Partner je přeléčený alkoholik. Rádoby přátelé ho ale přesto k pití hecují, trápí se Natálie

Člověk, který má, nebo měl problémy s alkoholem, nikdy nebude úplně v pořádku. Nemůže se ze své závislosti zcela vyléčit. Alkoholik nikdy není vyléčený, je pouze abstinující. To je případ i mého partnera. Jsme spolu dvanáct let a před třemi lety začal mít veliké problémy s pitím. Proběhlo u něj několik neúspěšných pobytů v léčebně, které předčasně ukončil. Pár týdnů se vždycky držel, ale pak k alkoholu zase sklouznul. Stačila jedna sklenka a začaly se dít příšerné věci, když se s douškem alkoholu objevili partnerovi démoni. Po odchodech z léčebny pak vždycky střídavě pil, nepil a pořád tak dokola. Vše se radikálně změnilo k lepšímu, když jsem otěhotněla. Na miminko se velmi těší a je to pro něj silná motivace.

foto / Freepik

Já, i celá moje rodina mého partnera dobře známe. Když nepije, je naprosto úžasný člověk. Spolehlivý, hodný, pracovitý. Je to nejhodnější člověk jakého znám. Všichni tak za mnou vždycky stáli, když jsem partnera ani po několikátém selhání neopustila. Naopak. Snažíme se držet při sobě a společně to všechno zvládnout. V jeho přítomnosti například nikdy nepijeme. Nikdy mu nikdo nenabízí alkohol. Nikdo od nás, a stejně tak nikdo z jeho rodiny. Stejně tak jeho tatínek. Je mu velkou oporou. Partner má velké štěstí, že ho zaměstnává právě jeho tatínek a tak díkybohu nikdy nepřišel o práci. Doma je teď snadné udržovat suchou domácnost, když já jsem těhotná a partner abstinuje. Jsem v osmém měsíci a on se celou tu dobu alkoholu nedotknul. Ani jednou jedinkrát. Tak dlouho to nikdy nevydržel. A bez odborné pomoci už vůbec ne. S vidinou miminka jakoby se v něm probudila nezlomná vůle. Možná jsem naivní, ale věřím, že je to možné.

Co mě ale trápí, jsou jeho přátelé. To s nimi většinou znovu začal pít. Nejednou jsem byla přímo svědkem toho, jak partnera k pití schválně hecují. Když odmítne, vysmívají se mu. Shazují ho dokonce s tím, že je podpantoflák, protože si nechá pití zakazovat partnerkou. Partnera tyhle situace vždy rozruší a já trnu, jestli a kdy se napije. Už mockrát jsem ho prosila, aby si našel kvalitnější přátele. Takové, kteří to s ním myslí dobře, ale z jeho reakcí je znát, že není v takové kondici, aby opustil svoje známé tváře. Asi je považuje za jakousi pevnou půdu pod nohama, ale já se třesu strachy, kdykoliv se za ním zaklapnou dveře a on za povedenými přáteli odchází. Musím zaklepat, že se celou tu dobu těhotenství opravdu drží na suchu a věřím, že to zvládne i dál, ale když pak pročítám na internetu ty hrůzostrašné zkušenosti žen o tom, jak to jejich muži nakonec nedokázali, úsměv mi zamrzne. Kdyby se takhle držel i dál a opustil svou partu přátel, která mu hází klacky pod nohy, ke štěstí už by mi nic nechybělo.

Natálie, 32 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.