Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Ondřej (45): Život mé přítelkyně ovládá její dcera

Ondřej (45): Život mé přítelkyně ovládá její dcera

5.5.2019 - redakce Babinet.cz

Nedávno jsem se seznámil s úžasnou ženou. Jí nevyšlo manželství, a mně se také nevyvedlo. Oba jsme měli téměř totožný osud. Ona měla nevěrného manžela, já opakovaně nevěrnou manželku. Podobnost osudu se rozchází jen v tom, že já děti nemám. Moje partnerka má dospívající dceru. A něco takového jsem v životě neviděl.

Je pravda, že já si můžu myslet svoje a beztak jsou moje představy o tom, jak by huberťák měl a neměl vypadat, dost zkreslené. Hlavně proto, že jak jsem již zmínil, já děti nemám. Nejsem této oblasti tedy nějak příliš znalý. Ale to, co se děje na půdě bytu mé milé, to je zcela určitě za hranicí běžnosti. Její dcera má čerstvých čtrnáct let a to se dějí věci. Krade jí peníze, drží protestní hladovky, pak zase naopak vyluxuje do posledního drobku celou ledničku, ničí její oblečení, sprostě jí nadává, je strašně hubatá, zamyká svůj pokoj, ze kterého se však line ne úplně půvabná vůně. Vůbec si nechci představit, co všechno se tam musí nacházet. Ve škole dcera mé milé absolutně neprospívá, zameškává hodiny ve velkém, lže, je neustále protivná a nabroušená. Totéž její kamarádi. Oprsklí, sprostí, všemu se vysmívají, nic nerespektují, vždycky v bytě něco zdemolují. Ano, pamatuju si své pubertální roky a vzdory, ale až v takovém měřítku to se mnou určitě netřískalo. Vždycky jsem si zachoval nějakou slušnost. Co mě na tom ale opravdu mrzí, jsou slzy mé přítelkyně. Je z toho nešťastná. Neví si s ní prostě rady. Není to taková ta rázná maminka, která dokáže pořádně zakročit. Biologický otec mladé dámy se vypařil neznámo kam. Já tedy pomáhám finančně své partnerce, i když spolu nebydlíme. Ale téma její dcery je v našem vztahu tabu. Moje partnerka si vždycky popláče, polituje se, ale dál s tím nechce nic dělat. Nežádá ode mě rady, naopak. Jakákoliv obyčejná rada v ní vždy probudí pocit neporozumění. Vůbec si nedokážu představit, jaké musí být společné soužití v jednom bytě s touto dominantní mladou dámou. A přiznávám, že mám velký strach i o náš vztah.

Ondřej, 45 let

 

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

ilustrační foto: pixabay.com

 

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Ely
4.5.2019 17:00

Ne, tohle skutečně není normální pubertální chování. Tohle je zcela a naprosto nezvládnutá výchova. Asi budu klišoidní, ale absence mužského vzoru tu bude hrát slušnou roli. Nepodporuju nijak zvlášť fyzické tresty, ale tady mělo v minulosti očividně padnout pár na zadek. Za krádež peněz by ode mě slečna dostala i ve svém věku takové pohlazení po tváři, že by jí make-up nestačil. Pokoj by mi byl ukradený, ať tam shnije. Neprat, neuklízet, nic nekupovat mnou vybrané jídlo, kamarády nepustit dál, můj dům, má pravidla. Zamykáš pokoj? Já zamykám kuchyň a otevřeno máme v čas jídla, které rovněž určuji já, pokud se budeš chovat tak, jak se chováš. Až se budeš chovat slušně, můžeš si samozřejmě z ledničky vybrat, na co máš chuť (nakupuji rovněž já). Nicméně, milý pane, pokud s tím vaše přítelkyně nechce nic dělat, tak máte smůlu. Pro holku nejste nic, vysměje se vám a s její matkou asi nehnete. V tomto věku by na mladou mohla asi před kapesné....ale jistě to není :/. Kdysi dávno, je to let, jsem zhruba v tomto věku měla podobnou spolužačku a ta na zákaz kapesního reagovala sexem s celou bandou kolem a kluci jí koupili, či chtěla :D.

noral
4.5.2019 20:03

Vžila jsem se trošku do situace v jaké se nachází ona matka z dopisu.A vyšla mi jediná věc:kdybych měla tak rozmazleného a nevychovaného spratka,každý muž s kterým bych se seznámila,by se myslím se mnou rozešel.Pokud matka kromě pláče není schopna ničeho jiného,je to ztracené.Pokud byste matku alespon dokázal přesvědčit navštívit odborníka,aby se poradila co dál s výchovou dcery,byl by to velký úspěch.

kolcava
5.5.2019 09:41

Ondřeji, mé doporučení by bylo: pokud vám vaše nová přítelkyně (píšete, že jste se seznámili nedávno), připadá úžasná, zkuste vydržet, dokud pro vás toho dobrého ze vztahu s vaší přítelkyní je víc než toho špatného. V zájmu dobrých vztahů s vaší přítelkyní ale minimalizujte jakékoliv kontakty s její dcerou, nejlépe až na nulu, a s vaší přítelkyní si dohodněte program, do kterého si nenechá dcerou zasahovatat. Konkrétně: 1. Její dcera vám nesmí zrušit dovolenou s přítelkyní, kterou si naplánujete, nebo naplánovaný společný výlet o víkendu, pokud není tak vážně nemocná, že jí jde o život. (Ani v koutku duše ale neuvažujte o tom, že byste na dovolenou jeli i s dcerou!!!) 2. Možná si domluvíte pravidelné dny, kdy budete spolu, to je v takovém případě praktické, ale v takovékm případě vaše přítelkyně nesmí své dceři dovolit, aby vám do nich zasahovala (a ona se bude snažit ze všech sil, dokud tato fáze puberty neodplyne). 3. Určitě neuvažujte o sestěhování, dokud dcera nebude mít po pubertě. Pokud vaše přítelkyně není schopná dodržet tyto zásady, raději to ukončete. Vaši přítelkyni to jednou bude strašně mrzet, protože jí uteče každý muž a puberta její dcery skončí, takže ... m.o.ž.n.á ... se k sobě jednou vrátíte. Ovšem jen za stavu, že byste ve výše popsaném případě (vaše přítelkyně není schopna dodržet výše popsaná základní pravidla), skončili vzájemné trápení brzy a přátelsky (dali si pauzu, ale nevyloučili, že až dcera dostane rozum, třeba ještě pro vás dva nějaká šance je). Tedy v případě, že chování dcery je jejím zoufalým bojem za uchování svého pocitu bezpečí (ano, to je možné), ne důsledkem rozmazlenosti a frackovství. Chování dcery, které popisujete, totiž v případě dětí v pubertě, jejichž rodič si pořídí nového přítele nebo přítelkyni a vnutí jim ho (ji) do života, vůbec není řídké a vůbec nemusí nutně být důsledkem rozmazlenosti. Bojují, chráni si svůj prostor, své "jistoty". Pro děti, jejichž rodiče se rozejdou později než v nejranějším dětství dětí, je příchod nového partnera rodičů obvykle strašně těžký, tím jim opravdu rodiče narušují pocit bezpečí a pocit, že jim zůstává to nejdůležitější, co před dosažením dospělosti potřebují (potřeba intimity domova a rodičovské lásky, která před dětmi neupřednostňuje jiné osoby). Jsou výjimky (malí kluci, kteří chtějí mít doma chlapský vzor jako mají kamarádí - Jak vytrhnout velrybě stoličku tento fenomén popisuje dokonale, a holky, kterým odešel táta a tím je strašně naštval, zklamaĺ, a příchod nového muže do rodiny vidí jako součást revanše) a dospělé děti, které z různých důvodů (smutek rodiče, potřeba zajistit náplň života rodiče nebo péči o rodiče, aby obojí neleželo na bedrech dospělých dětí), ale ani to zdaleka není univerzální - řada dospělých dětí nevítá nové partnery do života svých osamělých rodičů. Úplně nejhorší je ale ten pocit u dětí v pubertě, zejména dívek, a svůj vzdor kvůli bolesti způsobené jim tátou nebo mámou (že si přivedli nové partnery a nutí jim jejich společnost) dovedou dávat najevo pekelně. Mnoho vztahů se proto rozpadá. Zkrátka, dát se dohromady s rodičem, který má dítě v pubertě, zejména dceru, je rizikovější než v jakékoliv jiné věkové kategorii dítěte. Chápejte, rodič si našel někoho, s kým se mají rádi, ale není žádný důvod automaticky očekávat, že dítě bude toho partnera (partnerku) mít rádo také. Proč by mělo? Je to absurdní očekávání jdoucí proti přirozenosti (vždyť rodič do života dítěte přivádí někoho, kdo mu intimitu a bezpečí domova naruší) a mnoho rodičů dělá tuto chybu a ničí si štěstí. Ještě horší je od dítěte takovou lásku požadovat. dejte tomu čas. Hlavně se do života dcery vaší přítelkyně necpěte, pokud možno je nechávejte vždy samotné a vy se svou přítelkyní buďte bez její dcery. Po čase mohou noví partneři opatrně začít testovat. Společný oběd někde, společný výlet spolu s dalšími rodinami nebo kamarády apod., ze začátku vždy mimo bezpečí domova dítěte. Vy už tuto cestu zvolit nemůžete, už jste to pokazili, jak se jen dalo. Přesto to nemusí znamenat špatný konec vašeho vztahu, viz úvod mého komentáře. Puberta skončí.

noral
5.5.2019 10:01

Kolcavo,mát jistě pravdu,ale uvažovala jste co se bude dít po dobu matčiny dovolené,když -jak radíte-nebrat dceru na společnou dovolenou?Nechat samu doma čtrnáctiletou dceru bez dozoru,když se chová tak jak se chová?

kolcava
5.5.2019 10:39

Noral, nutit dospívající dítě jednoho z rodičů, aby trávilo dovolenou s partnerem rodiče, aniž by si i to ono samo řeklo, je jedena ze dvou nejstrašnějších chyb, které pár může udělat (vedle toho, že partnera přitáhnete domů, aniž by si o to pubertální dítě samo řekloo (tj. chtělo), a dítě ztratí "své teritorium".) To je prostě fakt. Udělejte to ve svém případě, Ondro, a máte po vztahu, navíc zažijete vzdor, jaký zatím ani neznáte. Čtrnáctiletá dívka nemá otce, s nímž jezdí na dovolenou? Čtrnáctiletá dívka nedělá žádný sport, nebo tanec, s nimiž by jezdila na soustředění? Čtrnáctiletá dívka nemá babičky a dědečky, s nimiž by někam jela? Čtrnáctiletá slečna nechodí na spolek zoutuberů, s nimiž by o prázdninách jela filmovat? Uznávám, že ve čtrnácti asi nejede v zimě na školní lyžařský kurz, ale pojede později, vždyť vaše dovolená s milou nemusí být o letních prázdninách. Nevěřím, že čtrnáctiletá slečna evidentně v pubertě chce být celé školní prázdniny s mámou. Chápu, že mámina dovolená je omezená, ale pak si maminka musí vybrat, jestli chce partnera, nebo začne hledat, až dcera opustí domov (nebo aspoň bude mít po pubertě). Anebo počkají oba a společnou dovolenou odloží až na pozdější roky. Ovšem dovolená s partnerem, kterého dcera nepřijala, a s matkou, je absolutně vyloučená. O tom opravdu ani na vteřinu neuvažujte, pokud o ten vztah stojíte. A pokud ne, tak zbytečně neplýtvejte dovolenou a skončete vztah už před ní.

kolcava
5.5.2019 10:40

... youtuberů, ne zoutuberů...

noral
5.5.2019 16:07

Kolcava,rozhodně jsem nemyslela ji nutit,určitě by ani nejela dobrovolně,spíše jsem se zamyslela na uvažováním matky,pokud by jí její přítel navrhnul společnou dovolenou.Mám za to,že matka by raději nikam nejela,vyplývá mi to z jejího postoje k výchově.Nechat takovou vnučku prarodičům na starost,nevím,nevím.

Damián
8.5.2019 08:50

Tento příběh není o pubertě, ale o nevychovaném, rozmazleném dítěti. Všechno se mu dovolilo, nemělo povinnosti, nic nemuselo. Výsledek je katastrofální. Dcera patří k matce, a když někdo nestranný nahlédne do jejich života nestačí se divit. V hlavě má jednu myšlenku, jak utéct, co možná nejdál a napořád....

kolcava
8.5.2019 12:09

Damián, možná ano, možná ne. Znám těch případů hodně, ne jen jednotky, některé zblízka a úplně nejvíc zblízka ten úplně první, se kterým jsem se setkala. Dcera, o 8 let mladší než já, byla príma holka, velice chytrá po mamince, premiantka, slušná, zábavná dívka, bezvadná. Jako její maminka. Pak se její rozvedená maminka seznámila s mým rozvedeným tatínkem. Její maminka byla rovněž bezvadná, sympatická, navíc byla krásná a úspěšná. ze začátku jejich vztah její dcera brala, dával jí také příležitost trávit více času s našim tehdejším miminkem, což se jí líbilo. Pak pochopila, že je to vážné. že její maminka a můj tatínek chtějí spolu žít. A začalo peklo, peklo popsané v zaslaném dopise. Vrchol vzdoru v podobě, kterou vymyslí jen puberťáci. Bylo to tak hrozné, že oběma dospělým bylo jasné, že se musejí rozejít, kolaps a proměna dcery byly strašné. Bohužel se rozešli napořád. Tatínka si rychle našla jiná žena a oženil se. Mezitím se dcera samozřejmě uklidnila, vrátila do normálu, vystudovala vysokou, udělala si doktorát PhD a je úspěšnou vědkyní. Dnes s odstupem let litujeme všichni. I můj táta a já, protože její máma byla vážně skvělá. Její maminka po tomto šoku raději dlouho nikoho nehledala a mezitím zestárli její rodiče a potřebovali její pomoc na plný úvazek a potom zůstala sama. Nejvíce toho ale lituje příslušná dcera, ta si stále vyčítá, co tehdy způsobila, ale bylo to, myslím, podprahové jednání. Kdybych to neviděla v životě vícekrát (i horší případy, kdy pubertální dcera ze vzdoru utíká z domova, spustí se s drogovou nebo kriminální partou, nebo naopak případy, kdy dcera vynaloží veškeré úsilí, aby mámě přítele svedla, a když se jí to nepodaří, udělá nějakou další velkou blbost), mohla bych si myslet, že to vše bylo rozmazleností. (Ne, nemohla bych si to myslet, na to jsem její mámu i dceru před kolapsem příliš dobře znala.) Netvrdím, že dívka z dopisu není rozmazlená, ale tvrdím, že její chování může být - a často i v této extrémní podobě je - voláním o pomoc. Vyjádřením vzdoru. "Když máma nevnímá, že mě vpád jejího nového přítele do našeho života vadí, tak jí to musím dát najevo tak, že to nepůjde přehlédnout." V pubertě, kdy se děti hledají, potřebují pocit, že někde mají své bezpečí, své soukromí, svou intimitu a své zázemí a oporu. V rodině jen s jedním vlastním rodičem obzvlášť. To bezpečí, zázemí, oporu mají mít doma - a je výrazem obrovské necitlivosti k dítěti, kterému už jeho rodiče ublížili tím, že vyrůstalo v neúplné rodině, když si rodič do prostoru domova dítěte zrovna v té nejcitlivější době přivede nového partnera. I u kluků s osamělými mámami příchod nového přítele do jejich neúplné rodiny, když jsou v pubertě, bývá občas těžký. Puberta dětí vážně není období, kdy by si jejich rodiče měli vodit nové partnery domů, nebo na společné víkendy a dovolené, pokud o to samo dítě neprojeví zájem. Ony se něčím bránit budou, oprávněně, a v pubertě bohužel nevíte, jakou to vezme podobu.

tosemja
14.5.2019 15:01

Evidentně rozmazlený fracek a "opičí máma", které dcerunka přerostla přes hlavu. Škoda každé facky která padla vedle, nebo nepadla vůbec. Myslím, že by měla vaše přítelkyně vyhledat odbornou pomoc, nejprve sama a postupně i s dcerou, jinak ji co nevidět udělá ze života peklo, pokud to peklo už doma nemá. Rozhodně se do toho nesnažte moc angažovat, mohlo by se to obrátit proti vám. Znám to, vlastní zkušenost. Přítelova dcera je naprosto dokonalá, má několik svatozáří a čtvery andělská křídla, ovšem jen v tátových očích. Jinak je to takový Führer.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip