Babinet.cz  /  Magazín  /  Styl  /  Proč barvíme vejce a kde se vzaly kraslice a drátkování?

Proč barvíme vejce a kde se vzaly kraslice a drátkování?

10.4.2019 - redakce Babinet.cz

Bez obarvených a dekorovaných vajec všech druhů a stylů si dnes už Velikonoce nedovedeme představit. Zdobení voskem, slámou, gravírovaní vajec, barvení v cibulových slupkách nebo drátkování, to jsou techniky, které dnes zvládne nebo si na ně troufne jen málokdo. A tak se na našich velikonočních stolech většinou vyjímají vejce v tradiční modré, červené, zelené a žluté barvě, přestřené tukem pro vyšší lesk a někdy ještě doplněny o velikonoční obtisky. Občas si vyzkoušíme možná trochu originálnější zdobení, zejména pokud máme děti, ale ve velké míře jsme věrni tradici. Přemýšleli jste ale nad tím, proč velikonoční vejce vlastně zdobíme a barvíme, kdy se začala obarvená vejce objevovat a jaký význam má barvení? Přinášíme drobný návrat do historie.

Možná vás překvapí, že zdobení vajec je staré jako lidstvo samo. Traduje se, že první obarvená vejce se objevila už v období Pravěku, před více než 5 000lety, později v Antice, ve starověkém Egyptě, Persii nebo Sumeru, kde se například dávala obarvená vejce do hrobek, a dokonce v hrobkách vládců bylo zachyceno i zlaté vejce.

Vejce jako symbol pak patří k Velikonocům od nepaměti. Představuje nový život, úrodu, plodnost i konec zimy. Původně bylo atributem předchůdců Velikonoc, oslav jara a až později se začíná objevovat v souvislosti s těmito pohyblivými jarními svátky. Ani barvení a zdobení velikonočních vajec na sebe nenechalo dlouho čekat, i když nejprve se objevovalo jedině vejce červené, které symbolizovalo Kristovu krev. První dochovaná zmínka z pozdější doby je z roku 1290, tehdy král Edward I. nechal zlatě obarvit přes 400 vajec.

A důvod, proč se vlastně ve velké míře začala vejce barvit? Ten je poměrně prozaický a vznikl ještě dávno před tím, než byly ustanoveny Velikonoce. Během 40denního půstu se kromě masa a mléčných výrobků nesměly jíst ani vejce. Lidová tvořivost a tehdejší selský rozum přišel na to, že pokud se vejce uvaří získají delší trvanlivost a oněch 40 dní by mohla zvládnout. A jak je odlišit od čerstvých, aby bylo patrné, která jsou již uvařeny a která ještě ne? Právě oním barvením. Tehdy se však pro toto odlišení používala jen černá barva.

Barvy velikonočních vajec

Až později se začaly objevovat další barvy vajec, které dnes uznáváme jako tradiční. Červená symbolizovala Kristovu krev, ale také lásku a nový život. Žlutá připomínala legendu o putování Krista, kdy proměnil skořápky vejce ve zlaté, modrá značila naději a měla symbolizovat svěcenou vodu a zelená pro změnu přírodu, jaro a mládí.

Dnes si v souvislosti s Velikonocemi vybavíme i pojem kraslice, pod kterým si představíme červená ručně zdobená vejce, která dnes dovede dle starých tradic nazdobit jen málokdo.

V minulosti však pojmem kraslice byla označována pouze vejce obarvená na červeno a kraslice vlastně v předkladu znamenalo velikonoční vejce. Až později se začalo pracovat se zdobením voskem a vytvářením různých ornamentů za jeho pomoci. Dnes proto velikonoční vejce v tradiční červené barvě s bílými ornamenty označujeme jako kraslice.

Před několika staletími se rovněž rozvinula i další tradiční metoda zdobení vajec, a to drátkování. Ujala se především na venkově a bylo při ní třeba speciální technikou za pomoci měděného drátku vejce postupně celé drátkem obplést a při tom v rámci drátkování vytvářet zajímavé motivy, jako například srdíčka, květiny, ornamenty či ptáčky.

Samotné barevní vajec v minulosti využívalo přírodních surovin, jako například vaření v cibulových slupkách, ale i v kopřivách nebo s červenou řepou. Až 20. století přineslo první práškové barvy, které celou metodu barvení urychlily a nabídly i možnost míchání barev a nové barevné styly vajec, které do té doby přírodní suroviny nedokázaly zajistit.

Barvení velikonočních vajec dnes

Dnes máme na výběr z celé řady metod a stylu barvení a dekorování vajec. Pokud chceme, můžeme stále využívat ryze přírodní metody barvení, zdobení voskem, slámou či drátkováním.

Můžeme ale zároveň vsadit na speciální velikonoční barvy, ať už práškové, tabletové, tekuté či gelové (např. OVO), s možností rozpouštět je ve vodě s octem nebo jimi kreslit přímo na vejce, či si barvu nakapat do mikrotenových rukavic a uvařené vejce v nich promnout.

Připomenout si můžeme i legendu o Kristovi a dopřát si zlaté vejce za pomoci speciálních barev s efektem (např. Zlatý třpyt), ale i perleťové, mramorové nebo stříbrné vejce, či tradiční barvu se stříbrným nádechem.

Pokud jsme milovníci tradic, můžeme za pomoci barev a obtisků vytvořit originální kraslice nebo vejce zdobená slámou. A aby toho nebylo málo, můžeme mít dokonce krásně dekorovaná vejce, a přitom si „nešpinit“ ruce i okolí od barev. Dnes již totiž seženeme takzvané smršťovací košilky různých designů, jako třeba krajky, patchworku, tradiční jarních oveček či kuřátek, ale i právě zmíněného drátkování (např. OVO Smršťovací košilka drátkování). Stačí je jen jednoduše navléknout na vejce, přelít horkou vodou a o vše ostatní se už smršťovací košilka a voda postarají samy. Následně je pak ještě můžeme doladit obarvením v tekuté či gelové barvě, která se bude barevně nejvíce pojit se stylem dané košilky.

Moderní doba jde sice stále vpřed, ale alespoň v něčem se navrací ke kořenům, tradicím a základům. A pokud využije moderní technologie k tomu, aby nám zprostředkovala pravou českou atmosféru, tak, jak ji znaly naše prababičky před 100 lety, co víc si přát? Lidové tradice, jarní a velikonoční koledy a říkánky, zdobení krajkou, slámou, drátkováním nebo ornamenty, i tak mohou vypadat naše Velikonoce roku 2019. Návrat ke kořenům a původnímu kouzlu Velikonoc na pozadí moderní doby.

 

 

 

 

 

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

christiana66
12.4.2019 13:21

Hezký článek i tradice. Já osobně Velikonoce mám moc ráda, jaro je pro mě nejhezčí roční období a Velikonoce jsou svátkem jara:)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip