Zajeďte si do Posázaví poslechnout příběhy, které vypráví řeka Sázava

Romantická, obdivovaná, zatracovaná, malebná, nebezpečná, vlídná, čarovná, zlá... Na jednu řeku až dost přízvisek, ale všechna jsou pravdivá. Taková je Sázava, „zlatá“ řeka, jak ji kvůli jejímu zabarvení překřtili vodáci a trampové. Krásu malebných meandrů, zalesněných úbočí, strmých skal a dravých peřejí objevili už před stovkou let. A ani za tu dobu neztratila nic ze svého kouzla. Je jako nekonečný příběh –„přečtete“ si první kapitolu a už se těšíte na další. A řeka Sázava, která dala jméno malebnému Posázaví, umí vyprávět.  Přijeďte si ji poslechnout!

foto / David Shakhar

Zaposlouchejte se třeba do vyprávění o životě a době českého krále a římského císaře Karla IV. nebo o lovecké vášni následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Jen při osobní návštěvě pochopíte, čím zdejší krajina učarovala malířům Janu Zrzavému a Františku Ženíškovi, spisovateli Jaroslavu Haškovi nebo hudebnímu skladateli Josefu Sukovi.

Zaposlouchejte se do příběhu majestátního kamenného hradu Český Šternberk, který dokázal ve své více než sedmisetleté historii s úspěchem odolávat útokům nájezdníků. Jen v roce 1467 ho dobylo královské vojsko Jiříka z Poděbrad. Možná i proto vznikla nedaleko hradu tzv. hladomorna, předsunutá bašta, která byla součástí důmyslného opevňovacího systému. Vyprávět by mohly i komnaty ukryté za masivními zdmi šlechtického sídla. Zajímalo by vás, jak na stěně pracovny vznikal obrazový rodokmen Sternbergů s portréty 63 šlechticů? Nebo jak Jiří Sternberg vytvořil ojedinělou sbírku dobových mědirytin s námětem třicetileté války, která je s 545 grafickými listy jednou z největších kolekcí svého druhu v Evropě?

Vlny řeky vás zanesou i k Sázavskému klášteru, který podle legendy nechal založit přemyslovský kníže Oldřich jako důkaz úcty k poutníkovi Prokopovi, s nímž se setkal při svém bloudění sázavskými lesy. Prokop mu nejen ukázal cestu ven, ale překvapil ho svou šlechetností a vzděláním. Prokop, který se stal prvním opatem nového kláštera, byl v roce 1204 jako první český světec svatořečený Římem. Ve své tisícileté historii neměl Sázavský klášter vždy na růžích ustláno – zažil vzestupy i pády. Krátce po Prokopově smrti byli slovanští mniši vyhnáni ze země, brzy se ale vrátili zpět. Zájem o sv. Prokopa neutichl ani poté, co císař Josef II. v roce 1785 nechal kláštery zrušit. Svatoprokopská legenda žila dál v dílech literátů, badatelů, historiků, archeologů… A dotváří nezaměnitelnou atmosféru místa úzce spojeného s dějinami české země až do současnosti. Právem mu proto náleží titul národní kulturní památka.

Na dohled od kláštera stojí bývalá sklářská huť František. Postavil ji v roce 1882 Josef Kavalír a dal jí jméno po svém otci. Osud huti zpečetilo o 100 let později otevření nových sázavských sklářských provozů a hal. Její význam klesal a pomalu chátrala. Poprvé se jí zablýsklo na lepší časy v roce 2010, kdy byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Podruhé při ní stálo štěstí, když si její záchranu vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Letos v červnu v ní otevře Centrum sklářského umění. V autentickém prostředí návštěvníkům poskytne nevšední svědectví o důvtipu, vynalézavosti a zručnosti sklářů. Třeba prostřednictvím unikátní sbírky děl, která vytvořili sklářští tvůrci na mezinárodních sympoziích v Novém Boru. Umělci křehké krásy nechají nahlédnout i pod pokličku svého řemesla, a to prostřednictvím tvůrčích pobytů, diskusí, přednášek a konferencí.

Pár kilometrů po proudu řeky Sázavy otevírá další kapitolu vyprávění Vojenské technické muzeum Lešany. Je místem, kde se z malých kluků stávají velcí chlapi a z jejich otců a dědů nostalgičtí pamětníci. Za jejich proměnou je pomyslný výlet do historie nejen československé armádní techniky. Zavede je do kasáren Rakousko-Uherska, Protektorátu Čechy a Morava, na bojiště severní Afriky, na východní frontu druhé světové války i do normalizačního Československa. Lešanské muzeum je nejmladší součástí Vojenského historického ústavu Praha. Jedinečná expozice zachycuje v chronologické zkratce nejdůležitější historické události československé armády od roku 1918 do roku 1962. Snaží se ukázat technický um několika generací československých konstruktérů. Sbírky obsahující přes 700 exponátů jsou prezentovány v deseti halách, pod šesti přístřešky, ale také na volném prostranství. Je mezi nimi řada světových unikátů, mimo jiné československé vojenské dopravní prostředky z let 1918–1939 nebo kolekce děl systému ŠKODA a motocyklů JAWA. Rozsahem a složením sbírek se lešanské muzeum řadí mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu.

Legend, pohádek a příběhů, které dokáže vyprávět řeka Sázava na své více než dvousetkilometrové pouti, je mnohem víc. Chcete je slyšet? Tak přijměte naše pozvání k návštěvě!

Zdroj text: www.posazavi.com foto: www.obecdavle.cz, www.posazavi.com, www.klaster-sazava.cz