Babinet.cz  /  Magazín  /  Život a vztahy  /  Někdy je dobré si vzít ponaučení z historie. Jak se slavily Vánoce ve středověku?

Někdy je dobré si vzít ponaučení z historie. Jak se slavily Vánoce ve středověku?

27.11.2022 - redakce Babinet.cz

Oslavy kolem Vánoc, mají bezesporu dlouhou tradici. Začínají bujarými slavnostmi v dobách pohanského zimního slunovratu a pokračují církevní podobou k slávě narození Ježíše Krista.

O pohanské tradici, která je zmiňována jako původ vánočních oslav, se také zmiňoval např. benediktinský mnich Jan z Holešova ve svém díle Pojednání o Štědrém večeru, které sepsal kolem roku 1400.

foto / se svolením  Muzea města Prahy

Oslavy Vánoc jako křesťanského svátku Narození Páně jsou prvně doloženy už ve 4. století n. l. Písemná zmínka o tom pochází z roku 354, kdy Filocalus popsal tyto římské oslavy ve svém Chronografu. Již tenkrát svátkům předcházelo adventní období, jež mělo zpočátku různou délku např. od svátku svatého Martina 11. listopadu. Odvíjelo se podle jednotlivých církevních výkladů a oblastí, až se jeho délka postupně ustálila na čtyřech týdnech. V tuto dobu se držel i půst, jenž očišťoval věřící od hříchů i špatných pocitů, aby se mohli plně soustředit na chystané oslavy zrození Ježíše. Půst trval až do Štědrého dne, než se večer objevila na nebi první hvězda a lidé mohli zasednout k večeři. Dnešní tradicí je, že pokud na Štědrý den nebudeme jíst až do večeře, uvidíme zlaté prasátko.

Vánoční svátky se staly významné po roce 800, kdy byl o Štědrém dnu slavnostně korunován císař Karel Veliký. Na Štědrý den roku 1066 se pak konala korunovace krále Viléma I. Dobyvatele.

Některé prameny z per středověkých kronikářů uvádí, že středověké Vánoce bývaly ve znamení koledování, dobrého jídla a pití, především alkoholu. Anglický panovník Richard II. údajně v roce 1377 kvůli vánočním oslavám nechal porazit dvacet osm volů a tři sta ovcí. Kronikáři ovšem nešetřili ani dalšími pikantnostmi v souvislosti s oslavami Vánoc, protože šlo prý např. o hazardní hry, nevázaný sex, opilství, či lidovou magii, což písemně doložil již zmíněný benediktinský mnich Jan z Holešova, který žil v době vlády Václava IV.: „…se v tak slavnostní předvečer přežírají, druzí opíjejí a jiní nejen do večerní hvězdy, ale i do jitřní hvězdy na chválu ďáblovu bdí, hrajíce v onen nejsvětější večer v kostky a zkoušejíce, jaké budou míti v kostkách štěstí po celý budoucí rok.“

V předvečer Štědrého dne chodili kněží a žáci koledovat po domech věřících. Domy byly v té době také vyzdobeny, jen jinak, než známe dnes.  Jako ozdoby sloužilo jmelí, chvojí a stále zelené rostliny jako cesmína nebo břečťan. Na dozdobení se používala červená jablka, sušené ovoce, ořechy, skořápky nebo šípky. Zeleň umístěná na prahu, trámech, římsách nebo na dveřích byla považována za magickou ochranu před zlými duchy, nemocemi a hladem.

Co je společným rysem pro všechna období oslav Vánoc, to byla štědrost a pohostinnost. Již ve středověku existoval zvyk obdarovávat druhé. Lidé byli štědří nejen vůči sobě navzájem, ale sváteční pohostinnost projevovali i pocestným a hospodářským zvířatům. Příbuzní, přátelé, děti, tovaryši i mistři, čeleď i hospodáři, ti všichni dostávali vánoční nadílku v podobě výslužky nebo symbolické dárky jako ovoce, sladké pečivo a drobné mince.

Štědrý den byl jistým vyvrcholením adventní doby. Byla to oslava zrození Ježíše Krista. Nemohla nikde tudíž chybět slavnostní večeře, která ukončovala období půstu. První zmínky jak slavnostní tabule vypadala, byly takové, že na čistý stůl se prostřelo bílé plátno. Věřící připravovali pečivo z bílé mouky (chléb a koláče, později vánočky) jako symbol radosti z narození Ježíše Krista v Betlémě (Betlém byl považován za Dům chleba). Toto pečivo se následně položilo doprostřed stolu. Ukrojit si mohl každý do sytosti a vítáni u stolu byli i náhodní kolemjdoucí. Na svátečně prostřeném stole jste dále mohli najít všechno možné, podle toho, co se podařilo vypěstovat a jaká byla úroda. Často se podávalo sele pro dodání síly, sváteční hody nabídly vařené, čerstvé i sušené ovoce a omáčky z něho či perník. Mezi další běžné středověké vánoční pokrmy patřil houbový kuba nebo oplatky, které se podávaly jako předkrm. Slazené byly medem, podávaly se i na slano s česnekem nebo bylinkami. Podávala se též hrachová, krupičná či jáhlová kaše. Od 19. století se

ke štědrovečerní večeři podává kapr a to dodnes. Nejdříve samozřejmě pouze v rodinách rybářů nebo v zámožnější společnosti, později v širší populaci. Sousta večeře se zapíjela domácím hutným pivem.

Zvyky a tradice té doby, se mnohdy dodržují v některých domácnostech dodnes. Patří mezi ně zákaz zametání o Štědrém dnu, aby nebyly zraněny duše zemřelých, které dle pověsti o svátcích v domě přebývají. Aby slepice snášely vejce, nesměla vstát hospodyně při štědrovečerní večeři od stolu a nikdo z rodiny nesměl sedět naproti dveřím do ulice, což ho mělo ochránit před smrtí v dalším roce.

Po slavnostní večeři následovaly různé oslavy a zábava. Pohanské Vánoce byly více bujaré, k oslavám patřily masky, rituály a průvody. Křesťanství vneslo do svátků vánočních klid, mír a pohodu. Podle křesťanských tradic bylo na programu zpívání koled, společenské hry a návštěva bohoslužby. Z období 16. století se dochovaly doklady o Ježíškovi coby dárkonoši. Do té doby dětem nosil dárky svatý Mikuláš, a to 5. prosince. Poprvé Ježíšek začal děti obdarovávat na území Německa. Vánoce pouze v rodinném kruhu se začaly slavit v 17. století a až v 19. století dostaly Vánoce svou dnešní podobu (zdobení stromu, dárky, jmelí). První vánoční stromek podle některých historických pramenů ozdobil v roce 1812 ředitel stavovského divadla po vzoru německých tradic. Stromeček se zdobil sušeným ovocem, skořápkami či pečivem.

Nikde v historických pramenech se neuvádí, že by se měli lidé honit za drahými dárky a brát si na ně dokonce půjčky. Myslet si, že láska k bližnímu se vyjádří výší sumy, za kterou byl dárek pro něj zakoupen. Všude je hlavní zmínka o radosti, trávení času s rodinou, klidu a pohostinnosti.

Nehoňme se tedy za pozlátkem, ale udělejme dobrý skutek, který někomu pomůže.

Užijme si svátky v pohodlí domova se svými milovanými v klidu, pohodě a něčím dobrým na zub.

 

napsala Gabriela Horáčková

zdroje:

https://www.apetitonline.cz/lide-jidlo/jak-slavili-vanoce-nasi-predkove-ceske-svatky-vanocni-od-stredoveku-po-soucasnost

https://eurozpravy.cz/magazin/241316-tajemstvi-vanoc-kde-se-vzaly-a-jak-je-slavili-ve-stredoveku

https://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/stredoveke-vanoce-i-prezirani-a-hra-v-kostky-20151225.html

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu