Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Mirka (48): Manžel odmítá jít do práce. Na všechno jsem sama

Mirka (48): Manžel odmítá jít do práce. Na všechno jsem sama

22.10.2019 - redakce Babinet.cz

Můj muž dělal prakticky celý život jednu jedinou práci v pekárně. Nikdy se nikam nedral a práce v pekárně mu vyhovovala. Manžel nepatří mezi lidi, které naplňuje, když pracují hlavou. Nemá to v povaze a byl by zřejmě i nešťastný. Manuální práce, to je to, co ho vždycky bavilo.

Dlouhá léta bylo všechno v pořádku. Měli v práci fungující kolektiv, kde se všichni dobře znali, rozuměli si a byli skvělá parta. Pak se ale několikrát rychle za sebou vystřídalo vedení a pekárenský tým se začal rozpadat. Měnili se kolegové i vztahy na pracovišti. Manžel poměrně dlouho vydržel změnám a novému náporu odolávat, ale pak se na něm pracovní problémy začaly přece jen podepisovat. Začal být často nemocný a celkově oslabený. Před tím nikdy nebyl na nemocenské a vždy byl zdravý jako řípa. Ale nervózní pracovní prostředí na něj asi působilo víc, než je běžné. Nakonec dal výpověď. A já jsem ho v tom plně podpořila. Věřila jsem, že odchod je dobrý nápad a byla jsem v podstatě hrdá, že tam vytrval tak dlouho i přes nepříznivou situaci.

Mému muži není ani padesát, takže jsem neviděla nejmenší problém v tom, aby si našel nové zaměstnání. Pár měsíců jsem mu dopřála klid na rekonvalescenci. Myslela jsem si, že se takhle dá pořádně dohromady i po zdravotní stránce a že bude mít čas načerpat nové síly, které přetaví do hledání nové práce. Zprvu věnoval volný čas pomoci v domácnosti. Když jsem se vracela z práce, bylo navařeno, uklizeno a kolem domku byl také vzorný pořádek. Čas pobytu doma se ale začal prodlužovat. Mému muži se úplně jednoduše doma prostě zalíbilo a začal lenivět. Když jsem ho popichovala, aby už si práci opravdu našel, protože z jednoho platu se dlouhodobě takto žít nedalo, býval čím dál víc nevrlý. Měl tisíc výmluv, aby do práce nemusel. Začali jsme se kvůli tomu hodně hádat. Ani domluva našeho dospělého syna nepomáhala. Nepomáhalo nic.

Dnes jsou to skoro dva roky a manžel do práce stále nechodí. Peněz máme málo a na domácnost už také pořádně nesáhne. Začíná sklouzávat k tomu, že chce mít plný servis a nohy nahoře. Kdykoliv zabrousíme na hledání práce, zase jen výmluvy a lži. Manžel hledá důvody, proč tu a tu práci nevzít, ale způsob, jak se znovu někam do práce zařadit, nenašel ani jeden.

Mirka, 48 let

 

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

Ilustrační foto: pixabay.com

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

kolcava
22.10.2019 16:12

Těžká situace, pro vás. Manžel si měl najít jiné místo, než dal výpověď. Před dvěma roky trh práce bral každou ochotnou ruku, hlavně na manuální práci. Teď už to bude horší, když dva roky nepracoval, ani nepodnikal, ani se nestaral o nemohoucí rodiče, ani nebyl na rodičovské, ani nemá jinou evidenci o tom, že neztratil návyky k pravidelné práci. Zaměstnavatelé se budou ptát a může je to odradit. Nejhorší na tom je, že píšete, že už se mu nechce do ničeho a spoléhá na plný servis. Omlouvat by ho mohla chorobná deprese a není vyloučeno, že ji má (dlouhotrvající stres v práci, stres z toho, že by se totéž mohlo opakovat na dalším pracovišti, strach ze změny, stres z toho, že je najednou nepotřebný). Takže krok č. 1: vyloučit, že je psychicky nemocný. Pokud není, pak, obávám se, na něho musíte stroze. Že je v domácnosti, není hlavní problém. Znám nejméně 4 muže v nejbližším okolí, kteří takhle zůstali doma a už nikdy se nezapojili do práce. Asi jich znám víc, ti čtyři jsou z první vody načisto. Jenže všichni čtyři se doma činí! Opravdu se starají o domy, domácnosti a rodiny. Ve třech případech jejich ženy vydělávají více, než předtím vydělávali manželé, a muži převzali péči o dům a domácnost se vším všudy, jeden i o děti (ten jediný se jistě vrátí do práce, je schopný vysokoškolák a i doma udržuje krok s vývojem své profese). Jejich manželkám stav, kdy se doma nemusejí starat o nic a ještě mají spokojené manžele, vyhovuje. Všichni ti manželé se ale ve zvelebování domu a péči o domácnost našli. V posledním případě manželka nevydělává mnoho, táhnou to z jejího platu už asi 20 let (tehdy měli ještě dvě malé děti), ale asi jí vyhovuje, že je na ní manžel závislý. Jinak mají krásný vztah, takové manželství po 30 letech by jim kdekdo záviděl. A manžel se snaží, aby dům a zahrada byly jako nové, zahrada plodila, domácnost byla jako ze žurnálu. To ale není váš případ a obávám se, že budete muset dát muži nůž na krk: buď si (dvou měsíců?) najde práci na plný úvazek a vydrží v ní, anebo končíte. Vím, že žádost o rozvod je silná káva, ale na vašeho muže už bude platit jen pořádný šok. Jinak to bude čím dál horší. Úplně odvykne pravidelnosti, povinnostem, bude se cítit čím dál více méněcenný a první, proti komu to bude obracet, budete vy. Roky doma bez práce a po skončení podpory v nezaměstnanosti se mu nezapočítají do důchodu a také doba, kdy pracovní trh bral každou ruku ochotnou pracovat, pomalu končí. Vám nebude hůře samotné, než při ekonomickém živoření se zamindrákovaným mužem, který se ve věku, kdy má být na vrcholu, utápí v bebíčkách a nechá se obsluhovat a živit, ač není postižený. Hodně štěstí.

Ely
22.10.2019 16:14

Hm, hledala bych duvody, proc zit s nemakacenkem. A jako reseni vidim, odstrihnout manzela od penez :D. Nevydelavas, ackoliv vydelavat muzes a mel bys? Neperu, nevarim, nemas sex, takze budes spinavy, hladovy a protivny (aha, pardon, protivny uz jsi). Sorry, flakace ja nerada.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip