Nedaleko města Český Brod ve Středočeském kraji se nachází místo, které se stalo osudným husitům. V bitvě u Lipan proti sobě stanula husitská vojska vedená Prokopem Holým a vojska panské jednoty, kde bojoval nejeden bývalý přívrženec husitů. Tím nastala situace, že panská jednota znala vojenskou taktiku protivníka a používala podobné zbraně. Nepřekvapila ji tedy ani tak hojně využívaná vozová hradba a přesila vojsk panské jednoty nakonec zvítězila. Na počest bitvy, která se tu odehrála, a rovněž také i jako její symbol stojí na bitevní pláni lipanská mohyla, postavená roku 1881, s mottem: Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa.
Z přírodních památek tohoto kraje můžeme zmínit například lesnatý vrch Klepec. Se svou nadmořskou výškou 358 metrů se vypíná nad obcí Přišimasy a dominuje tak širokému okolí. Na jeho vrcholu stojí obrovský kámen, který se již od dávných časů nazývá Zkamenělý slouha. Pověst vypráví, že na toto místo vodil ovčák pást stádo svých svěřenců, které patřilo bohaté selce ze vsi. Jednoho dne se jedna z ovcí zaběhla. Když se však ovčák zlé selce ke ztrátě ovce přiznal, selka ho na místě proklela. Pastýř se tak i se svým stádem proměnil v kámen. Dnes jsou ale již ostatní kameny, které představovaly ovce, zarostlé vegetací.
Ve starší literatuře se uvádělo, že tyto kameny zde mohly být jako menhiry vztyčeny i uměle. Balvany však pravděpodobně vznikly přírodně, postupným zvětráváním, které zvolna rozrušovalo jednotný ráz žulových bloků. Neodolné části pak mohla odplavovat voda. To však nevylučuje možnost, že za dávných dob pohané tyto kameny mohli využívat k rituálním účelům. Samotný obrovitý balvan měří 7 metrů na výšku, 8 metrů na délku a 3 metry na šířku.
Nedaleko od Zkamenělého slouhy lze nalézt další obrovské kameny. Jeden se jmenuje Šplíchalův kočár a druhý Fůra. Na obou těchto kamenech jsou patrné prohlubně, které připomínají obětní misky. V roce 1977 byl Klepec právě za účelem ochrany těchto svých bizarních skalních útvarů vyhlášen přírodní památkou. V nižších polohách Klepce se pak nachází také dvě malá jezírka, v nichž roste plovoucí masožravá (hmyzožravá) rostlina bublinatka jižní, která svoji kořist loví pomocí lapacích měchýřků. Dále zde můžeme objevit i zatopené lomy a pod nimi malou mýtinu s ohništěm.
V blízkosti Přišimas pak navštívíme rovněž i další zajímavé místo, a to konkrétně v obci Hradešín. Už samotný název obce poukazuje na možnost, že zde kdysi dávno bývalo hradiště. Dnes si zde můžeme prohlédnout kostel sv. Jiří, ale málokdo už zřejmě ví, že součástí kostela je rovněž i románská rotunda. Románských rotund se obecně v naší zemi příliš mnoho nedochovalo. Stavba zdejší hradešínské rotundy je datována do počátku 12. století. Ve 14. století byla rotunda rozšířena přístavbou presbytáře a nové lodi. Rotunda byla tedy zbavena apsidy a začleněna do kostela. Ten je tak směsicí různých stavebních slohů.
napsal Per Marura
foto: Petr Matura
zdroje: wikipedia.org, hrady.cz, cestypamatky.cz aj.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)