Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Přijímací zkoušky nebo maturita: Jaké učební metody fungují a jak pracuje mozek, vysvětluje neurolog

Přijímací zkoušky nebo maturita: Jaké učební metody fungují a jak pracuje mozek, vysvětluje neurolog

6.3.2024 - redakce Babinet.cz

Blíží se státní přijímací zkoušky na střední školy a středoškoláky zase čeká maturita! Víte, jak se na zkoušky či maturitu co nejlépe připravit, jaké učební metody fungují a jak pracuje vás mozek? Pronikněte s námi do tajů správného učení a zvládněte zkouškové tím nejlepším způsobem. Několik tipů, jak na něj komentuje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský.

Příprava musí být dlouhodobá

Základem každého úspěchu je poctivá příprava hned od začátku. V ideálním případě by měla být dlouhodobá nebo minimálně střednědobá, ale rozhodně se v žádném případě nesnažte naučit všechno dva dny před zkouškou nebo hledat cesty k tomu, jak uspět bez přípravy.

Přijímací zkoušky maturita příprava

foto / Pixabay

Stop nekonečnému biflování

Biflovat se jednu poučku za druhou může být jedním ze základních kamenů úrazu. Většinou totiž vše velmi rychle zapomeneme a tento styl učení nám nic nedá. „Rozhodně je lepší dát učivo do určitého širšího kontextu, aby mělo relevanci, bylo propojené hlouběji, v hlubších paměťových strukturách,“ říká MUDr. Jan Martin Stránský, neurolog.

Rozložení času mezi učení a odpočinek

Učení je třeba rozložit na takzvané bloky. Náš mozek totiž zvládne udržet koncentraci zhruba tak 2−3 hodiny, poté jeho soustředění a aktivita klesá. Proto je vhodné stanovit si priority a dobu učení proložit odpočinkem. Mozek a paměť se rychleji zregenerují a budou na další „duševní potravu“ připraveny.

Pravidelný režim učení se střídáním časů a podnětů

Podle MUDr. Stránského je nejlepší učení rozdělit na časové úseky. „Vhodné je mít pro učení určitou kmenovou dobu, tj. každý den od - do. Také velmi dobře funguje učit se danou věc v různých časech, například jednou se danou látku učit ráno, druhý den odpoledne. Rovněž je dobré učit se stejnou věc na různých místech, například v různých pokojích. Mozek totiž reaguje pokaždé trochu jinak a znalosti se tak prohloubí,“ vysvětluje MUDr. Stránský, a dodává: „Určitě byste neměli být ospalí, tedy neučte se například hned poté, co se ráno probudíte.“

Čerstvý vzduch a světlo

Je vhodné udělat si během učení alespoň jednou denně krátkou procházku na čerstvém vzduchu. I náš mozek potřebuje dýchat, a právě čerstvý vzduch jej zase osvěží, tak, že bude připraven na další práci. Stejně tak je vhodné se učit ve světlé místnosti a rozhodně nezapomenout po probuzení roztáhnout žaluzie a pustit do místnosti světlo. I to totiž na náš mozek pozitivně působí a vhodně jej stimuluje.

Dostatek spánku

Při učení nesmíme zapomínat ani na dostatečný spánek, který je pro mozkovou činnost zásadní. „Paměť se vytváří pouze když spíme. Naše myšlenky se totiž v mozku integrují a takzvaný „plevel“ se odstraňuje,“ dodává neurolog. Zásadní je v ideálním případě dodržovat pravidelný režim spánku, který by měl být osmihodinový. Pokud máme pocit, že v případě, že zkrátíme spánek o dvě hodiny a začneme se dříve učit bude příprava lepší, jsme na omylu a na efektivitě učení nám to nepřidá. Mozek bude unavený a nebude pracovat tak, jak by pracoval, pokud bychom spali o dvě hodiny déle a začali s přípravou později.

Vyvážená strava pro paměť a koncentraci

Myslet je třeba hlavně na pitný režim. Při učení bychom měli mít dostatek tekutin, nemají být sladké, ale zato by měly obsahovat dostatek živin a vitamínů, které stimulují aktivitu mozku a koncentraci. Podobně je to i s jídlem. Vhodné je volit vyváženou a lehčí stravu. Vyvarovat bychom se měli těžkých tučných jídel a smažených pokrmů. Ty totiž naši zpomalují koncentraci a mozkovou aktivitu, cítíme se více unavení a naše výkonnost klesá.

Konec prokrastinace na sociálních sítích

Největším „zabijákem“ chuti do učení je prokrastinace a sociální sítě. „Pro vzájemnou konzultaci nebo radu se spolužákem je určitě lepší zvednout telefon a zavolat mu nebo se s ním vidět. Komunikace přes sociální sítě nejen narušuje soukromí, ale také zcela nevhodně odvádí pozornost k věcem, které by nás při učení měly zajímat nejméně,“ vysvětluje neurolog Polikliniky na Národní.

Motivace formou „mizících“ témat

Stejně jako při práci na jakémkoli jiném projektu nás potěší a motivuje, když mizí potřebné přidělené úkoly. A přesně tak by mělo vypadat i učení na zkoušky. Je ideální si úkoly psát například do interaktivních listů, kde můžeme splněné odklikávat, nebo do trhacího bloku či jen na papír a postupně hotové přeškrtávat. Fakt, že vidíme, jak se činnost chýlí k závěru nás totiž skvěle nakopne v okamžiku, kdy začne dostavovat krize, která vždy zaručeně přijde.

Zkoušet si zkoušku

Hned od prvního dne učení na zkoušku je třeba si ji pomyslně simulovat. Tedy připravovat se v reálných mantinelech a časech, jak skutečně bude zkouška probíhat. Ideální je například si ji „sehrát“ a v rámci opakování naučených informací je vhodné informace říkat tak, jak je zkoušející při zkoušce s největší pravděpodobností bude chtít. „Mozek se tak formativně připraví na to, co po něm bude samotná zkouška vyžadovat. V rámci učení je vhodné tento proces opakovat co nejčastěji. Úspěch při zkoušce totiž především souvisí se schopností zvládnout zkoušku jako takovou, nikoli s tím, co všechno student ví,“ říká MUDr. Stránský.

Tip pro rodiče, kteří chtějí svým dětem pomoci se zkouškami

"Najděte si čas a sedněte si s dítětem alespoň na pár minut, motivujte ho pochvalou, popište mu zábavnou formou svá studentská léta, co se vám povedlo a za co naopak na sebe nejste hrdí", radí Mgr. Klára Gajdušková, psycholožka.

 

zdroj: článek vznikl ve spolpráci s neurologem MUDr. Janem Martinem Stránským z Polikliniky na Národní

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz