Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Letos nechci o moři slyšet. Manžel ale nehodlá ustoupit, stěžuje si Nina

Letos nechci o moři slyšet. Manžel ale nehodlá ustoupit, stěžuje si Nina

9.6.2020 - redakce Babinet.cz

Máme dvě menší děti, které chodí do školy a školky. Benjaminkem je pak naše dvouměsíční miminko. Poslední porod byl zdlouhavý, komplikovaný a s únavou se peru ještě teď. Přiznám se tak, že jsem byla velmi ráda, když vše ještě nedávno nasvědčovalo tomu, že letos se v létě nikdo z nás nepodívá za hranice. Pravidla se ale změnila, možnost vycestovat je a můj manžel, neoblomný jako skála, chce a chce a chce k moři. I přesto, že já jsem stoprocentně proti.

Mám spoustu důvodů i argumentů, proč k moři letos jet nechci. Tak například peníze. S těmi to teď, jako v mnoha jiných rodinách, není doma úplně slavné. Sotva vycházíme, ale manžel si od rodičů vesele na dovolenou půjčil. Dalším důvodem je miminko. V srpnu, kdy chce manžel k moři odjet, miminku už sice budou čtyři měsíce, ale i tak je příliš malé a nic z takové dovolené mít nebude. Ani já z ní nic mít nebudu. Už se vidím, jak jsem tam v jednom kole. Manžel, coby řidič, pak dva dny prospí a já se třemi dětmi v zádech budu běhat po pláži. Samozřejmě to začne už cestou, kdy budu muset po cestě uspávat i krmit malého, a okřikovat větší děti, aby se vzadu vzájemně neokopávaly a nepraly se. Všechno je to jen zbytečný stres. Už jen cesta samotná. Můj manžel si je jistý, že cesta do Chorvatska probíhá bez sebemenších problémů. Já už si tak jistá nejsem. Nedokážu si představit, že s rozdováděnými dětmi trčíme na nějakých hranicích a dodržujeme nějaká hygienická opatření. Ano, je možné, že je moje představa zkreslená, protože já opravdu nesleduju vůbec žádné informace o tom, jak to teď s cestováním je. Vůbec nevím, co je v souvislosti s koronavirovou pandemií potřeba, když chcete vycestovat, nebo se vrátit. Nezajímala jsem se o to a nezajímám. Nepřišlo mi to totiž vůbec důležité, ani podstatné a už vůbec ne aktuální. Je přece tolik krásných míst v naší zemi, které je možné navštívit a trávit tam dovolenou. Krásně je i u rodičů mého manžela. Mají domeček, dvůr s domácími zvířaty, pískoviště pro děti i nafukovací bazének. Tam si já dovolenou klidně představit dokážu. Můj muž to ale vidí jinak. Pořád se odvolává na to, že přece dobře vím, že tam bydlíme u jeho kamaráda a žádné nebezpečí nehrozí. Navíc manžel pracuje v kolektivu, kde se nikdo své dovolené u moře nevzdal, a tak se ani on své vize pustit nechce. Rozšafně se pak plácají po ramenou, jak na to vyzráli a nepodlehli strachu, jako mnoho jiných, kteří letos zůstávají doma. Já si ale skutečně myslím, že letos není nutné k moři vyrazit a potýkat se různými peripetiemi kvůli koronaviru. Prostě se na to necítím, ale můj muž to láme přes koleno. Just si špacírovat toto léto po světě aby si něco dokázal, je prostě nesmysl. Samozřejmě si to pojistil dětmi, kterým to už řekl a ty teď nemluví o ničem jiném. U moře jsme už několikrát byli, a tak to do příštího roku přece úplně klidně vydrží. Malý povyroste, situace ukáže, jak si s koronavirem vlastně stojíme a peníze bychom si také nemuseli půjčovat. Ten humbuk kolem toho a zarputilost mého, asi ješitného muže, vůbec nechápu.

Nina, 36 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna

Korektura textu Bára Klímová

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Ilustrační foto: pixabay.com

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

kolcava
9.6.2020 21:58

NIno, ve vašem příběhu je několik faktorů, které mluví pro přehodnocení cesty (vaše únava krátce po porodu, nejisté podmínky, jak to bude letos s cestováním vypadat a jestli někde nakonec neuváznete na delší dobu v karanténě, větši rizika, v porovnání s jinými lety, že když někdo z vás 5 někde něco chytí, třeba jen rýmu, budete muset někde trčet zavření), ale jeden je z mého pohledu naprosto proti: vaše miminko. Loni jme tento příběh měli v rodině. Novopečení rodiče, po moři se jim stýskalo, protože k němu jezdívali rádi a více než jdnou ročně. Měli v plánu jet na sever Chorvatska, nebo možná jen do Slovinska, aby to bylo co nejblíže. Mimonku v té době byly 3 měsíce. Oba rodiče maminky byli ostře proti, my všichni ostatní dospělí jsme to považovali za zbytečné riskování. Maminka nakonec obešla několik lékařů, pediatrů i lékařů z rodiny. Všichni jí řekli, že je to na jejich rozhodnutí, ale oni by s tak malým miminkem k moři v žádném případě nejeli. Miminko si imunitu buduje teprve průběžně. Navíc je velice citlivé na změny prostředí (spór v ovzduší, které jsou v přímořském flóře jiné než v převažující naší), na změny teplot i na změny vody, kterou pije kojící matka (natož kdyby v té době nebylo plně kojené). Cesta v horku, anebo v autě s puštěnpu klimatizací, je pro malé miminko příliš velká zátěž na organismus. Oni plánovali pobyt v luxusním hotelovém komplexu údajně zaměřeném na malé děti, s vlastním lékařským zázemím. Vy, podle vašeho dopisu,asi ne. Jednu věc řekli rodičům miminka všichni ti lékaři a ta rozhodla: lidé, kteří vzali své malé dítě někam na dlouhou cestu a měli to štěstí, že se nic nestalo, vám asi říkají, že o nic nejde. Jenže pravděpodobnosti, že se nic nestane je u tak malého kojence mnohonásobně menší než u větších dětí a u dospělého. Pak jde o čas a o kvalitu lékařské péče. Celý život si pak můžete vyčítat, že to riziko bylo zbytečné. ... Nechte jet vašeho muže s dvěma dalšími dětmi, pokud máte blízko někoho, kdo vám po tu dobu s miminkem pomůže, kdyby to bylo potřeba. Miminko ale nechte doma. A protože nemůže být v tomto věku bez mámy, budete doma i vy. Anebo vaše větší děti řeknou, že chtějí také zůstat s maminkou, a budete někde ne tak daleko, v místech, kde je to pro miminko přijatelnější, všichni. K mpři pojedete příští rok. Zájem vašeho miminka je přece důležitější, než manželovo přetahování se s kolegy. Ono se samo bránit nemůže. (Překvapuje mě ale, že manželovi rodiče to tak nevidí a půjčili manželovi na riskantní cestu s miminkem peníze.)

miky 55
10.6.2020 00:25

Zdravím. Kolčava je diplomat,já taková v tomto případě rozhodně nebudu.Jet letos na takovou cestu s miminkem, je hazard a nerozum.Divím se velmi jeho rodičům, že mu na to ještě hodlají půjčit peníze.Ale Vy byste měla mít rozum.Rozhodně nikam nejezděte, svět se nezboří, když rok počkáte.Ať ten dobrodruh jede sám, když bez toho nemůže být. Bez peněz a bez rozumu,je ten Váš trouba.

Palomita
10.6.2020 08:25

Říkat chlapovi argumenty typu "pro dítě to není vhodné" je jako házet hrách na stěnu. Stejně neuslyší a nepochopí.. Čtenářka by ho měla v cestě k moři podpořit a naopak mu pomoci.. slíbit, že mu vše nachystá, zabalí, zařídí, děti usadí do autosedaček a pak jim s mimčem v náruči s láskou zamává a za 14 dní je mileráda uvítá zpět :) Jinak nám se osvědčilo pro dlouhé cesty autem delegovat "péči" právě na děti.. takže veškerý nabalený proviant měly u sebe vzadu a naopak musely pečovat o nás.. žízeň, hlad, chuť, ubrousek, kapesník, lžička.. a čím častější požadavky, tím víc se zabavily, protože netušily, co se kde ukrývá a tak hledaly a hledaly.. ano, bordel v autě neskutečný.. ale ta pohoda za to stála. To je jen tip, pokud by pisatelka psychicky nevydržela a do auta nasedla také :)

noral
12.6.2020 16:20

Tak toto nechápu a ani chápat nechci.Tahat mimino někde kde z toho nebude mít rozum.Neochota a sobeckost neodpustit si nic z toho co bylo před miminem.Cestovat s kojencem letadlem,pokud to není nezbytně nutné,nebo cestovat autobusem,autem do ciziny je hloupost.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip