Cestujete s kardiostimulátorem, či defibrilátorem? Pozor na rizika!

Riziko spojené s cestováním je u každého pacienta s elektricky aktivním implantátem jiné. Jsou například i mladí lidé, kteří mají implantát preventivně kvůli vrozené dispozici k smrtící arytmii, ale nemají poruchu mechanické (přečerpávací) funkce srdce. Ti nemají v podstatě žádný výkonnostní problém, jen musí brát ohled na přístroj samotný. Mnohem obezřetnější ale musí být pacient s komplexním srdečním onemocněním. Ten je limitován zejména svým zdravotním stavem.

Doklady k přístroji a lékařské zprávy s sebou

Lidé, kteří mají kardiostimulátor nebo defibrilátor, by měli věnovat dostatečnou pozornost dokumentům, které potřebují mít na dovolené s sebou pro případ, že by přístroj nefungoval, jak má, nebo že by se jejich zdravotní stav zhoršil. Sbalit si pouze pas a odjet třeba někam do Indie není v jejich případě rozhodně ten nejlepší nápad.

Tyto dva druhy dokumentů, legitimaci a lékařské zprávy z kontrol, by podle něho pacienti, pokud cestují do zahraničí, vždycky měli mít u sebe. No a samozřejmě je mimořádně důležité, aby měli i platné cestovní pojištění.

Výběr vhodné lokality a kontakty na odborníky

Je jasné, že pacient s komplexním onemocněním srdce by měl při volbě destinace, do níž se chce vydat, vzít v úvahu její klima, terén i jiné parametry. Tropické podnebí mu bude dělat problémy, stejně jako pobyt v horách, kde je řidší vzduch. Kromě toho by si měl vždy zjistit, jaká je v dané zemi úroveň zdravotní péče a jestli tam je dostatečné odborné zázemí pro případné řešení technických problémů s kardiostimulátorem nebo defibrilátorem.

Pozor na letišti!

Kontrolní rámy na letištích jsou v podstatě radiofrekvenční detektory, které mohou nevhodně ovlivnit nastavený program kardiostimulátoru nebo defibrilátoru (každý pacient má naprogramovány své specifické parametry na základě definované frekvence). Když pacient bezpečnostním rámem projde, jde sice o velmi malou pravděpodobnost, ale lékařem naposledy nastavený algoritmus se může vrátit do základního nastavení nebo se může resetovat, což sice neznamená, že přístroj přestane úplně fungovat, ale pracuje pak v jiném programovém nastavení, než pacient potřebuje.

Pohybové aktivity

Pokud jde o pohyb, pacienti nejsou kvůli implantátu nijak zvlášť limitovaní (mohou být ale limitovaní onemocněním srdce). Pacienti s metabolicky či geneticky podmíněnou srdeční arytmií, u kterých defibrilátor řeší příčinu onemocnění, můžou dělat téměř všechno – sportovat, skákat a podobně. Ale musí si dávat pozor na ten druh pohybu, jenž by mohl poškodit elektrodový systém (zavádí se obvykle do srdce žilním přístupem, a to cestou podklíčkové žíly, která prochází v poměrně úzkém prostoru mezi prvním žebrem a klíční kostí). Aktivní mnohonásobně opakovaný pohyb (například při sekání dříví, vzpažování, shybech) může vést k mechanickému poškození částí elektrodového vodiče, tedy jak k porušení izolační vrstvy, tak i k přelomení drátěných částí elektrody.

Zdroj textu: zdraviamy.cz