chytili, krutě zbičovali a drasticky mučili. Když ani tak se dcera víry nevzdala, byla odsouzena k smrti. Když ji znetvořenou vlekli městem k popravišti, anděl prý Barbořino krvácející tělo zahalil bílým oděvem. Dívka cestou utrhla větvičku, která později vykvetla uprostřed zimy. Mnozí tuto událost považovali za zázrak. Nenávistný otec se sám ujal role kata a sťal dceři hlavu. Po jeho činu sjel z nebe blesk a spálil Dioskura na popel. Ani proradný pastýř neunikl trestu a po popravě se mu ovce proměnily v kobylky.

Svátek sv. Barbory je opředen mnoha pranostikami. Např. ještě v 19. století v předvečer svátku sv. Barbory, tj. 3. prosince, chodily po domech skupinky dívek oblečené do bílých košil a prostěradel s rozpuštěnými vlasy, na hlavě závoj nebo roušku přes obličej a zelený věneček. V rukou nesly metličku a košík s jablky, ořechy a cukrovím. U každého domu se zastavovaly, hodné děti obdarovávaly ovocem a cukrovím, ty zlobivé však viděly jen rákosku. Někdy po dětech chtěly, aby se pomodlily a strašily je přitom huhláním "mulisi, mulisi" (což je zkomolené zvolání "modli se, modli se"). Barborky cestou po vesnici zpívaly o sv. Barboře a debatovaly se sousedy.

Na mnoha místech střední Evropy se udržoval zvyk věštění z utržené větvičky. Větvičky se mají správně nařezat ze stromu alespoň 10 let starého a to hned krátce po setmění. Některé texty dokonce dívkám přikazují větvičky ukousnout vlastními zuby. Svobodné dívky ke každé větvičce přiřadily jména chlapců a ta, která vykvetla jako první, oznamovala budoucího ženicha. Dívky také musely dávat pozor, na kterou stranu se větvička otočí, protože z té strany měl přijít ženich. Někdy se také počítalo, kolikátý den větvička vykvete, což mělo značit měsíc, který bude dívka v příštím roce nejšťastnější. Nejzásadnější ovšem bylo, když barborka vykvetla na Štědrý den. Její majitelku pak do roka čekala svatba a pokud větvička rozkvetla dříve, termín vdavek se tím zkracoval. Jestliže ale k rozkvětu nedošlo do 24. prosince, svatba se naopak nejméně o rok odsunula. Vdané ženy používaly rozkvetlé větvičky k ozdobě svátečního stolu. Na Šumavě se naopak věřilo, že větvičky mají moc odhalit na půlnoční mši čarodějnici. Stačilo při mši stočit rozkvetlý proutek do kruhu a podívat se skrz něj, čarodějnice stávaly zády k oltáři.

Pranostiky na 4. prosince

  • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
  • Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
  • Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
  • Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
  • Když je Barbora ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
  • Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
  • Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
  • Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.

Tak nezapomeňte si 4. prosince, milé dívky a paní, odříznout větvičky, ať nakouknete do svého osudu.

napsala Gabriela Horáčková a Hana Formánková

 

zdroje:

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/oslavte-svatek-svate-barbory-a-nezapomente-na-vetv

https://plzenoviny.cz/se-svatkem-svate-barbory-bylo-spojeno-vice-zvyku-nez-jen-trhani-barborek/

https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-nezapomente-si-dnes-uriznout-barborku-aby-vam-do-vanoc-vykvetla-40344228

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip