Babinet.cz  /  Magazín  /  Volný čas  /  Ledňáček. Záhadný létající drahokam v přírodě i v symbolice

Ledňáček. Záhadný létající drahokam v přírodě i v symbolice

4.4.2020 - redakce Babinet.cz

Ledňáček říční, který je jen o něco málo větší než vrabec, dostal svůj český název zřejmě pod vlivem jeho německého pojmenování „Eisvogel“, tedy v překladu do českého jazyka doslova „ledový pták“. Jeho pojmenování zřejmě souvisí i s faktem, že ledňáčci kladou vejce ještě za velice chladného počasí. Vzhledem ke svému výraznému zářivému zbarvení se zelenavými odlesky dostal i své druhé jméno, a to „létající drahokam“.

Žije u pomalu tekoucích čistých vod bohatých na ryby na poměrně velkém území Evropy, Asie a severní Afriky. Ve střední Evropě se jedná o jediného zástupce své čeledi, tedy ledňáčkovitých. Vzhledem k preferenci skutečně čistých vod může být ledňáček i jakýmsi bioindikátorem čistoty vody. Hloubí si vlastní nory na příkrých březích v blízkosti vod, někdy až i 37 metrů nad hladinou, a to mimo jiné rovněž v rámci ochrany před predátory, například lasičkami. I když je ledňáček říční vázán především na přirozeně meandrující potoky s čistou vodou a dostatkem rybí potravy, můžeme ho však vidět i v Praze na Vltavě a rovněž také u některých z pražských potoků.

Na kořist číhá většinou vsedě na větvi 1 – 2 metry nad vodou. V případě, že se vhodné větve nikde v blízkosti nenacházejí, počká si na potravu během svého třepotavého letu. Při lovu potravy je ho však téměř nemožné i jen zahlédnout, neboť jeho lov trvá pouhé zlomky sekundy. Když ledňáček spatří přiměřeně velkou rybku, ideálně šest až sedm centimetrů, občas však i okolo dvanácti centimetrů, střemhlav se vrhne do ledové vody, kde se potápí do hloubky až jeden metr, ve většině případů se však nejedná o větší hloubku než 25 centimetrů. Poté se ledňáček hbitě vynoří a s rybou v zobáku odlétne na blízký strom. Rybu se mu však nepodaří chytit vždy, úspěšný je v každém asi desátém pokusu. I když drobnější rybky představují převážnou část jeho jídelníčku (60 – 67 %), v nouzi nepohrdne ani žabkou, korýšem nebo hmyzem.

S výjimkou doby páření žijí plaší ledňáčci samotářsky a hájí si přitom své teritorium. Zásnuby ledňáčků pak mohou trvat i několik hodin. Následně probíhá tzv. zásnubní krmení, kdy sameček přináší samičce potravu, uklání se jí a krmí ji přímo do zobáku. Případného vetřelce ledňáčci zahání pomalým kýváním hlavou ze strany na stranu doprovázeným roztahováním křídel. Pokud však občas přece jen dojde k souboji, jedinec se svého soupeře snaží shodit do vody a přidržet ho pod hladinou. Vše se však naštěstí většinou odehrává bez následných zranění.

Neméně zajímavým druhem ledňáčka, ovšem ze zcela jiného koutu světa, je též ledňáček hedvábný. Tento druh obývá Novou Guineu a Moluky, souostroví v Indonésii. Moluky jsou součástí širšího Malajského souostroví. Prvně tento druh popsal v roce 1859 anglický zoolog George Robert Gray (8. července 1808 – 6. května 1872).

Ledňáček hedvábný obývá deštné pralesy v nadmořské výšce nižší než 500 metrů. Jeho tělo samotné dosahuje délky asi 33 centimetrů, včetně ocasu pak 43 centimetrů. Horní část těla a hlavy má tyrkysově a černě zbarvenou, zobák je červený a břicho bílé. Ledňáčkova prodloužená ocasní pera pak mají barvu modrou a bílou. Pro obyvatele Papuy - Nové Guiney je prý ledňáček hedvábný populárním národním symbolem.

Symbol ledňáčka zůstává  vzrušující záhadou již pro mnoho generací historiků

Avšak i „náš“, domácí ledňáček říční má v sobě ukrytou symboliku. Po hlavě se prý vrhá do tajemných, temných hlubin, aby se posléze vynořil jako symbol vzkříšení, obrody a obnovy života, svěží a zářící, jako pramen čisté, živé vody, navíc s úlovkem v podobě ryby, někdy dokonce prý i zlaté. Možná i proto je vzácné spatřit tento drahokam vynořující se z vody. Bývá tak připodobňován k bájnému ptáku Fénixovi, jenž vstal z popela. V případě ledňáčka se však nejedná o obrodu ohněm, nýbrž vodou. Možná i proto byl ledňáček v dobách dřívějších symbolem lazebníků. Jindy však zase bývá ledňáček považován za symbol šťastné lásky. Ledňáčci často létají v nerozlučném páru a jejich lesknoucí se modrá pírka představují prý věrnost, radost a ochranu.

Buď jak buď, jisté je, že symbol ledňáčka zůstává vskutku vzrušující záhadou již pro mnoho generací historiků. Často bývá spojován rovněž i s naším lucemburským králem, synem císaře Karla IV., vnukem Jana Lucemburského a bratrem známého Zikmunda Lucemburského, s Václavem IV. Právě tento král měl ve svém znaku ledňáčka ve věníku. A v té nejstarší podobě byli ve znaku dokonce ledňáčci dva. Známé je pak rovněž vyobrazení ledňáčka v Praze na Staroměstské mostecké věži.

 

Napsal Petr Matura

foto: Wikimedia commons, Pixabay.com

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

malickasu
4.4.2020 18:45

hezký ptáček ledňáček

abrakagabra
6.4.2020 20:05

Prosila bych o více příspěvků o přírodě. Děkuji.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip