Vychovala jsem dvě dcery a jednoho syna. Dnes jsem už babičkou sedmi vnoučátek a tuto roli si maximálně užívám. Dětem, ani jejich partnerům, či partnerkám jsem nikdy do ničeho nemluvila. Nejsem typ babičky a tchýně, která by poučovala, nebo rozdávala rady. Ať si každý dělá, co chce a jak je mu libo. Ale u jednoho vnoučka mám přece jen obavy. Snacha ho nechává v plenách a nočník jim pomalu nesmí přes práh. Vnoučkovi jsou ale už tři roky pryč. Za chvíli by měl jít do školky, ale s nočníkem pořád ještě nemá téměř žádnou zkušenost.
Tříletý vnouček je jejich první dítě a zatím nemá žádné sourozence ani na cestě. Tak i celkem chápu, že u prvního dítka maminky berou vše jinak. S druhým dítětem už trocha toho flegmatismu přece jen přichází. Ale ať je to, jak je to, snacha už mohla něco odkoukat od zbytku rodiny, kde je plno dětí. Její sestra má také dvě malé děti, její kamarádky mají děti, když už by nechtěla hledat inspiraci vyloženě v naší rodině, mohla se poohlédnout tam. Jde o to, že snacha vnoučka vůbec na nočník nechce naučit. Za celý jeho život ho tam posadila všehovšudy dvakrát, a protože plakal, víckrát už se o to nepokusila. Když je vnouček u mě, já ho na nočník dávám. Ale protože tříleté děti už celkem normálně mluví, vnouček si doma samozřejmě postěžuje. Mně pak snacha, nebo můj syn volají s tím, že si nepřejí, abych ho zrovna tohle učila. Zastávají názor, že dítě samo pochopí, kdy má co dělat. Ale když ho nenechávají se s nočníkem ani seznámit, jak může vědět, že taková možnost existuje? Jak sám zjistí, že je pohodlnější chodit bez plínek? Rodiče, místo toho, než aby vzali rozum do hrsti a mysleli také trochu ekonomicky, raději hubují babičce. Díkybohu to není žádná tragédie a můj příběh je vedle ostatních snad trochu odpočinkový, ale přiznám se, že nad jistými novotami mi zůstává rozum stát.
Alžběta, 68 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
ilustrační foto: pixabay.com
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
Tak tohle je mazec :D. Tříleté dítě na plenkách, a maminka úplně blbá a tatínek očividně taky. Sorry. Dítě opravdu nepochopí, co má dělat, ale ve školce bude za hlupáčka a maminka za úplnou krávu. Kromě toho, představa, kolik tahle velice moderně smýšlející rodina vyprodukovala doteď plenek na skládku, je pro mě osobně na zvracení. Na látkových asi nejedou :D, to by si totiž matka rychle pomáhala naučit dítě na nočník. Naše dcera se v sobotu poprvé pevně posadila, takže jsme včera učinili první seznámení a nočníčkem, samozřejmě ji hlavně zajímalo, jestli se do něj dají narvat ruky a kde se to dá olízat, a už se těším, až nebudu muset co tři dny prát plenky :D. Paní z článku bych poradila, ať to nechá tak... Snachu nezmění. Osobně nechápu, jak je možné, že třeba dvouleté dítě má ještě plínky.. ale tohle je jen a jen o přístupu matky (sorry, gender rovnost jen do určité míry) :).
Je to zdánlivě kruté, ale nechal bych to tak. Co když mají mladí pravdu a dítě si samo řekne o nočník? A později se samo naučí anglicky a samo si odvodí Pythagorovu větu. Jestli je to tak opravdu rozhodne až budoucnost :-) A jestli ne a rodiče budou na svém postoji trvat, vadná vývojová větev bude ukončena a nic hrozného se vlastně neděje.
Moderní rodiče později nešťastných dětí... Mluvit snaše do výchovy by se vám dříve či později nevyplatilo tím, že by od vás vnoučka izolovala. Nedá se nic dělat, s tím se musíte smířit. Čím nezvládnutější výchova, čím víc bude vnouček u mámy brečet, ale u babičky bude rád, tím větší riziko. Pokud jde o nočník samotný, stále dokola a dokola se ukazuje, že je dobře navyknout děti na nočníček jako kamaráda kolem jednoho roku, i když ještě své vylučování a vyměšování neumějí ovládat vůlí. A nejlépe naučit je radosti z pochvaly, že do nočníčku něco udělaly, dříve, než objeví kouzlo chůze a pokaždé z něho utečou. Starší děti, které už projevují silnou vůli a vzdor už se zkrátka učí s menší radostí. Jestli vnouček chodí u vás na nočník rád a s úspěchem :), začne si o nočník říkat i ve školce a doma. Jestli brečí a vzteká se i u vás, nechte učení na nočník na snaše, za konflikty se synem a nevídáním vnuka to nestojí. I když i vám je asi stydno, když teď v létě může tak velký kluk do bazénku jen s plavacími plenkami a ostatní si na něho ukazují. Brzy mu nebude stačit žádná dětská velikost a bude muset začít používat ty pro dospělé :).
Rada bych napsala svoji zkusenost. V zapadnich zemich je uplne normalni, ze deti odkladaji plenky az kolem tretiho roku. Souvisi to s pouzivanim pampersek. Lekari jsou toho nazoru, ze deti jsou schopne ovladat sve sverace az kolem tretiho roku veku. Proto o tom nikdo nepremysli. Deti ani vetsinou nepouzivaji nocnik ale rovnou chodi na zachod. Nektere deti, ktere uz jsou bez plenek, si dokonce o plenku reknou, kdyz musi udelat velkou potrebu. Nikdo to nepovazuje za ostudu nebo vyvojovou vadu. Jak se rika: jina zeme, jiny mrav.