Moje dcera dlouho v minulém vztahu procházela psychickým, i fyzickým týráním. Snažili jsme se ji s manželem pomoci, jak jen jsme mohli, ale bez efektu. Dlouho neslyšela na to, že její muž je tyran a manipulátor. A to naprosto typický manipulátor se všemi charakteristickými znaky. Byla zamilovaná až po uši a prozření přišlo až časem. Ani my jsme jejího muže hned neprohlédli. Vždy byl milý, galantní, pozorný i slušný. Až postupně ji začal izolovat, ponižovat, bít a celkově zbavovat jakéhokoliv sebevědomí a rozhodování o čemkoliv. Nakonec od něj dcera díkybohu skutečně odešla, ale pořádně to trvalo, než byla schopná začít normálně fungovat. A tehdy jsem to byla já, kdo jí opět navrhl kartářku. Předtím jsem ji tento návrh dala už několikrát, ale vždycky byla proti tomu. Na tohle nikdy nevěřila. Až po tom svém nepovedeném vztahu změnila názor.
V naší rodině si necháváme vyložit karty už po generace. Není to žádné šarlatánství a kartářka není potrhlá šamanka s rybí kostí na krku. Tak si to možná mnoho lidí představuje, a představovala si to tak i moje dcera, ale takto to opravdu nechodí. Kartářka vám nikdy neřekne, co máte, nebo nemáte dělat. Může vás ale inspirovat, navést na různé cesty, atd. A to se dceři velmi zalíbilo, když si i ona našla svou kartářku. Každá máme svou kartářku a tak mám vždy informace jen z dceřiny strany a můžu to tak mít docela zkreslené, to je pravda. Nicméně se ale ke kartářce dcera hodně upnula a věří jí víc, než vlastní hlavě. Z toho, co dcera vypráví, jsem vypochopila, že i sama paní, která jí vykládá karty, jí na toto upozorňovala a nevykládá jí karty častěji, než je nutné a než jak by si dcera představovala. Ale je znát, že se dcera neumí bez výkladu karet sama pro nic rozhodnout. Stále potřebuje, aby ji někdo vedl, ale tím někým ne a ne být její nový partner, nebo její vlastní rozum.
Jsem si jistá, že jsou to ještě pozůstatky té hrůzy, kterou si tehdy prošla, ale už to pár let je a měla by být pomaloučku zcela schopná myslet svou hlavou. Má teď úžasného partnera, který by si ji rád vzal a založil s ní rodinu, ale je velmi nedůvěřivá. I přesto, že s ním již nějakou chvíli žije, zřejmě se jakékoliv budoucnosti ve dvou bojí. Ale čekat na vhodný moment, který posvětí karty, je nesmysl. Chtěla jsem jí tehdy trochu pomoci, ale asi jsem na to nešla úplně správně.
Miroslava 57 let
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna
Korektura textu Bára Klímová
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Ilustrační foto: pixabay.com
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
Čemu se divíte? Vidí ty nesmysly v rodině, tak to dělá taky.
Bez kartářky se ani nevys**e. František Koudelka v sukních
Přijde mi, že kdyby poslouchala rodiče, tak je vše naprosto v pořádku. Nešvar příliš přísné výchovy? Kdo chce poslušné dítě, bude z něj i poslušný dospělý. Bohužel už pak rodiče neovlivní, jestli budou ty dospělé děti poslouchat rodiče - kartářky - dealery - sektaře - manžel(k)y, atp. Jestliže se dcera nenaučila dělat samostatná rozhodnutí ani v období dospívání (puberta, revolta), teď už jí to půjde jen těžko. Jestliže se zbaví závislosti na rozhodování kartářky, okamžitě si najde jiného "rozhodčího".. rodiče jí v roli rozhodčích evidentně z nějakého důvodu nevyhovují.
Palomita to napsala velmi přesně.Mít "poslušné" dítě je mnohem pohodlnější,pro rodiče.Bohužel , když takové děti vyrostou, neumí se samy rozhodnout, potřebují někoho, kdo by jim říkal, co mají dělat. Vám zbývá jen doufat, že to zas nebude nějaký despota atd., jako posledně. Kartářka je ještě v pohodě.