Babinet.cz  /  Magazín  /  Volný čas  /  Předjarní toulky za Prahou. Putování za baronem Ringhofferem

Předjarní toulky za Prahou. Putování za baronem Ringhofferem

1.3.2020 - redakce Babinet.cz

Vydejme se dnes společně na nenáročné toulky kousek za Prahou v okolí obce Kamenici (okr. Praha-východ). Navštívíme dvě kulturní památky, hrobku a hřbitov, což sice zní trochu pochmurně, ale s blížícím se jarem nám to snad ani tak nepřijde.

Na návštěvu za baronem Ringhofferem se vydáme do obce Kamenice. Nejedeme však pouze za ním, ale vlastně za celou jeho průmyslnickou dynastií. Jejím zakladatelem se stal František Ringhoffer (1744-1827), který v roce 1769 přišel na vandr z Rakouska do Prahy. Po vyučení si v Celetné ulici založil dílnu na výrobu pivovarských kotlů. Práci s kovem zůstali věrni i jeho potomci. Jeho vnuk František Ringoffer II. (1817-1873) vybudoval světově proslulou továrnu na výrobu vagonů na Smíchově, založil pivovar ve Velkých Popovicích a úspěšně se angažoval také v politice. Roku 1872 byl povýšen na barona.

Rodinné imperium po něm převzal a dále rozvíjel jeho nejstarší syn František Ringoffer III. (1844-1909). Mladší syn Emanuel (1848-1923) nechal v Kamenici pro ostatky příslušníků svého rodu, kteří byli dosud pohřbívání na hřbitově v nedalekém Těptíně, v letech 1889-1893 vybudovat monumentální hrobku podle návrhu architekta Jiřího Stibrala (1859-1939), mj. autora interiérů Ringhofferových salonních vagonů. Hrobce s výklenky pro celkem 27 rakví vévodí socha ukřižovaného Krista od Josefa Václava Myslbeka (1848-1922), mistrovské dílo, které získalo řadu ocenění. Prostou plochu pod ním zdobí jen jediný artefakt, rodinný erb. S dalšími počiny Ringhofferů v tomto kraji se lze seznámit prostřednictvím celkem deseti zastávek naučné stezky Krajinou barona Ringhoffera, která začíná v Mirošově a končí právě v Kamenici.

Na zapadlém židovském hřbitově ve vedlejší obci Kostelec u Křížků rozhodně nenarazíte na žádné davy turistů, jak je to běžné na známějších lokalitách tohoto druhu. Necelých 300 dochovaných náhrobků připomíná obyvatele zdejší obce a jejího širšího okolí od Mirošova po Benešov. Hřbitov byl založen roku 1702, nejstarší náhrobek pochází z roku 1724 a ty nejmladší z 30. let minulého století. V jihozápadní části hřbitova chátrá obřadní síň stejně jako kamenná zeď, kterou je celý areál obehnán.

Poklidné místo, kterému záplavy břečťanu dodávají ráz až mystický, si rozhodně zaslouží, aby v něm jeho návštěvníci setrvali delší dobu. Na některých náhrobcích najdou kamínky položené tam podle starého zvyku. Ne každý však ví, že hebrejské slovo pro kámen – even – v sobě slučuje slova af a ben, čili otec a syn. Kamínek na hrobě tak odkazuje na předávání tradic z generace na generaci, což je základ judaismu.

Určitě vás také zaujmou často bohatě zdobené náhrobní kameny s různými symboly. Mezi ty nejčastější patří šesticípé a pěticípé hvězdy, tzv. Davidův štít a Šalamounova pečeť, nebo konvice s mísou označující hroby levitů, potomků Leviho, třetího z dvanácti Jákobových synů. Jedině oni měli právo sloužit během bohoslužby kněžím. Vinný hrozen si zesnulý vysloužil svou pílí, piniovou šišku plodností a korunu znalosti písma

Na cestu zpět do ruchu běžného života nás potom vyprovází dvojici žehnajících rukou vyobrazených na náhrobcích kohenů, potomků prvního velekněze Arona. Znázorňují kněžské gesto požehnání a často je doprovázejí slova: „Nechť ti Bůh žehná a ochraňuje tě, nechť Pán nechá svou tvář zářit nad tebou“.

Jitka Lenková

Foto: archiv autorky, smichov.blog.cz,

Autor: Radovan Zítko – Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21761416

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip