Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Neplánovaný paradox kostnického církevního koncilu. Od Jana Husa k Janu Žižkovi z Trocnova

Neplánovaný paradox kostnického církevního koncilu. Od Jana Husa k Janu Žižkovi z Trocnova

6.7.2020 - redakce Babinet.cz

Období husitství bývá v naší historii vnímáno poněkud schizofrenně. Jedni v husitství viděli náboženskou revoluci, jiní, zejména v pojetí marxismu, zase mocné všelidové vzepětí vykořisťovaných mas proti vykořisťovatelské elitě, jiní zase naopak duchovní obrodu a vrchol naší tisícileté historie… Podívejme se však na jednu z nejvýznamnějších postav tohoto hnutí, a to přímo na jeho „původce“, mistra Jana Husa, výročí jehož upálení si v těchto dnech připomínáme.

Zcela prapůvodním cílem Husova vystupování proti praktikám soudobé církve byl záměr církev  napravit. Hus se zasazoval o reformu církve, která byla prodchnuta korupcí, papežským schizmatem, tedy situací, kdy úřad papeže zastává více papežů na různých místech, dále nesmírným majetkem spojeným se světskou mocí (ač církev hlásala život v chudobě a v pokoře) a v neposlední řadě nestoudným a nemilosrdným odíráním lidu z nejnižších  společenských vrstev.

Hus nebyl žádným nedoukem, nýbrž velice vzdělaným teologem, jenž vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409 – 1410 byl dokonce i jejím rektorem. Své názory uměl velice dobře obhajovat. Byl to nejen vynikající kazatel, ale všestranně nadaný muž, také schopný literát, zejména co se výkladu Písma týče, a v neposlední řadě rovněž i jazykovědec, z jehož pera se nám dochovaly i jazykové úpravy soudobé češtiny. Z českého pravopisu odstranil spřežky a navrhl diakritická znaménka.

Jan Hus se z pohledu mocných církevních hodnostářů provinil vůči církvi zejména tím, že své názory hlásal veřejně laikům a podněcoval tak široké proticírkevní nálady.  Avšak příčin Husova kacířství bylo víc. Proti církvi stál argumentačně skvěle vyzbrojený protivník, navíc v Čechách velice vážený. Pokud by se ho podařilo přesvědčit, aby veřejně odvolal své názory, znamenalo by to otřes celého reformního husitského hnutí.

A tak dne 11. října roku 1414 nastoupil mistr Jan Hus svoji poslední cestu z hradu Krakovec do Kostnice, kam byl pozván římským králem Zikmundem, aby zde před církevním koncilem mohl přednést své teze a dokončit tak svůj velký spor s církví, který vedl v podstatě již od roku 1410, kdy na něj byla uvalena klatba jako proti zavilému kacíři, po jejímž vyhlášení se Hus raději uchýlil z Prahy na venkov. V té době již byl Hus proslulým kazatelem v pražské Betlémské kapli, kde působil osm let a jeho kázání byla vždy pro posluchače hlubokým duchovním zážitkem.

Jak je všeobecně známo, v Kostnici byl mistr Jan Hus uvězněn, několik měsíců vězněn a nakonec jako nebezpečný kacíř 6. července roku 1415 upálen. Husův popel byl následně vysypán do řeky Rýna, aby si jeho stoupenci nemohli z hrobu udělat poutní místo. Po jeho upálení se v Čechách zvedla obrovská vlna smutku a následné nevole. Veliké rozladění způsobil i všeobecný zákaz šíření jakýchkoliv Husových spisů.

A tak, kostnický církevní koncil ve snaze zhanobit Husa jako kacíře, nakonec v podstatě učinil pravý opak. Husova mučednická smrt se stala odrazovým můstkem pro dnes všeobecně známé události v českých zemích pod vedením českého husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova...

 

napsal Petr Matura

Ilustrační foto: Wikipedia

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

gabma
6.7.2020 10:28

Ano, byl to velký muž, který za svoji pravdu neváhal zemřít.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip