Domorodý, stromový či opičí medvídek se zakrnělým mozečkem, který nemusí pít. Nevadí mu ani jedovatá potrava

Přestože tento poněkud zavalitý savec, koala medvídkovitý, jedno z nejznámějších australských zvířat vzhledem připomíná spíše medvídka, ve skutečnosti se jedná o vačnatce, jako je například i klokan. Je jediným žijícím zástupcem čeledi koalovitých.

I když se skutečně nejedná o medvěda, anglicky mluvící osadníci na sklonku 18. století roztomilé zvířátko pojmenovali medvídek koala. Toto pojmenování se dnes stále ještě leckde používá, i když je nesprávné, a vzhledem k opravdu výrazné vizuální podobnosti s medvědem dostal koala i další „nepřesná“ pojmenování jako kupříkladu stromový medvídek, opičí medvídek nebo domorodý medvídek. Výraz koala byl zřejmě převzat ze slova „gula“ v původním domorodém, i když dnes již téměř vyhynulém jazyce dharuk. Původ tohoto živočišného druhu není zcela přesně objasněn.

Na počátku minulého století byli v Jižní Austrálii koalové zejména kvůli svým kožešinám téměř vyhubeni, dnes je zde však prakticky vymizelá populace koalů nahrazována jedinci pocházejícími z Victorie. BBC udává, že tehdy bylo uloveno kolem osmi milionů jedinců. Koalové dnes žijí převážně v pobřežních oblastech jižní a východní Austrálie. Kupříkladu v Západní Austrálii a v Tasmánii se koalové nevyskytují.

Ve šplhání po stromech jim pomáhají poměrně velké a velmi ostré drápy. Na každé z končetin mají pět prstů, přičemž na předních končetinách jsou dva palce stojící proti ostatním třem prstům. Koalům je tak umožněno lepší uchopení větve. Na zadní končetině je protistojný palec pouze jeden. Kromě primátů je právě koala jedním z mála savců, kteří mají otisky prstů, a to podobné lidským v tom smyslu, že jejich identifikace není zcela jednoduchá ani při použití elektronového mikroskopu.

Mládě koaly je po narození holé, slepé, bez uší a měří pouhé dva centimetry. Po porodu se vyšplhá do matčina vaku, v němž při sání mateřského mléka stráví prvních šest měsíců svého života. Zde se mu během tohoto období vyvíjejí oči a uši a rovněž mu naroste srst. Délka života koaly ve volné přírodě není ještě zcela přesně určena, v zajetí se však dožívá až osmnácti let.

I když se jinak jedná o poměrně tiché zvíře (kromě období páření, kdy samci vydávají hlasité volání, slyšitelné až do kilometrové vzdálenosti), pokud se koala ocitne v ohrožení, začne vydávat hlasitý nářek, který je podobný dětskému pláči. Koalové mohou být vůči ostatním příslušníkům svého druhu i agresivní. Protivníka si přidrží přední tlapou a pokoušou ho. Roztržka však díky jejich pohodlnosti nikdy netrvá příliš dlouho.

Koala bývá aktivní přibližně pouze pět hodin denně, ze kterých zhruba tři hodiny stráví krmením. Krmit se může v jakoukoliv denní dobu, ale převážně se tak děje v noci. Potravní specializace koalů je poměrně monotematická. Koala za den spořádá průměrně 500 gramů eukalyptových (blahovičníkových) listů, jeho téměř výhradní potravy. Ta mu poskytuje i dostatek vody, takže nemusí pít. Existuje přibližně 680 druhů eukalyptů, což může působit jako docela pestrá nabídka, ale koalové si vybírají pouze jen asi 22 druhů. Blahovičníkové listí však není ani výživné, ani zdravé, tedy vyjma právě co se těchto „medvídků“ týče. Koalové totiž vlastní přímo výborně fungující játra, díky nimž se mohou pustit i do této pro ostatní živočišné druhy v podstatě jedovaté potravy. I když i koala si raději vybírá právě druhy s nižším obsahem toxinů. Ostatní býložravci se blahovičníkovým listům vzhledem z obavy z případné otravy pak přímo vyhýbají.

Na rozdíl od převážné většiny ostatních savců má koala velmi pomalý metabolismus, v čemž se podobá například i lenochodům. Potravu tráví bez hnutí 16 – 18 hodin denně. A většinu tohoto času navíc prospí. Souvisí to mimo jiné i se skutečností, že listy eukalyptů skutečně nejsou bohatým zdrojem energie, a tak s ní koala zbytečně neplýtvá.

Mozek koalů je velmi malý, jedním z nejmenších mezi vačnatci. Představuje pouze jen asi 2% jejich tělesné hmotnosti. Mozek předchůdců dnešních koalů však ještě vyplňoval celou jejich dutinu lebeční. Podle názoru vědců k jeho degeneraci došlo právě vlivem přechodu koalů na energeticky chudou potravu. Koala je jediným zvířetem na světě s takto dramaticky zmenšeným mozkem.

Napsal Petr Matura

Foto: Wikimedia commons