Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Jak se chovat při bouřce. Kde se schovat, čemu se vyhnout a jak poskytnout první pomoc při zásahu

Jak se chovat při bouřce. Kde se schovat, čemu se vyhnout a jak poskytnout první pomoc při zásahu

17.6.2023 - redakce Babinet.cz

Letní měsíce s sebou přináší nejenom příjemné slunečné dny, ale někdy také nečekaně překvapivé zážitky, jako jsou silné bouřky. V bouřce by se člověk měl chovat trochu jinak, než za normální situace. K zásahu bleskem dochází sice zřídka, ale „nehoda není náhoda“. Co když ale musíme jít do práce, na důležitou schůzku, nebo nás bouřka chytí někde cestou? V takovém případě není zbytí a musíme se nějakým způsobem zabezpečit.

foto / Pixabay

Pokud je to možné, nevycházejte

V první řadě tedy vůbec nevycházejte, pokud to není nutné, nebo pokud už jste venku a bouřka vás někde chytí, tak se schovejte. Před bouří vás nejlépe ochrání jakákoli budova. Ideálně samozřejmě chráněná bleskosvodem. Uprostřed města tedy není problém najít vhodný úkryt.

Kde se neschovávat

Ve volné přírodě se můžete schovat v hustém lese, háji nebo v úzkém údolí. Existují ale také extrémně nebezpečná místa, na kterých se schovávat za žádných okolností nesmíte. Nikdy se neukrývejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, nebo v menších staveních bez bleskosvodu. Stavení, která by navíc měla třeba porušenou statiku, skýtají další nebezpečí. V případě úderu blesku, nebo většího podmáčení okolní půdy by se zdivo mohlo vydrolit, narušit ještě více a dům by vás zavalil. A to je další nebezpečí bouřky – přívalové deště, podmáčená půda a silný vítr, který láme stromy.

Nejnebezpečnější pak je také zůstat někde na otevřeném terénu a na vyvýšených místech. Nebezpečná je také bezprostřední blízkost železných konstrukcí, jako jsou sloupy elektrického vedení a také osamělé stromy. Enormně nebezpečné jsou rybníky, vodní nádrže a další podobná místa. Hladina totiž přitahuje blesky, a pokud byste se koupali za bouřky, tak vám hrozí opravdu enormní nebezpečí.

Za bouřky je pak nebezpečné mít u sebe kovové předměty. Takže je potřeba dávat pozor i na to, aby deštník neměl kovovou špičku. Další co přitahuje blesky, jsou elektrické přístroje, takže i mobilní telefony.

Jak se počítá vzdálenost bouřky?

Bouřka je nebezpečná do vzdálenosti tří kilometrů. V bezpečí byste měli zůstat do doby, než se vzdálí na alespoň deset kilometrů. Lze to spočítat. Nejprve totiž vidíte blesk a až poté zahřmí. Počet vteřin mezi bleskem a hromem indikuje počet kilometrů.

Co dělat, když blesk zasáhne

Rozsah zranění a následků způsobených bleskovým proudem záleží především na tom, kam byl člověk zasažen a kudy prošel proud tělem nebo po jeho povrchu. Zřetelná popálená místa vznikají na kůži v místech vstupu a výstupu proudu. Někdy ale mohou popáleniny úplně scházet. Nejnebezpečnější je ale ochrnutí spojené se zástavou dechu, rozkmitáním srdce a ztrátou jeho rytmu nebo poškození mozku a centrálního nervového systému v důsledku průchodu proudu mozkem. Druhotně navíc může dojít k poraněním a zlomeninám po pádech v důsledku selhání svalů.

První pomoc

Protože se obvykle nestává, že by blesk udeřil dvakrát do stejného místa, a protože výboj netrvá déle než 1–2 vteřiny, není okamžitá pomoc postiženému pro zachránce nebezpečná. Okamžitá první pomoc na místě může zachránit život, protože zástava srdeční činnosti a dechu vede ke zhroucení krevního oběhu. Jinak již po 3–4 minutách přerušení zásobování mozku kyslíkem nastává jeho trvalé poškození.

První minuty rozhodnou

Je-li podezření na zástavu srdeční činnosti, je třeba ihned zahájit oživovací pokusy. Postiženého položte na záda, zakloňte mu hlavu a předsuňte bradu. Pokud je to nutné, uvolněte dýchací cesty. Pak neprodleně začněte s umělým dýcháním a nepřímou masáží srdce. V oživování pokračujte bez přestání, dokud nepřijde pomoc, pak i během transportu postiženého, pokud vás někdo nevystřídá, a to až do doby, dokud postižený nezačne dýchat sám nebo lékař definitivně nekonstatuje smrt. Pokud zjistíte zástavu dechu, ale srdeční tep je na krční tepně hmatatelný, provádějte pouze umělé dýchání. Nezapomeňte ale tep neustále kontrolovat.

Pokud je tep hmatatelný a dýchání dostatečné, můžete pokrýt případné spáleniny sterilním obvazem. Zlomené končetiny nenapravujte. V každém případě přivolejte lékařskou pomoc a pamatujte, že dokonalé zvládnutí první pomoci může zachránit život!

 

napsala Zuzana Zelenková

zdroj: zachrannasluzba.cz

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz