Jarní divočina v kuchyni! Recepty pro zdraví i krásu z probouzející se přírody

Je libo salát z hlohových pupenů, kopřivový špenát, mařinkový ryzlink či jarní zelenou omáčku, kterou prý zbožňoval Johann Wolfgang Goethe? Takové originální menu vám bohužel nepřichystá žádná tuzemská vegetariánská restaurace. Nenechte se proto ochudit o nevšední gurmánské zážitky, obujte si pohorky a vyražte pro zelený nákup za pět prstů!

Letní a podzimní příroda nabízela našim předkům nepřeberné množství úžasných lahůdek, bez povšimnutí však nezůstávaly ani dary přírody jarní. Právě probuzené rostliny nám mohou být v kuchyni i v žaludku vítaným zpestřením a z hlediska svých účinků na lidský organismus mnohdy doslova požehnáním. Čerstvé zelené ingredience obsahují unikátní soubory cenných látek - vitamíny, minerály a množství specificky působících fytolátek. Pupeny, výhonky a mladé křehké rašící lístečky jsou doslova nabité znovu pulzujícím zeleným životem. Rádi se s vámi proto podělíme o několik vyzkoušených, a podle našeho názoru chutných, receptů.

Tento netradiční zeleninový salát s oříškovou příchutí je oblíbený zejména v Anglii. Malým bonusem navíc je, že dle mnoha znalců léčivých rostlin ovlivňuje pravidelné pojídání hlohových pupenů srdeční činnost, a to jak jinak, než příznivě.

Potřebujeme: 1/2 l čerstvých hlohových pupenů a popřípadě i lístečků, 1 větší vařená červená řepa, 2 lžíce sekané šalotky, citrónová šťáva, sůl, bílý pepř, (alternativně kysaná smetana)

Pupeny omyjeme a pokrájíme, promícháme s hrubě nastrouhanou (nebo na malé kostičky nakrájenou) červenou řepou. Přidáme cibuli a ostatní ingredience dle chuti. Máte-li rádi "hutnější" saláty, lze přidat zakysanou smetanu.

V rostlině obsažené saponiny usnadňují odkašlávání.

Potřebujeme: tři plné hrsti fialkových květů, 0,25 l vody, 0,5 kg medu, šťáva z jednoho citronu

Čerstvé fialkové květy spaříme vroucí vodou a vzniklý nálev necháme přiklopený přes noc odstát. Scezenou tekutinu opět zahřejeme, maximálně však na 40 - 45°C a velmi pečlivě ji smícháme s medem. Nakonec přidáme šťávu z citronu. Plníme do dobře vymytých lahviček, pečlivě uzavřeme a skladujeme v chladu a temnu. Sirup podporuje odkašlávání, není vhodný při dráždivém suchém kašli.

Brutnák voní a chutná jako čerstvé okurky, obsahuje významné množství vitamínu C a některých minerálních látek (vápníku a draslíku). V lidovém léčitelství se používá při zánětech močových cest a je též osvědčeným uklidňujícím prostředkem.

Potřebujeme: 1 poctivé máslo, 2 lžíce jemně sekaného brutnáku, 1/2 lžičky čerstvého kopru, 1 lžičku čerstvé pažitky, 1 lžička jemně sekané cibule, 1/2 lžičky citrónové šťávy, bílý pepř, sůl

Celý výrobní postup vám zabere pouze několik minut, změklé máslo totiž jednoduše utřeme spolu se všemi ingrediencemi. Výborně se hodí na čerstvou bagetu k obložené např. zeleninovo-sýrové míse a lehkému bílému vínu.

Kopřiva je vyhlášená posilující léčivka plná úžasných, tělu prospěšných, látek. Kopřiváček oceníte při obtížích problémech s trávením a navíc vám dodá dávku železa, vápníku, hořčíku, karotenoidů, vitaminu C, B2 a B6.

Potřebujeme: dvě vrchovaté hrsti nasekaných mladých lístečků a vrcholků kopřiv (nejlépe drobnější kopřivy žahavky). 2 lžíce másla, 3 prolisované stroužky česneku, 1 střední cibule, 2 lžíce mouky, 1 dcl plnotučného mléka (nebo sladké smetany), vejce, špetka muškátového oříšku, sůl

Na másle zpěníme česnek, cibuli a jemně vmícháme mouku. Pak přidáme kopřivy, mléko a ostatní ingredience kromě vejce, kterým směs nakonec zahustíme. Kopřivovým špenátem lze plnit palačinky, nebo jej servírovat místo špenátu klasického.

Jitrocel ulehčuje odkašlávání, působí protizánětlivě a upravuje trávení. Především dětem však chutná osvědčený, a velmi jednoduchý, jitrocelový sirup.

Potřebujeme: omyté lístky jitrocele, med popřípadě hnědý třtinový cukr dle velikosti použité uzavíratelné sklenice

Do dobře vymyté (nejlépe vyvařené) uzavíratelné sklenice vrstvíme 1cm vrstvu opraných natrhaných jitrocelových lístků a stejnou vrstvu medu či cukru. Jitrocel vždy jemně stlačíme, až je sklenice naplněná. Poslední vrstvu tvoří vždy med či cukr. Směs necháme 10 dní stát na tmavém místě při pokojové teplotě, jitrocel pustí "šťávu", jenž se smísí s medem (cukrem). Sirup slijeme a skladujeme ve spodní části chladničky. Není třeba jej nijak konzervovat nebo zavařovat.

Aneb lehká sklenka po těžkém jídle. Mařinka pozitivně ovlivňuje trávení, také se kdysi používala při nespavosti a podrážděnosti. Prý ji ocení i rekonvalescenti jako posilující prostředek.

Potřebujeme:1 l ryzlinku, svazeček mařinky

Postup bude opět velmi jednoduchý. Svazeček macerujeme 10 dní ve víně, pak jej vyjmeme. Originální víno podáváme dobře vychlazené.

Lístky šťovíku vás potěší ostrou vůní, nakyslou citrónovou chutí, vitaminem C, karotenoidy a některými minerálními látkami (např. železem, manganem). Šťovík spolehlivě podpoří chuť k jídlu a pomůže "línému střevu". Bez šťovíku se rozhodně neobejde pravý ruský boršč!

Potřebujeme: 350 g šťovíku, 1 větší cibule, 1 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, 3 lžíce sladké smetany, sůl, pepř, 2 dcl zeleninového vývaru, muškátový oříšek

Dobře nasekaný a opraný šťovík vsypeme na zpěněnou cibulku, směs podusíme a zaprášíme moukou. Poté opatrně zalijeme připraveným vývarem, dochutíme a na mírném plamení za stálého míchání povaříme do zhoustnutí. Smetanu přidáme nakonec. Omáčka se výborně hodí k masu, především rybě a minutkám.

Potřebujeme: 0,25 l mléka, 250 g kysané smetany, 3 vejce natvrdo, 0,1 l panenského, olivového oleje, 1/2 šálku sekané petržele, 1/2 šálku sekané pažitky, 1/2 šálku sekané cibulové natě, 1/2 šálku sekaných pampeliškových lístků, 1/2 šálku sekaných šťovíkových lístků, 1/2 šálku sekaných špenátových listů, 2 lžíce sekané řeřichy, 1/2 lžíce sekaného kopru, sůl, pepř a citrónová šťáva dle chuti

Vejce nastrouháme na hrubém struhadle, promícháme, opepříme a osolíme. Pak vsypeme velmi jemně sekané bylinky a za stálého míchání přilíváme olej, smetanu, mléko a další ingredience. Hotovou omáčku necháme odležet v chladu. Servírujme ke grilovanému masu, minutkám apod.

^{(Foto mařinka - primanapady) * ree}