Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Narkolepsie je neovladatelná a náhlá touha po spánku. Přichází bez varovných signálů a vyřadí vás z běžného života

Narkolepsie je neovladatelná a náhlá touha po spánku. Přichází bez varovných signálů a vyřadí vás z běžného života

19.3.2021 - redakce Babinet.cz

Narkolepsie je denní záchvatovitá spavost a je třetím nejčastějším neurologickým onemocněním po Parkinsonově chorobě a roztroušené skleróze.

fotografie: Freepik

Jde o chronické onemocnění, které postihuje nervovou soustavu, přesněji řečeno mozková centra řídící proces usínání a probouzení. Je charakterizována náhlými a nekontrolovatelnými záchvaty spánku, které mohou člověka napadnout v jakoukoliv denní dobu a při jakékoliv činnosti, např. při hovoru, jízdě autem nebo chůzi. Tento stav přichází bez varovných signálů a bez možnosti ho jakkoliv ovlivnit.

"Narkolepsie je chronické onemocnění, které doprovázejí záchvaty nezladatelné spavosti a také náhlé ochabnutí svalů. Pacienti mají při usínání či probouzení zrakové, sluchové či hmatové halucinace. Trápí je živé až děsivé sny," popisuje projevy nemoci profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.

Příčina tohoto onemocnění nebyla zatím přesně popsána, odborníci se však domnívají, že vinu nesou genetické změny a autoimunní reakce organismu. Léčení začíná tzv. režimovými opatřeními a po stanovení diagnózy se přechází na léky. K léčbě se ve většině případů užívají psychostimulancia, která zabraňují usínání přes den a antidepresiva, která mají sedativní účinky usnadňující večerní usínání.

trvání spánku ovlivňuje nejen vznik některých nemocí, ale i délku života. "Lidé s chronicky velmi krátkým nebo naopak velmi dlouhým spánkem mají kratší výhled dožití než ti, kteří spí denně sedm až osm hodin," sděluje profesor Karel Šonka z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Spánek je nedílnou součástí lidského života, ve spánku strávíme téměř 1/3 života. Fyziologický spánek je důležitý nejen pro regeneraci fyzických a duševních sil, ale i pro celou řadu dalších pochodů, jako je paměť, koncentrace, učení, myšlení a také pro mnoho dalších metabolických procesů. Nespavost se projevuje neschopností usnout, přerušovaným spánkem nebo předčasným probouzením, spánek je vnímán jako nekvalitní, neosvěžující a krátký. Nespavost negativně ovlivňuje pracovní výkon jedince, zvyšuje riziko dopravních nehod, a má tak negativní dopad na psychickou i fyzickou stránku člověka.

Jako normální doba spánku se udává 6-9 hodin denně, ideálně v noci. Délka/potřeba spánku s věkem klesá.

Časté probouzení během noci vede k vyplavování stresových hormonů a k urychlení aterosklerotických změn. Důsledkem může být zvýšení krevního tlaku, srdečního tepu, zvýšení hladiny krevního cukru a cholesterolu. Dlouhodobá nespavost představuje také riziko vzniku depresí nebo závislosti (na alkoholu, nikotinu, kofeinu nebo lécích na spaní). Nespavost je tedy závažným zdravotním i socioekonomickým problémem. Je nutné si uvědomit, že kvalita našeho života závisí rovněž na kvalitě našeho spánku.

zdroj: Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip