Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Vánoční čas dnes a za dob Keltů. Některé tradice a rituály jsou společné dodnes

Vánoční čas dnes a za dob Keltů. Některé tradice a rituály jsou společné dodnes

18.11.2020 - redakce Babinet.cz

Pomalu, ale jistě se blíží Vánoce a většina lidí má tyto svátky samozřejmě spojené s narozením Ježíše Krista. Narození Spasitele symbolizuje také zrod dobra a ústup temnoty. Křesťané však nebyli prvními, kdo v tuto dobu slavil pro ně významné svátky.

Dávno před příchodem křesťanství slavili Keltové příchod zimního slunovratu. Byl to okamžik, kdy Slunce začne stoupat ze svého nejnižšího bodu po nejdelší noci v roce. Toto datum většinou připadá na 22. prosince našeho kalendáře. Je obdivuhodné, jak přesně Keltové dokázali vypočítat přesné datum.

Stejně jako pro křesťany, znamenal tento čas rovněž i pro Kelty velkou změnu, která působí na vše živé na naší zemi. Tyto kosmické procesy se na Zemi projevují v plné síle až do 24. prosince a působí deset až dvanáct dní.

Keltové počítali dvanáct světelných nocí. To byl pro ně čas, kdy se všechen život na planetě musel bolestivě přerodit do nového slunečního roku. Podobnost se symbolikou narození Ježíška je tedy více než patrná. Církev zřejmě mistrně využila tento pohanský svátek a tím v podstatě propojila starý pohanský svátek s novou věroukou. O skutečném narození Spasitele se totiž vedou spory a narození Krista slaví jindy i pravoslavná církev.

Keltové však tento čas trávili jinak než my. V tuto dobu dodržovali přísný půst. Celých dvanáct dní se připravovala pouze jídla z mouky, která se pekla ve formách symbolizujících přírodní jevy.

Podlouhlé tvary pečiva symbolizovaly Měsíc, propletence uzavřený roční cyklus a kruhové tvary Slunce. To se zřejmě až do dnešních dnů promítlo i do mnoha druhů svátečního cukroví.

Jídlem, které mělo regenerovat organismus, byl mák, který má uklidňující účinky a je také dodnes používán v postních jídlech.

Keltové také věřili, že tyto posvátné noci jsou obdobím zvýšené kosmické i zemské radiace, která zatěžuje člověka. Také proto se v tuto dobu zdržovali pohlavního styku. Odpozorovali totiž od zvířat, že mláďata, počatá o slunovratu, bývají neduživá.

O slunovratu se proti zemské radiaci chránili vycpáváním lůžek slámou. Ta je totiž izolátorem této radiace. Jak získali tyto znalosti, to pro nás dodnes zůstává záhadou...

Proti kosmické radiaci zase Keltové používali jmelí, tedy bylinu, která bují právě o zimním slunovratu. Novodobá měření přišla na zajímavou věc, a to, že jmelí se vyskytuje na místech zvýšené zemské radiace a pohlcuje ji. Strom, na kterém parazituje, tedy v podstatě chrání a stejně prý působí i zavěšené v prostorách domu.

Zvláště posvátné bylo jmelí z dubu, na kterém se vyskytuje pouze vzácně. Kolem doby po slunovratu, šest dní po novoluní, uřízl druid jmelí zlatým srpem v šamanském postoji. Stál na jedné noze, s jednou paží vztyčenou a s jedním zavřeným okem na znamení, že není zcela přítomen v tomto světě a jedním okem se dívá do světa vnitřního. Srp pak představoval sluneční energii a měsíční substanci. Jmelí se pak muselo zachytit do bílé látky dříve, než se dotklo země.

Toto nasbírané jmelí pak druidští kněží rozdávali také jako všelék. Dnes bohužel jmelí degradovalo pouze jako symbol štěstí a na jeho zvláštní účinky se pomalu zapomnělo...

Ani vánoční stromeček není tak úplně naším výmyslem. Keltové o zimním slunovratu zdobili stromy dokonce i stříbrem a zlatem. Oba vzácné kovy totiž hubí bakterie. Také proto je roznášeli po celé domácnosti včetně chlévů a okolních stromů. Takto však zdobili pouze jehličnaté stromy. I v tom byla symbolika, protože jehličnatý strom neodpočívá a život v něm proudí i v zimě, kdy vydává dvojnásobné množství energie. Tím se je Keltové snažili chránit, jelikož si vážili přírody a uvědomovali si, že jsou její součástí.

Splynutí křesťanských Vánoc a oslav zimního slunovratu je tedy nakonec ideálním řešením. Spojme tedy to pozitivní z obou těchto svátků a oslavme tak příchod světla a dobra.

 

napsal Petr Matura

foto: Wikipedie, time.com

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

abrakagabra
18.11.2020 10:06

pěkný článek

malickasu
20.11.2020 22:39

hezké

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip