Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Jana (37): Kvůli léčiteli jsem přišla o všechny úspory, i o manžela

Jana (37): Kvůli léčiteli jsem přišla o všechny úspory, i o manžela

25.7.2019 - redakce Babinet.cz

Už od patnácti let mi lékaři taktně naznačovali, že jednou budu mít problémy s otěhotněním. Mám problémy se štítnou žlázou a jsem také, ano, obézní. Já už jsem se s tím smířila. Protože taková byla moje prababička, babička, i moje maminka je taková, a já také. Ať mám sebepřísnější dietu, pravidelný pohyb s dohledem trenéra, nutričního terapeuta, výživového poradce a i když dodržuju všechny rady lékařů, s váhou to ani nehne. Ale to není problém, který by mě trápil.

Ani se svou váhou jsem nikdy neměla problém se seznámit. Měla jsem báječného manžela, kterého jsem velmi milovala. Byl to úžasný chlap. O svých problémech jsem mu řekla hned na začátku vztahu a dobře věděl, že dítě spolu nikdy mít nemůžeme. On to pochopil a respektoval. Vzal si mě a byli jsme spolu šťastní. On o dítěti nikdy nemluvil, protože byl moudrý muž a věděl, že by mě to jen zraňovalo. Ale byla jsem to já, kdo nakonec po dítěti začal toužit. Po dítěti, které bych měla s ním.

Můj muž byl ten, který mě od toho odrazoval. Věděl, že je to marný boj. Navrhoval adopci, ale to já jsem byla proti. Chtěla jsem prostě jeho dítě. Tohle asi není dost dobře možné srozumitelně vysvětlit. Teď zpětně vidím, že jsem tou myšlenkou začala být posedlá. Jeho dítě, jeho dítě, kus mého milovaného muže v mém těle. Náš společný potomek.

Na internetu jsem si začala dopisovat s léčitelem, který už prý pomohl otěhotnět i těm nejzoufalejším případům. Držela jsem se této naděje zuby nehty. Chtěla jsem prostě věřit, a tak jsem také věřila. Můj muž to neschvaloval. Dost jsme se kvůli tomu začali přít. Můj manžel si myslel, že každý léčitel je šarlatán a ze spolupráce s ním nevzejde nikdy nic dobrého. Dnes už vím, že měl pravdu a měla jsem ustoupit. Léčitel mi např. prodal za hříšné peníze kapky, které mou štítnou žlázu ještě více poničily. Hormony mi totálně rozházel a začala jsem po jeho doporučovaných cvicích trpět migrénami. V jeho pseudoordinaci jsem nechala peníze, které se vyšplhaly do statisíců. Dítě však stále nikde. Peníze jsem u něj platila hlavně za léčivé kameny, jantarové korále, speciální podložky do postele, které měly prospívat ženským orgánům, za podpůrné vůně a spreje, které zvyšují šance na otěhotnění. Byla jsem neoblomná. Nakonec, po dvou letech, manžel nevydržel a opustil mě. Dnes už chápu, že dál nemohl mé bláhovosti přihlížet a nechtěl přicházet o další peníze. Dnes je mi to všechno moc líto. Nemám ani dítě, ani manžela, ani peníze.

Jana, 37 let

 

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

ilustrační foto: pixabay.com

 

 

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Nocturmas
25.7.2019 09:31

Mně se v příběhu líbil podnikatelský zápal pana Léčitele. Ukázal, že když svou práci milujete a děláte jí s nasazením, tak Vás bohatství nemine. První odstavec beru jako neveršovanou baladu o přikoupení dalšího hektaru k rodinnému hrobu. A pak přichází úprk manžela a zhodnocení životní bilance paní Jany, které někde něco přebylo a jinde ubylo.

Ely
25.7.2019 10:05

Nocturmas :D :D :D hektar k hrobu :D. Kde na tohle chodíte? :D Btw, dost silně nevěřím tomu, že při dodržování toho, co nařídí doktor, nutriční specialista A trenér ve fitku, je možné zůstat tlustý. Ke zbytku se moc nevyjadřuji, fanatismus a ideologie škodí na všech frontách. Je mi jí ovšem líto, úmysl dobrý, provedení katastrofa

Mandla
25.7.2019 10:07

A nedal byste, Nocturmas, nějakou radu ohledně obezity, nebo jste to už s lenochy vzdal:)? Ne vážně, náhodou mě vaše zkušenosti s redukcí váhy zajímají. Z příběhu paní Jany se fakt nedá vyčíst nic zajímavějšího nad podnikatelský zápal pana léčitele. Tenhle fakt by mě určitě na místě Jany nakopl k útěku z poraženeckého postoje k životu!

kolcava
25.7.2019 13:31

Paní Jano, je mi mic líto vašeho údělu, že se vám ze zdravotních důvodů dosud nepodařilo otěhotnět. (Nepíšete, že by vám chyběla děloha, nebo by těhotenství pro vás znamenalo ohrožení života, takže možná nějaký kousek naděje existuje, ale vy jste si mysl posedle nastavila tak, že to stejně nepůjde.) Vy jste s tím sice byla smířená, ale určitě přišel jednak tlak společnosti ("A děti mít nebudete? No jo, ono je to pohodlnější, užívat si, nemít odpovědnost za děti a všechny výdaje, že jo!"), jednak možná pud, jednak možná trocha závisti jiným ženám a rodinám, které měly najednou úplně jiný, bohatší život, a jednak možná také snaha udržet si, zaháčkovat si svého báječného muže, aby mu někde nějaká jiná nepřivedla na svět vlastního potomka, kus jeho těla. Těžko otěhotnět, zejména s vážnými zdravotními problémy, když potenciální maminka je v dlouhodobém stresu a posedlosti. Nocturmas píše, že ohledně ztraceného manžela a peněz pláčete nad rozlitým mlékem (Nocturmas to ovšem píše mnohem krásněji), ale je dobře, že jste aspoň zpětně přiznala, že jste nadělala chyby. Z mého pohledu je problém v tom, že si možná ten důvod, proč odešel váš báječný muž, malujete špatně. Píšete, že za to může vaše posedlost jedinou myšlenkou, za kterou jste šla rozumu zbavená (ne "jako" rozumu zbavená, ale opravdu zbavená schopnosti logicky uvažovat) a klidně byste kvůli ní vaše manželství zruinovala, a to jak z hlediska společných radostí, tak z hlediska úspor. Vy jste za svou nemoc nemohla, tím svou posedlost omlouváte. Jenže to asi nebyla jediná posedlost vašeho života bez kouska racionálního uvažování. Píšete, že jste nemohla zhubnout, sebetvrdší dieta, pravidelný pohyb, trenér, nutriční poradce, nikdo s tím nic nenadělá, maminka byla také taková, a dokonce i babička a prababička. A to zkrátka není možné. Není to možné, tečka. Musela to být některá z následujících varianta - a C a D téměř jistě. A. Možná jste si vybírala jste si trenéra, nutričního poradce atd. stejně jako svého léčitele, tj. jakýkoliv šarlatán vám nakukal cokoliv a vy jste uvěřila. Stejně jako s tím léčitelem. B. Anebo jste i našla někoho dobrého, ale dobrým radám nevěřila ("Nemůže to přece fungovat, i maminka, i prababička na tom jsou stejně, máme to v rodině") a jeho rady nedodržovala. Po "sebetvrdší dietě" jste si dala normální baštu své rodiny ("Holka, dneska si dej, dietu budeš držet zase od zítřka") ... a pak se pochopitelně potvrdil váš předpoklad, že váha dolů nepůjde. C. Každopádně se zdá, že jste případnými dietami byla tak posedlá, že jste na nic jiného nemyslela, takže vašemu muži se jakákoliv radost ze života s vámi vytratila. ... A pak z psychické únavy a nepohody nad tím soustředěním na to hubnutí jste před spaním slupla půl vánočky ("Ale jen dneska, od zítřka zase držím tu dietu"). D. A také každopádně, stejně jako v případě s miminkem, měla jste pro sebe omluvu nesnažit se pořádně. Vy přece víte, že to stejně nepůjde, nešlo to ani mamince, babičce a prababičce. .... Jano, je vám teprve 37, něco se sebou dělejte. Je mi moc líto, že zdravotní důvody vám asi brání mít vlastní dítě, ale vy místo pláče nad ztraceným manželem potřebujete přestat brečet, změnit svůj životní styl, abyste nežila jako maminka, babička a prababička, najít si v životě nějakou radost jinou než jídlo (!), a to napořád, ne nárazově, a zkusit se naučit nevěřit šamanům a podvodnikům. Jinak se snadno může stát, že zůstanete jen s maminkou, se kterou si budete poplakávat nad vánočkou (dokud na ni peníze vysáté šarlatány budou stačit), a až maminka nebude, budete jen s tou bábovkou a možná ani to ne, možná bez peněz.

Ely
25.7.2019 15:05

Dodatek...je vám 37. Mě už pár dní taky. Takže jste v parádním věku :))), takže mažte k doktorovi, terapeutovi, do fitka třeba. Parafrázuji slova Margaret Thatcher... Neseďte, dělejte něco! I těm nový chlap přijde, když budete ŽÍT. Ne, že byste musela být hubená, aby přišel, ať mi nerozumíte špatně. Ale rozhodně budete zdravější, protože, a zde naprostý souhlas s Kolcavou, prostě není možné, že jste ve 4 generacích tlusté a nedá se s tím nic dělat.

Nocturmas
25.7.2019 18:12

Paní Mandlo, pokud prababička paní Jany mohla v meziválečném období za První republiky nabrat nadstandartní kila navíc, aniž by jí pak při změně režimu proletáři přibili na vrata řeznického krámu, i s babičkou. Tak pro Vás ve 21. Století bude hračka zbavit se tuků v období informací a hojnosti. Každopádně než se do toho pustíte, je třeba změnit pár věci. Tak za prvé, je třeba zapomenout na to být sama sebou, ono je to totiž takové oblíbené doporučení, buď sama sebou a lidé tě budou mít rádi. Ano, to je pravda, ale jen v případě, že jste sexy barbína. V případě, že jste obézní looser, tahle rada moc účinná nebude a budete jí muset odložit. Za druhé vykašlete se na kila, to není žádný cíl. Je to stejné, jako byste si koupila stavební pozemek a pozvala si architekta (trenéra) na zbourání staré kůlny. Je dobré si uvědomit, že lidé rádi tvoří, je to pro ně motivující a je to důvod proč se sebou začali něco dělat a překonávat všechny překážky, které se jim při tom postavily do cesty a takoví lidé pak hledají sobě podobné, aby se vzájemně inspirovali a posouvali dále. Jak se tedy asi bude cítit architekt (trenér), který věnoval veškeré úsilí, čas a vzdělání na to, aby postavil krásný dům, a vy po něm chcete jen zbourat pitomou kůlnu a ještě se u toho ksychtíte a hihňáte jako by to pro něj byl snad nadlidský úkol. Kolik nadšení a elánu jste mu tím vlastně předala a kolik čekáte, že se vám vrátí na zpět v podobě nějakého výsledku? Vždyť vy ho, ale i sebe nepřímo urážíte a taková dohoda nebude k radosti ani jednoho z Vás. Proto pokud s něčím začínáte, učíte se nějaký nový um, novou dovednost prostě něco co jste dříve buď špatně využívala, špatně chápala, nebo to vůbec neznala, tak to logicky vždy provází obavy (strach, nedůvěra). Což jsou naprosto přirozené reakce, které zažívá každý, včetně mě, a je to jediná startovní pozice do skutečného života. Nejdůležitější ze všeho je tedy sebrat se a jít do posilovny. Ano POSILOVNY, a navíc ještě sama! To je jediné místo specializované na budování krásné a symetrické postavy. Takže jako první zkusím vyvrátit pár mýtů o tom proč tam nejít, které Vás možná napadnou. PENÍZE – na to, abyste vyrazila do posilovny nepotřebujete hromadu peněz. Nic není dál od pravdy než fakt, že potřebujete strašně moc peněz, abyste měla krásnou, zdravou a sexy postavu (Měsíční permanentka stojí okolo 600kč a jídlo ve správném množství vyjde stejně, jako to nesprávné v normálním množství). Další je VZHLED – Stydím se, vypadám jako bečka, nemám nic na sebe, chci se první raději rozcvičit doma, než někam půjdu. V posilovně se mi všichni budou smát, čumět na mě, prostě trapas. Ano, trapas to bude a pořádný. Drtivá většina osazenstva ve fitku bude mít už pěkně tvarované postavy a vy budete bezkonkurenčně nejhorší. Budete velryba v rybníce a lidi se budou muset držet, aby nevytáhli mobily a nenatočili si Vás. A Víte, proč se budete cítit tak příšerně? Protože 99% ostatních velryb mezitím plave doma před gaučem, nebo brečí na internetu. Vy chcete ale patřit mezi to 1% velryb, které vyplavou někde, kde by je nikdo nečekal, a proto jsou z nich všichni v šoku a nemůžete jim to mít ani za zlé. Tady bych se vrátil k tomu úseku o architektovi a připomenul, že jdete budovat krásnou postavu a díky tukům máte energie na rozdávání, takže jí rozdělte mezi ostatní. Inspirujte je a vychutnejte si tu ostudu při zkoušení cviků, které znáte jen z internetu, protože většina lidí tenhle příšerný pocit nikdy nezažije, tak moc jsou svázaní vlastní zbabělostí. Proto je Vašim prvním úkolem jít se ukázat ve vší kráse do posilovny. Druhý úkol s tím spojený bude ten, že potom co se převléknete a vstoupíte mezi cvičební stroje, nahlas pozdravíte. Všechny okolo, tak aby Vás naprosto každý slyšel, i ten největší a nejnabušenější ufuněnec se sluchátky na uších a 100 kilovými činkami v ruce musí slyšet Vaše: "AHOJ!" (nejspíše budete na zhroucení, jak se všichni otočí, v krku budete mít vyprahlo jako na poušti a budou se o Vás pokoušet mdloby, ale nedbejte toho, usmějte se, napijte se a jděte se rozcvičit, jako byste ani nic neřekla a vychutnávejte si svou výhru. Právě totiž brutálním způsobem zabíjíte své staré já, které je v šoku a marně se pokouší ze všech sil bránit). Ono totiž nestačí někam přijít s trenérem, držet hubu, házet nervózně do placu blbé fórky a papouškovat co Vám ukáže. První se musíte stát atraktivní ženou ve své hlavě, vzít život do vlastních rukou a nedelegovat své problémy za peníze na někoho jiného. Až přimete celou odpovědnost za své zdraví na sebe, pak můžete žádat ostatní o pomoc. Oni to ucítí a dokonce Vám jí rádi poskytnou sami od sebe. NEMÁM ČAS – mám děti, manžela, uklízím, peru, vařím, venčím psa, chodím do práce. Každý na světě má už ze své podstaty málo času a právě proto ho neplýtvejte na blbosti, ale pracujte s ním jako s tou nejcennější komoditou. Věřte, že když si cokoliv v životě vydřete z naprostých sraček, kterým spousta lidi ani sračky neříká a bere je jako domácí pohodičku, stanete se automaticky inspirací pro lidi okolo sebe a to jim dá do života více energie a radosti, než sebechutnější večeře nebo nažehlené tričko. A poslední rada je, mějte ráda lidi, bavte se s nimi a neodsuzujte je. Což znamená přestat okolo sebe vidět zmalované coury s úmělýma kozama, kretény, kterým jde jen o jedno, blbečky a krávy atd. Rozdávejte raději radost a to hlavně těm, kteří jí chtějí přijmout, protože i zapálený nováček může trenéra naučit více než on jeho. Ono to zní jako klišé, ale stačí si jen vybavit na jaké moudra kolikrát přijdou děti, pokud je člověk má, že se nejeden dospělý pak musí nad sebou zastydět.

Nocturmas
25.7.2019 20:05

Ely to je jízda, ročník 82! Všichni stejné mončičáky, céčka, stavebnice, hliníkové příbory, mléko v plastovém sáčku, chuťové buňky dráždil vitacit nasypaný na dlani a jediné dětské dilema bylo jakou sodovku ze tří barev vybrat. A nakonec takové rozdílné osudy. Taky mám pár dní 37. Možná kdyby si paní Jana oblíbila jinou barvu sodovky, mohla žít zcela jiný život :D

Mandla
25.7.2019 21:03

Nocturmas v podstatě souhlasím, až na tu posilovnu. Ne rady okolo přístupu k ní, to sedí, ale že jediná správná možnost jak dojít k vyrýsované postavě je pachtění se tam. Jsou i jiné způsoby. Nejvíc ve mě rezonovala slova o Člověku tvůrčím motivujícím inspirujícím, vlastně to vím a řeším, ale hezky jste to napsal, zpráva pro mě. To i ostatní je aplikovatelné obecně a myslím, že to tak v sobě má většina lidí, alespoň trochu přemýšlejících. Fakt je, že pokud se jako paní Jana v něčem plácáte a nemáte vnější impulsy, snadno zabředne do svého problému velikosti druhé světové, pak na všechna osvědčená moudra zapomenete a skončí to katastrofou, jak píše Ely. Je třeba si je připomínat a to nejlíp skrze sociální vazby, ne sítě. Nebo je Jana nihilista, věřím spíš v první variantu. Takže díky za vtipný příspěvek, dík i za Janu, snad ji to nadzvedne k pořádnému nadechnutí. A souhlas i s kolčavou, poslední odstavec, jen ne ZKUSIT ale PŘESTAT věřit podvodníkům. Ta těžší cesta bude ta správná. Držím palce!

normální chlap
25.7.2019 22:11

Takovýhle článek by měl být psaný trochu jako detektivka. Nechat aspoň malinký kousek odhalení podstaty problému na bystrém čtenáři :-) Když je to podané takhle po lopatě, tak automaticky odpovíte "o prachy jste nepřišla vinou léčitele, ale vinou vlastní blbosti". A to je přeci, uznejte, nudné, takhle lacino přijít k hotovému úsudku :-)

Nocturmas
25.7.2019 23:12

Chvilku to jako detektivka bylo, já třeba s napětím čekal zvrat, kdy jí ten šaman na té speciální podložce zalehne osobně, aby odstranil z jejího organismu veškerý negativní vliv skeptického manžela :)

Nocturmas
25.7.2019 23:14

Mandlo shrnula jste to výstižně a určitě se shodneme na tom, že k jednomu cíli vede více cest, konkrétně ke shození nadváhy bude fungovat snad jakýkoliv výživový trend, pokud se v něm člověk najde a bude mu vyhovovat, a že se jich vyrojila spousta. Třeba co se výživy týče, se mi líbí knížka MODERNÍ VÝŽIVA, od Lukáše Roubíka a kolektivu, která krásně shrnuje vše, co se na poli výživy děje a s čím se lze setkat, detailně popisuje biochemii, fyziologii trávení a fungování těla, konkrétní funkce a vlivy jednotlivých nutrientů (tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny, minerály), hormonů, enzymů atd. Je to pro mě nejkomplexnější kniha o výživě a funkcích těla, jakou jsem kdy četl a musím Lukášovi vysmeknout velkou poklonu, protože dokázal opravdu kus práce. Já ho sleduji už asi 17 let, protože jsme začínali cvičit zhruba ve stejnou dobu a to měl tenkrát snad nějakých 55 kilo a od té doby vyhrál spoustu sportovních soutěží a dodělal snad dvě lékařské fakulty. Prostě tomu zasvětil celý život a troufám si tvrdit, že je to momentálně největší odborník přes výživu u nás. Každopádně hubnutí je jedna věc, ale tvorba svalů druhá a na to je prostě cvičení se zátěží nejefektivnější, proto si trvám na posilovně. Ono i tady u nás vidím, že slečny a ženy raději navštěvují aerobik, poledance, jumping, bosu, fitbox, tabatu, spinning a já nevím co ještě. Každopádně tak či tak všechny lektorky co jim předcvičují, chodí posilovat s činkama k nám do fitka. A jsou to vlastně zároveň i jediné holky co tu cvičí. A jelikož mají opravdu vysekané a krásné postavy, tak si umím představit určitou mystifikaci v tom, že pak vzniká u jejich klientek dojem (a netvrdím, že je to zrovna Váš případ), že za jejich formou je hlavně styl lekcí, který je baví a který předcvičují. Což může vést některé k rozčarování a zklamání, pokud nedosahují stejných výsledků ani po pár propocených letech. Myslím, že to může být i tím, že ostatní druhy cvičení pracují více s energií a emocemi a to možná ženy více přitahuje, než chladné systematické silové cviky, i když ten efekt pak nemají tak rychlý, jak by ho mít mohly. Každopádně by mě zajímala i Vaše cesta a Váš pohled na věc.

Mandla
26.7.2019 10:05

Nocturmas, zaprvé díky za typ na knihu. Momentálně opravdu hledám ucelený přístup k věci a protože výživový poradce je dneska kde kdo, kdysi to začalo finančními dále vztahovými, sex a kdovíjakými kouči, raději se tím prokoušu sama, snad to na mě nebude až tak komplikované. Zadruhé: njn, řekla jsem si o to... Já se po úrazu, před pěti lety, přestala totálně hýbat. Teda ne že bych ochrnula, ale jakýkoliv pohyb, včetně chůze, byl pro mě hrozně bolestivý. Takže teď mám nějakých pět kil nadváhy, ale (to jste taky napsal) kila řeším až na třetím místě. Vadí mi ztráta kondice a sval?co to je? Takže moje cesta a doporučení pro Janu, teď vede přes ta aerobní a kardio cvičení, dlouhé procházky, přecházející do velmi svižné chůze, kolo,.. A pak klidně posilovna. Protože dneska bysme v posilovně nebyly jak velryby, ale funící prasata. Pohledy jiných bych nebrala jako odsuzující, ale četla bych v nich: "Tak kolikrát tahle přijde? Dvakrát?"a to by mě spíš vyhecovalo. Jen vzhledem k bolestem se k pravidelnému cvičení nemůžu donutit. Kde jsou ty šťastné endorfiny, které byly jak droga a ta hezká bolest, a já jela a jela? Teď to bolí na pos*ání. Osobně nemám problém s výživou, vyloženě mi chybí pohyb. Jana zřejmě potřebuje obojí, otázka je, jestli o naše doporučení vůbec stojí, píše, že ji to netrápí. Nebo rezignovala. Je to fakt příběh s koncem, jak píše normální chlap a já na něj vlastně ani nehodlala reagovat, reagovala jsem na vás.

Mandla
26.7.2019 10:11

A ještě jedna věc. Raději pro začátek cvičit moderní cvičení pokud ve vás vyvolává pozitivní emoce, ony se pak dostaví i v té posilovně. Hlavně radost a pak uvidíte i stejně naladěné lidi kolem.

Nocturmas
26.7.2019 12:41

To jste mi udělala radost, na kouče a poradce všeho druhu mám stejný názor, raději si na to přijdu sám. Úraz Vám každopádně nezávidím, protože z vašeho projevu cítím, že nejste prvoplánový pecivál. Bolest prostě dokáže zkazit veškerou radost. Jinak chci poděkovat za komentář a souhlasím s tím, že když někoho napadne hubnutí, jako první věc mu naskočí kardio (kde ostatně spadají všechny aktivity, které jste popsala – aerobik, chůze, běh, kolo). A pravdou je, že neexistuje účinnější způsob, při kterém bychom spálili více kalorií, než při kardiu. Při jakémkoliv vytrvalostním sportu stoupne tepová frekvence a v momentě kdy svalům dojdou zásoby glykogenu, tělo začne spalovat tuk. Taky jsou důležité jeho velmi příznivé účinky na kardiovaskulární sytém, plíce a ještě se při něm vyplavuje spousta endorfinů, což příznivě zlepšuje náladu. Prostě přináší tělu okamžitý efekt. Má ale taky některé negativní účinky co mohou hubnutí naopak škodit. A to je třeba zpomalení bazálního metabolismu a nízká stimulace vyloučení růstového hormonu. Ale je to na hubnutí opravdu to nejlepší? Silový trénink nespálí tolik kalorií, zato ale několikanásobně více stimuluje produkci růstového hormonu po tréningu. Co to znamená? Růstový hormon má v těle hned několik funkcí: aktivuje syntézu proteinu - Obnova a růst veškerých tkání (třeba oprava poškozených silových vláken), mineralizace a posílení kosti, chrupavek, obnovu nervové soustavy, vnitřních orgánů a současně zvyšuje lipolýzu (pálení tuků), jednoduše zvyšuje bazální metabolismus (to kolik naše tělo spálí tuku během noci, nebo když nic neděláme). Takže zvýšení energetického výdeje po dobu 24hodin/7 dní v kuse má ve výsledku pro hubnutí větší benefit, než 2 hodiny intenzivního kardio tréningu. Nejideálnější je samozřejmě kombinace obojího, spálit zásoby cukru kardiem a ještě silově nakopnout produkci růstového hormonu, který se do těla vyplavuje v pulzech každých 3-5 hodin s tím že až 70% jeho množství se vyplaví do těla v první hodině po usnutí (proto se nedoporučuje před spaním jíst sacharidy, jelikož vysoké hladiny inzulinu v krvi fungují jako blokátor syntézy růstového hormonu). Jednoduše řečeno, pokud nic nejíte tělo se opravuje a optimalizuje na proběhlé aktivity k čemuž spotřebovává to, co jsme do něj uložili a když něco sníme, zpomalí opravy a vylepšování a jde trávit a ukládat. Každopádně tak jako tak přejí brzké zotavení, dobrou náladu a ať to roste nebo ubývá s radostí. Dík za komentáře :)

Mandla
26.7.2019 13:23

To já děkuji za přínosné jasné a přesto stručné info. Beru k srdci. Ve zbrklosti mně vlastní, jsem možná vyzněla, že posilování zatracuji. Zapomněla jsem k té cestě doplnit, že posilovat můžou začátečníci doma mmj cvičením využívající vlastní váhu. Mně to pomáhá, mám především velmi slabé nohy, od pasu nahoru to ještě jde. A nezapomenout na jógu. S tou jsem začala už před úrazem, byla jsem moc hektická. Zklidní a taky kupodivu posiluje. Známá mi řekla, že jóga není nic pro ni, že potřebuje něco akčnějšího. Vyžaduje ty šťastné endorfiny. Nepřela jsem se s ní, že těch právě s jogou dosáhne a jsou ještě mnohem trvalejší. Ještě jednou díky a Vám taky přeji spokojenost! A když přibude tak ať na svalech, nebo v peněžence :)

Nocturmas
26.7.2019 14:59

Jóga je takový zvláštní cvičební mutant (vypadá, že se při ní nic zajímavého neděje a přitom tělo huntuje jako cvičení s činkami) a láká mě asi nejvíce ze všech alternativních cvičení (asi dvakrát jsem na ní byl). Protože hormonální odezvu má podobnou jako silový tréning, sice u ní nedochází k porušování svalových vláken mechanickým přetěžováním, ale intenzivním napínáním (obzvláště ve statických pozicích s velkým procítěním). A to se mi na ní líbí nejvíce, další možnost jak potrápit svaly z jiného úhlu, zvýšit si flexibilitu a funkčnost. Jediné co mě od navštěvování hodin jógy odradilo tady u nás ve městě je přílišný spirituální zápal místních jogínek, prostě mě to nějak rozesmávalo (kór když začaly sborově zpívat). Takže už se raději protahuju jen tak po svém doma :)

Mandla
26.7.2019 15:15

:)) :)) :)))) teda nedá mi to a musím ještě odepsat. Ten spirituální zápal, to jste trefil přesně!! Taky jsem si u nás před lety koupila rovnou celý kurz jógy. Jedna lekce 90 minut, z toho polovina óóóm, cítím mír klid a lásku vyzpivat třikrát za sebou. Já se rozhlížela po komplici k potutelnému úsměvu, ale vy tam asi nebyl:) Kurz a lektorka byly ale jinak kvalitní, tak jsem dochodila a měla dobrý základ na doma. Mír s tebou:)

Ely
26.7.2019 20:14

Na jógu nedám dopustit :D, chodím 12 let a js přesvědčena, že třeba porod jsem daleko po třicítce měla úplně pohodový především díky józe :D. A na váze před porodem jsem byla celkem brzy taky díky ní :). A ty ohhhhmmm se dělají většinou hlavně kvůli dýchání a vnitřním svalům, než kvůli spiritualitě :D, aspoň v mém případě tedy. To zpívání má smysl :), ale pokud do toho jogínky někoho nutí, tak jsou pozéři :D, všichni tři mí dosavadní jogíni a lektorka v těhotenské józe zpívali a bylo fuk, jestli někdo celou dobu dělá jen hluboko huhuuuuuuu nebo fakt zpívá ta divná slova :).

Mandla
27.7.2019 09:39

Ely, já nechtěla jógu nijak zesměšňovat, ani její cvičitelky. To byla jen nadsázka:) Spiritualitě se už vůbec nevysmívám, vše kolem mě zajímá. Jen tady a hned napoprvé to pro mě byla křeč a zpívat s nimi by mi ode mně přišlo jak póza (jiné nehodnotím!) a opravdu to bylo hooodně dlouhý. Chápu význam óm. A význam dechových cvičení. Jógu mám ráda a pomalu se k ní vracím. Mimochodem já taky měla oba porody po třicítce, první teda nic moc, druhý v pohodě. Půl roku po porodu váha 43kg, to jsem měla naposled v 15ti. Díky tomu, že jsem se vždy hýbala, sporty mě bavili všechny, i když jen rekreačně. Souhlasím, že to udělá moc.

brejlovec
27.7.2019 15:54

Paní Jano, zkusím nejdřív zareagovat na poslední Vaši větu. Nějaké peníze jistě máte, abyste mohla žít. Dítě bych zatím neřešil. Manžel? Tak tím bych možná asi začal. Ale s tím, že výsledek se nedostaví hned, že to bude běh na dlouhou trať. Co se týká mě, tak bych rád ve Vás viděl usměvavou a milou ženu. Ženu, která by doma nemusela mít vše v perfektním stavu. Ženu, se kterou bych chodil po vycházkách apod., ženu více optimistku... Zatím jsem nepsal o váze. Na Vašem místě bych asi nejdřív volil nějaký kolektiv. Nevím, co ráda děláte, ale třeba turistika nebo plavání. Třeba umíte zpívat... A když budete někam chodit ráda, když si někde najdete opravdu kamarádky, budete se jinak cítit a s pohybem či jinou nesedací aktivitou půjdou kila dolů samy. Uznávám, hned to nebude. A mužů, kterým kila nevadí, je daleko víc. Nejen Váš první manžel. Jsou seznamovací pobyty. Já nevím, dlouho jsem na žádném nebyl, ale myslím si, že tam se můžete nejlépe realizovat. Věřím, že s takovým postojem si lásku v podobě muže určitě najdete. A při společných nejlépe pohybových aktivitách vám oběma bude dobře. A v této chvíli bych na Vašem místě při vzájemných sympatiích atd. řešil otázku manželství. První výhra. Peníze? Určitě se nějaké najdou. Měla byste být spíš optimistka. Možná i druhá výhra, ale remíza není k zahození. A dítě? Nepreferoval bych. Když by se zadařilo, výhra. Když ne, nic se neděje, s manželem je život taky fajn, remíza taky není k zahození. Nechce se celý příspěvek předělávat, ale teď jsem si všiml, že ve Vašem věku by vlastní dítě výhra být nemusela. Tak hodně zdaru optimismu. Když si budu prohlížet ženu, sice může mít perfektní postavu, ale výraznou roli hraje obličej a ještě výraznější roli hrají věci neviditelné. No, čtení tu máte na hodně dlouho. Něco si jistě vyberete nejen ode mě.

noral
29.7.2019 08:59

Dobré kvalitní běžecké boty,pokud možno lesní terén,nebo lesní a polní cesty,trekingové hole,a oblečení přiměřené počasí.Do bot a holí je v začátku potřeba investovat,do ostatního nikoliv.Les je tu pořád,cesta a vzduch také.Ted ještě je jednou za den odhodlat a vyrazit svižným tempem.Ze začátku svižné jistě nebude,ale časem se svižným stane. Sama na vlastní kůži jsem toto zkusila.A mám ve svém okolí příklad dvou žen,dvou generací,které denně vyrážejí,jedna má dole 15kilo,druhá kolem 28!Samozřejmě že po příchodu domů si nemohu dát svíčkovou se šesti,ale týrat hladem taky není rozumné.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz