Spánková hygiena jako předsevzetí aneb Proč je spánek důležitý a jak nás nespavost oslabuje

Obecně převládá názor, že spánek je v podstatě pouze „lenošení“ organismu v noci. Jde však o zdaleka složitější „chemický“ proces. Bez ohledu na to, kolik toho o spánku víme, je to jedna ze základních lidských potřeb.

foto / Freepik

Naši předkové naslouchali svému tělu a řídili se vnitřními hodinami. Celosvětové průzkumy však poukazují na to, že se lidstvu spánek trvale zkracuje. Výjimkou tvoří pouze několik příslušníků přírodních národů. Je tomu tak proto, že stále větší část dne prožíváme za umělého osvětlení. Ještě před vynálezem elektřiny se spalo podle denního světla. Výsledky jsou jasné: spíme málo a to se odráží na výkonu v práci, na našem zdraví a dlouhodobě i imunitě našeho organismu.

Kolik hodin denně by měl člověk spát?

Potřeba spánku je velmi individuální, s věkem se obvykle snižuje. Zvýšená únava a spavost může signalizovat onemocnění, např. sníženou funkci štítné žlázy, nedostatek červených krvinek, zhoršené prokrvení mozku aj. Kolik hodin potřebuje člověk spát?

• Novorozenci potřebují spát asi 15–17 hodin, rozdělených do cyklů. Během noci by měli spát zhruba 8–9 hodin a během dne asi 7–8 hodin.
• Kojenci do 1 roku potřebují asi 12–14 hodin spánku, přičemž během dne si zdřímnou dvakrát denně asi na dvě hodiny.
• Batole ve věku 1–3 roky by mělo spát 11–13 hodin a během dne si odpočinout. Obvykle spí po obědě.
• 4–6letí předškoláci potřebují minimálně 10–12 hodin spánku pro dobrý rozvoj myšlení, logického uvažování a fyzickou aktivitu.
• Dítě ve školním věku by mělo spát alespoň 10 hodin.
• Dohlédněte, aby děti v pubertálním věku spaly minimálně 9 hodin denně. V tomto období nastává mnoho hormonálních změn, které provází velký výdej energie.
• Dospívající do 18 let věku už tolik pravidelnému spánku nedají. Hluboký spánek u dospívajících má vliv na vylučování růstového hormonu. Pokud dospívající chlapci dlouhodobě spí méně než 7 hodin, může se u nich snížit počet spermií až o třetinu.
• Dospělý lidský organismus pro znovuobnovení psychických a fyzických sil potřebuje asi 7–8 hodin. Spánek v noci ta nejdůležitější věc, kterou mohou lidé udělat pro své zdraví. Na druhou stranu, historie i současnost zná mnoho úspěšných aktivních lidí, kteří spali dlouhodobě podstatně méně – obvykle však zařazují krátká zdřímnutí během dne v odpoledních hodinách.
• U starších lidí je potřeba spánku menší, asi 6–7 hodin. Častěji během dne pospávají, ale spánek ve dne není škodlivý a nemá vliv na spaní v noci.

Co se děje v noci?

Během noci a v průběhu spánku se v našem těle tvoří tzv. spánkový hormon melatonin. Tento hormon řídí biologické a především hormonální funkce organismu hlavně u žen, působí jako významný antioxidant a chrání tělo vůči stresu. Tvoří se za tmy a jeho produkce je nejvyšší kolem půlnoci a přetrvá až do svítání. Aby se ho vytvořilo dostatečné množství, je potřeba dodržet 8 hodin spánku. Problém je v tom, že k jeho produkci nestačí jen spát, ale je potřeba spát za tmy.

Co nás může ohrozit?

Pokud člověk spí při světle nebo je-li jeho spánek v noci narušen rozsvícením světla, tvorba melatoninu se může snížit nebo dokonce úplně zastavit! Opakuje-li se tento proces příliš často, zahrává si člověk s trvalými následky na zdraví. Spánek a produkci melatoninu může narušit také osvětlení z ulice, osvětlené výklady obchodů, blikající signalizace, svíčka či dokonce svítící měsíc.

Nepravidelná práce (práce na směny) se může na našem zdraví citelně podepsat. Také rodiče se dopouštějí velké chyby pokud nechávají své děti spát při noční lampě.

Nespavost nás oslabuje

Celou řadu lidí trápí nespavost, která se dnes dokonce zařazuje mezi civilizační nemoc. Obecně převládá názor, že nespavosti trpí spíše starší lidé. Ve skutečnosti jí trpí primárně lidé vystaveni dlouhodobému stresu. Nedostatek spánku organismus oslabuje. Lidé jsou nervózní, podráždění a unavení, mají poruchy koncentrace a vyšší riziko různých zdravotních potíží. Proto je důležité s nespavostí bojovat a co nejdříve odstranit příčiny. Ideálně ještě dříve, než se stane součástí našeho života.

napsala Jana Fábryová

zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/216-spanek-a-zdravi