Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Velikonoční pondělí aneb Červené pondělí či mrskaný pondělek

Velikonoční pondělí aneb Červené pondělí či mrskaný pondělek

4.4.2021 - redakce Babinet.cz

I když si letos návštěv koledníků asi moc neužijete, určitě můžete hezkou koledou obdarovat své nejbližší u vás doma. A jaké tradice a pověry se vlastně pojí k Velikonočnímu pondělí?

fotografie: Pixabay

Mezi lidové svátky, které jsou součástí Velikonoc patří Velikonoční pondělí, kdy se chodilo na pomlázku. Při velikonočním hodování obcházeli muži domy s pomlázkami a šlehali ženy, při čemž jim vinšovali, aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné, za to od nich dostávali malovaná vajíčka. Někde hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná.

Muži také polévali vodou vyhlédnutou dívku, což jim mohly dívky oplatit v úterý. Někde se hojně polévali voňavkou, aby jí byl “navoněný“ hodně dlouho cítit. Vodou se polévali i hospodářská zvířata, aby se omladila a udržela si svěžest a sílu.

Přívlastek červený zdědilo velikonoční pondělí od zvyku darovat koledníkům červené vejce.

Symbol pomlázky

Pomlázka (také dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, moravsky tatary) měla nejen symbolický význam v předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého vrbového proutku z pomlázky, ale také vyjadřovala náklonnost neboli namlouvací proces mezi mužem a ženou. Vzájemná výměna darů či polévání vodou a šlehání byl vlastně druh milostného škádlení, jíž dávali muži i ženy najevo své sympatie k druhému pohlaví.

V některých krajích se provozovala přímo pomlázka milostná, kdy mládenci dívky nešlehali, ale večer si k nim potají chodili pro dárek v šátku. Vyšívaný šátek pak nosil muž na krku na znamení, že je zadán.

Požádat dívku o pomlázku se někde rovnalo požádání o ruku.

V Praze se pomlázka spojovala přímo s vyznáním lásky. Pozvání na Velikonoční korzo cestou k Emauzskému klášteru se stalo symbolickým vyznáním láskyplných citů.

Na Slovácku zůstala živá tradice romantického nočního zpívání chlapců pod okny svobodným děvčatům či přímo své vyvolené.

Koleda

Nezbytným doplňkem velikonočního koledování jsou říkanky – koledy, jimiž koledníci žádali o dary.

Velikonoční vajíčko

Vejce obsahující zárodek života považovali za symbol plodnosti, narození, nesmrtelnosti a vzkříšení už pohané. proto se spojovala s jarními oslavami.

Pro křesťany znamená vejce symbolické spojení Zmrtvýchvstání Ježíše s křesťanskými Velikonocemi, jelikož ukrývá tajemství v podobě zamčeného hrobu, v němž je ukryt život.

Zvyk darovat velikonoční vejce se v Bibli vykládá takto:

Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Vejce jsou nejen velikonoční svěceninou, ale i rituálním prostředkem lidové víry,a proto se kraslicím jako symbolu života, plodnosti a růstu přisuzovala nadpřirozená moc, která se zvyšovala jejich obarvením nebo připojením ornamentu. Např. červená barva je barva krve - tedy života. Kultovní smysl však nemělo darování, ale požití jejich obsahu,proto se zdobila vařená.

Význam barev na velikonoční vajíčka

Čtyři základní a nejběžnější barvy, kterými se vejce barví, nebyly vybrány náhodou. Asi nejběžnější barvou je červená, následuje zelená, žlutá a modrá. A co znamenají?

ČERVENÁ = Láska, nový život, ochrana před démony

ZELENÁ = Mládí, příroda, jaro, život

ŽLUTÁ = Světlo, slunce, asociace se zlatou z legendy o Kristovi a proměně skořápek vajíčka na zlato

MODRÁ = Čistota, víra, svěcená voda

napsala Hana Formánková R.I.P.

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip