Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Dodnes v podstatě nepotrestaná justiční vražda JUDr. Milady Horákové

Dodnes v podstatě nepotrestaná justiční vražda JUDr. Milady Horákové

8.6.2021 - redakce Babinet.cz

V závěru měsíce června nás čeká smutné 71. výročí úmrtí ženy, která položila život za svoje přesvědčení a odmítala se nechat zlomit komunistickým režimem. Řeč je o JUDr. Miladě Horákové.

fotografie: se svolením ČT

Narodila se 25. prosince 1901 jako druhé ze čtyř dětí v rodině Králových. Vzorem jí byl její otec, který svým dětem vštěpoval vlastenecké cítění a velmi uznával hodnoty, které představoval prezident Masaryk. Během první světové války Milada přišla o své dva sourozence, kteří podlehli spále. Milada se starala o svou o 16 let mladší sestru Věru. K tomu studovala na gymnáziu, ale studium neukončila maturitou, protože se zúčastnila nepovoleného protiválečného průvodu. Odmaturovala tak teprve za další tři roky, až po ukončení války.

Milada chtěla původně studovat medicínu, ale její otec ji přesvědčil, aby se stala právničkou. Při svých studiích také poznala Bohumila Horáka, za kterého se později provdala a měla s ním dceru Janu.

Po úspěšném ukončení studií nastoupila v roce 1926 k Pražskému městskému soudu a ve stejné době také vstoupila do Československé socialistické strany. Byla rovněž zvolena členkou parlamentu a v této funkci setrvala až do komunistického puče v únoru 1948, kdy rezignovala na svou funkci.

Převážnou část války strávila Horáková spolu se svým manželem za odbojovou činnost ve vězení. Zatčena byla 2. června 1940 a dva roky vězněna střídavě na Karlově náměstí a na Pankráci a poté v terezínské Malé pevnosti a též v německých věznicích. Byla odsouzena k trestu smrti, který   jí byl později změněn na osm let ve věznici v Horním Bavorsku. Osvobozena byla až americkými vojáky.

Již v této době ji přátelé nabádali, aby opustila Československo, ale ona jako vlastenka odmítla. To se jí stalo osudným a 27. září 1949 byla zatčena Stb a obviněna, že je vůdkyní hnutí snažícího se svrhnout komunistický režim. Státní bezpečnost se Horákovou snažila brutálními metodami donutit k přiznání ke spiknutí a velezradě. Byl jí odpírán spánek, omezen příděl jídla a ve své cele neměla světlo.

31. května 1950 pak začal soudní proces s Miladou Horákovou a jejími dvanácti kolegy. Proces byl zinscenován po sovětském vzoru z třicátých let. Vše bylo připravené a obvinění vlastně neměli žádnou možnost se obhájit, i když hlavně Horáková se bránila, jak jen dokázala. Celý proces trval osm dní, během něhož byly k soudu doručovány koše s rezolucemi lidí požadujících přísný trest pro obviněné. Po závěrečné řeči soudců, mezi kterými byl také nechvalně proslulý soudce Urválek a soudkyně Ludmila Brožová-Polednová, byly vyneseny rozsudky. Bylo to pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let vězení, čtyři tresty doživotí a čtyři rozsudky smrti. Rozsudek smrti padl i pro JUDr. Miladu Horákovou. Komunistický režim tak ukázal, že se neštítí popravit i nevinnou ženu. Mnoho slavných osobností se snažilo získat pro Horákovou milost. Mezi nimi byl například i Albert Einstein nebo Eleanor Rooseveltová.

Přesto byla 8. června 1950 Horáková se svými třemi kolegy odsouzena k trestu smrti oběšením a poprava byla 27. června 1950 v ranních hodinách vykonána. Horáková byla popravena velmi brutálně, když ji několik minut kat dusil s provazem kolem krku. Dodnes také není známo, kde skončily její ostatky. Urna s popelem nebyla totiž pozůstalým vydána. Posmrtně byl Horákové udělen Záslužný kříž a řád T. G. Masaryka I. třídy a také medaile svobody. Den její smrti se stal Dnem obětí komunistického režimu.

Za tuto odpornou justiční vraždu byla potrestána jen soudkyně Polednová, která po mnoha průtazích dostala šestiletý trest odnětí svobody až v roce 2007. V podstatě tak nikdo nebyl za tento zinscenovaný proces po zásluze potrestán. Nám jen nezbývá než snažit se o to, aby se v naší zemi již nikdy něco takového nemohlo opakovat...

 

Napsal Petr Matura

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Evelyna1987
14.6.2021 19:22

Obvyklé tvrzení, že otec Král byl Masarykův obdivovatel, je nedokázané a nesmyslné. Byl velký katolík, měl i bratra katolickým knězem, zatímco TGM se vyjadřoval proti katolické církvi. Těžko tedy mohl pana profesora uctívat. Ani po válce, když se tisíce lidí odhlašovaly z katolické církve (pod vlivem TGM), Královi zůstali nadále přísní katolíci. Teprve svatba Milady s Bohuslavem Horákem, který byl evangelíkem, celou rodinu přiměla ke změně náboženského vyznání. Během gymnázia se Milada starala o svou mladší sestru Věru, Proč, prosím? Sestra přece byla pouhé mimino a měla oba rodiče. Studium gymnázia nepřerušila a její účast na údajném protiválečném průvodu je výmysl. Normálně vychodila gymnázium, a to v letech 1913-1921. Kde tu vidíte pauzu? Po právech nenastoupila k Pražskému městskému soudu, nýbrž do Ústředního sociálního úřadu hl. m. Prahy. V soudnictví nikdy nepracovala. Pro nedostatek archivních materiálů si laici i autoři tzv. literatury faktu příliš vymýšlejí a druzí jejich fabulace, jak je vidět i zde, opisují, často ledabyle, takže napáchají ještě další chyby

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip