Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Gita: Manžel zkrachoval. Teď ho nemůžu dostat do normální práce

Gita: Manžel zkrachoval. Teď ho nemůžu dostat do normální práce

29.4.2019 - redakce Babinet.cz

Můj muž měl léta úspěšnou firmu, která se zabývala autodopravou. Začátky sice byly krušné a těžké, ale nakonec se mu podařilo vše, co si vysnil. Šel si tvrdě za svým a nakonec se mu to vyplatilo. Dlouho mu pak všechno šlo, jako po másle. Zvykl si, že dělá práci, které sice musel mnohé obětovat, ale naplňuje ho. Po celá ta léta mu dávala smysl a ve svou práci věřil. Já jsem při něm vždycky stála a podporovala ho. Teď ale totálně zkrachoval a začaly problémy.

Za ty dlouhé roky si zvykl, že je svým pánem. Nikdy jsme nevedli debaty o tom, co by se třeba stalo, kdyby firma skončila. Byli jsme si jistí, že je to navždy. Variantu, že se to nepodaří, jsme si vůbec nepřipouštěli. A teď je ta varianta tady. Můj manžel najednou neví, co si se životem tak nějak obecně počít. Myslí si, že na něj všude čekají s otevřenou náručí. Prohrabuje se na internetu, a to jen velmi sporadicky, pracovními nabídkami na ta nejlukrativnější místa. A je samozřejmě neúspěšný. Je plný zášti, agrese, vzteku a myslí si, že ho nikdo nechápe a nedokáže ocenit. Vůbec nestojí nohama na zemi. Vždycky jsem jej znala jako absolutního pragmatika, ale teď svou praktickou stránku odložil neznámo kam. Doma je dusno a do práce ho ne a ne dostat. Ničí nám to vztah, docházejí nám peníze a kupí se problémy tak všeobecně. Já chápu, že byl na něco dlouho zvyklý. Nikdo nad ním nestál s bičem, nikdo ho nehlídal, nekontroloval. Ale já mám také normální práci a musím holt autority poslouchat a vycházet jim vstříc. Díkybohu už máme alespoň větší děti, takže je s nimi rozumná debata, když jim kladu na srdce, že tatínek teď potřebuje jen čas. Ale upřímně řečeno nevím, jak dlouho je taková patová situace udržitelná. Zajímalo by mě, zda si tím prošel i někdo jiný. Jak dlouho taková apatie trvala? Všem předem děkuji za názor.

Gita, 42 let

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

ilustrační foto: pixabay.com

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Damián
28.4.2019 15:27

Milá Gito, Váš manžel je hodně nešťastný a asi potrvá delší dobu než se vzpamatuje. Pokud to nezvládne sám, musí k psychologovi nebo psychiatrovi. Nesmí se utápět ve smutku nebo ho to zničí!

noral
29.4.2019 14:06

Váš manžel hlavně potřebuje získat trochu pokory,práce je dnes všude dost,ovšem pokud si o sobě myslí že je "někdo",to je pak těžké. Jsou lidi kteří prohlásí že za určitou sumu peněz nebude ani vstávat ráno do práce,zatím co jiní ano,takže to je pak těžké. No nemá to váš manžel lehké,ale není to ani neřešitelné,pokud bude chtít uživit a zabezpečit rodinu,bude muset zřejmě vzít i práci která nebude pro něj to pravé.

Ely
3.5.2019 08:07

No, těžko říct. Asi bych po nějaké době sepsala všechny výdaje na papír, ten položila před manžela a oznámila, že sice chápu a rozumím jeho frustraci a depresi, ale že tohle se samo nezaplatí a že půjde do práce. Že na světě existují lidé, kteří pracují hluboko pod své možnosti a přesto živí rodinu. Složenky se neptají, jestli je pán lehce nebo těžce frustrován. Na mě po mateřské taky čeká šéf, který je vše, jenom ne můj kamarád :D. Ale hypotéka se nás neptá, jestli s ním chodím na pivo, nýbrž kolik mi platí. Manžel měl času dost foukat si bebíčko. Po nějaké době je prostě nutné se zvednout a začít se chovat jako chlap a ne jako fňukna. Vy ho musíte podpořit, to je jasné, ale ne ho podporovat v iracionálním a ubrečeném chování. Alou do práce, doma můžeme sedět v důchodu.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip