Babinet.cz  /  Magazín  /  Život a vztahy  /  Černá, Suchá nebo Smrtná. Kde se vzaly názvy postních nedělí velikonočního času a které zvyky se s nimi spojují?

Černá, Suchá nebo Smrtná. Kde se vzaly názvy postních nedělí velikonočního času a které zvyky se s nimi spojují?

2.3.2022 - Hana Formánková

Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, která začíná Popeleční středou. Ta letos vychází na 2. března. I v tento den něco končí a něco začíná. Končí masopust, který je nejenom “překlenovacím“ obdobím mezi Vánocemi a Velikonocemi, ale zároveň je masopustní bujaré hodování a veselí přípravou na dobu postní.

fotografie: Unsplash

Popeleční středa

Připadá na 40. den před velikonočním pondělím. Na Popeleční středu se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Jím pak kněz dělá věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Popel značí pomíjivost a kajícnost.

Zvyky a pověry

Nešilo se a nepředlo se, protože by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len.

Neštípalo se dříví, aby se sekera později nesvezla z nohy.

Nedralo peří, aby neštípaly blechy.

První neděle postní, nebo-li Černá (Liščí)

První neděle po Popeleční se také nazývá Černá – pravděpodobně podle černých církevních rouch a podle zvyku, který dodržovaly ženy - v době půstu nosily pouze černé šátky. Někdy se nazývá také Liščí neděle, protože maminky pekly v noci potají preclíky a pak je pro děti věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady. Děti věřily, že jim je nadělila liška.

Druhá neděle postní, nebo-li Pražná (Suchá)

Název je odvozen od staroslovanského pokrmu pražma, který se připravoval pražením nedozrálého obilí. Dělala se z něj i polévka praženka.

Třetí neděle postní, nebo-li Kýchavná

Sloužila se mše na zažehnání moru, a proto třetí neděle postní zdědila název po jednom druhu moru, který se projevoval kýcháním.

Zvyky a pověry

Z kýchavého moru pochází dvě pověry:

1. Říkat někomu kdo kýchne:“ Pozdrav Pán Bůh“, i odpověď „Dejž to Pán Bůh“, protože lidé ve středověku se domnívali, že „kdož kýchne, hned náhle umříti musí“.

2. Kolikrát kdo v kýchavnou neděli kýchne, tolik roků bude živ.

Čtvrtá neděle postní, nebo-li Družebná

Čtvrtou neděli postní se konečně mládenci mohli začít ucházet o svou nevěstu (družku). Také začínaly ohlášky - ohlašovala se jména snoubenců a datum jejich svatby, která se měla konat po Velikonocích. Období námluv mělo zvláštní výsadu: bylo povoleno zvolnit půst.

Pátá neděle postní, nebo-li Smrtná

Původ názvu pochází z pohanského období, kdy konec zimy představovaný smrtí - bohyní Moranou byl vynášen z vesnic a měst. Slaměnou Smrtku (Mařenu, Mořenu, Morenu - loutku ze slámy) vynášel průvod lidí za město či vesnici kde ji házel do potoka.

Šestá neděle postní Květná (květnice)

Či-li Palmová má odvozený název od tradice světit palmové ratolesti (u nás se světí kočičky). Podle zvyku mytí hlav lidem, kteří měli být na bílou sobotu pokřtěni se nazývá i neděle mytí hlav.

Květná neděle (poslední neděle před Velikonoci) je symbolem velikonočního tajemství, které spojuje Kristův královský triumf (triumfální vjezd do Jeruzaléma) a oslavu jeho utrpení v jedno.

I poslední postní neděle je symbolem jednoho konce a nového začátku, neboť končí půst a začíná Svatý či Pašijový týden. Květná neděle tak zahajuje oslavu Svatého týdne průvodem, který symbolizuje následování Pána na jeho cestě utrpení i účast na jeho kříži. Tento průvod se koná proto, aby se jeho účastníci podíleli na vzkříšení a životě Krista, což se projevuje zvláště v žehnací modlitbě nad ratolestmi.

napsala Hana Formánková R.I.P.

zdroj: http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/102-zpravy/16880-postni-nedele-do-velikonoc-nazvy-vyznam-tradice

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip