Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Lída: Čekám postižené dítě! Partner mě posílá na potrat

Lída: Čekám postižené dítě! Partner mě posílá na potrat

29.3.2019 - redakce Babinet.cz

Mám za sebou spoustu let neúspěšných pokusů otěhotnět. S přítelem jsme už byli opravdu zoufalí. Dlouhé roky bojů s větrnými mlýny. S každou menstruací se moje frustrace prohlubovala a miminko se mi zdálo jako nedosažitelný cíl. Až se po lázeňských procedurách konečně zadařilo. Byli jsme s přítelem v sedmém nebi. Zažívala jsem pocit absolutního štěstí. Ihned jsem začala chodit ke specialistům, abych měla skutečně vše pod kontrolou. Mám úžasného pana doktora. Ale teď se mi zhroutil celý svět. Jsem zhruba v 15 týdnu těhotenství a při placeném vyšetření u miminka zjistili DS. Tedy Downův syndrom. Sama se v tom nevyznám, nejsem lékař. Pochopila jsem však, že z odběru plodové vody a podle vody v mozečku je toto postižení mého miminka jisté. Plus problémy se srdíčkem.

Když vám lékař něco takového oznámí, je to konec. Pro ženu naprostý konec. Vytoužené miminko, téměř vymodlené a najednou takový průšvih. Já jsem samozřejmě přesvědčená a jistá, že si děťátko necháme. Nebyli bychom jediní na světě. Existují skupiny lidí s takovýmito dětičkami, kteří se stýkají a mezi sebou si předávají podporu i zkušenosti. Já bezpečně vím, že takové děťátko zvládnu, ale můj partner je radikálně proti. Sesypal se. Už několikrát se mi tady sesypal. Brečí, prosí, tápe. Tvrdí mi, že na tohle on určitě nemá. Že se nedokáže starat o postižené dítko. Co prý s ním bude, až my nebudeme? Jak to všechno budeme dělat v praxi? Ale tyhle děti vám život naplní radostí. Jsou to sluníčka. Ne nadarmo se to o nich říká. Místo toho, než aby podporoval můj partner mě, držím nad vodou já jeho. Mám ale velký strach, že mě opustí. On to možná doopravdy nezvládne. Ale já potrat v žádném případě nepodstoupím. Na děťátko jsem čekala velmi dlouho. Jak ale volit mezi vlastním dítětem, i když trošku jiným, a partnerem, kterého miluji? Nikdy jsem nezažila horší situaci.

Lída, 38 let

 

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

ilustrační foto: pixabay.com

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Ely
29.3.2019 15:48

V tomto mám jasno, na potrat bych nešla. Partner oporou nebude, tak si najděte oporu jinde. Rodiče, kamarádi.... Mimoto, každý test se může mýlit, takže ještě s tím DS neplašte, třeba nebude tak strašně zle. Držím pěsti. Chlap je nahraditelný, sorry, ale je to tak. Plačka vás nad vodou neudrží.

Katy84
29.3.2019 17:24

Je to v rozporu, protože faktem je, že postižené být nemusí, ale když bude, celý život na něj bude sama.Kdybych čekala já, šlo by pryč, s postiženými dětmi jsem dělala několik let a je to náročné, mnoho rodičů to nakonec nezvládlo a mnoho ano. Je to na každém.Já bych nechtěla postižené dítě a nestydim se za to.

Kacatkom
29.3.2019 17:25

Souhlasím s paní Ely, dítě nechat, chlapa pustit. Já sama řeším podobnou situaci a ikdyž bude postižené nikdy nevíte jak moc. Kamarádce diagnostikovali DS a malá má jen lehkou formu autismu. Chlap, který to nezvládne teď, tak to nezvládne nikdy. Já jsem partnera také pustila a rodina mi pomůže miminko vychovat. Držím pěsti

Erin
29.3.2019 17:26

No já bych si postižené dítě naopak nenechala, ale chápu že po tolika marných letech snažení, že to paní vidí jinak. Nevím, zda ten pár vůbec vyzkoušel umělé oplodnění, to by pro ně jistě byla lepší volba. Každopádně, myslím že pro toho muže to musí být psychický nápor a nejspíš to nezvládne. Takže hledat opravdu podporu jinde a počítat s tím, že on s vámi zůstat nemusí. Vyčítat mu to ale nemůžete. Nebot je to Vaše rozhodnutí.

Erin
29.3.2019 17:28

Každopádně, nechali jste si dělat krevní testy a test volné DNA plodu? Z toho by měli poznat, zda bude opravdu mít DS. Jedná se o Panorama test, PrenatalSafe aj. Stojí to cca 10 tis. ale zaručují téměř 100% spolehlivost výsledku

orinka
29.3.2019 17:30

Ráda bych věděla, s kolika dětmi s Downovým syndromem se paní osobně setkala blíže?

David Obradovič
29.3.2019 17:54

Tak myslím že DS není dnes již takový strašák jak před lety...některé z dětí navštěvují běžnou školu a jsou schopné se učit a vzdělávat se . Záleží také na tom o jaký stupeň postižení jde v případě mozaiky to není ani moc viditlné , neříkám že je to lehké rozhodnutí ale každé dítě by mělo mít možnost se narodit .I u "zdravého " dítět se může v průběhu porodu či po něm stát cokoliv .Žádný rodič nemá 100% jistotu že bude mít zdravé dítě které nikdy neonemocní ,nebo že se nějaké postižení neobjeví později .

VGM
29.3.2019 17:56

Když tenhle chlap uteče,tak at jde.Potkáte časem někoho,kdo bude doopravdy milovat vás i miminko takové jaké je.Je vidět,že by jste se o něj v žádné těžší situaci stejně nemohla nikdy opřít,když už ted se hroutí.DS není zase taková tragédie.Je spousta jiných diagnoz,které jsou opravdu vážné,Mám dceru s DS a nikdy bych jí nevyměnila za nezodpovědného chlapa.Je to moje sluníčko.Když se dětem rodič s láskou věnuje,tak i tyto děti se umí zařadit do běžného života.Jen jim to trvá malinko déle.Není třeba rodit jen samé ,,vysokoškoláky,, :-) Tyto děti jsou moc šikovné a nadané.Bohužel v naší společnosti je stále spusta lidí,kteří si nevidí do huby... Řidte se vlastním srdcem.A klidně se už ted můžete přihlásit na Fb do skupinek,např: https://www.facebook.com/groups/365545280250293/

Terka2
29.3.2019 18:39

Koukněte na web Sárin hlas, taky bych doporučila zkusit kontaktovat nějakou rodinu s dítětem s DS a jít s nimi třeba na procházku, ať oba vidíte realitu.

noral
29.3.2019 18:44

Zajímalo by mne kolik přispěvatelů a radilů v této diskuzi někdy pečovalo a žilo s postiženým dítětem a jak dlouho.Nemyslím tím že někomu dvě hodiny hlídalo takové dítě,ale delší dobu.Ještě by mne zajímalo,kolik znáte ze svého okolí příkladů,že by si paní která sama pečuje o takové dítě,našla nového partnera.

AlenaS
29.3.2019 18:59

Nikdy jsem do žádné diskuze nic nenapsala,ale teď musím. Sestřenici tvrdili,že chlapeček bude mít na 95% DS...s postupujícím těhotenstvím riziko snižovali a narodil se ji naprosto zdravý chlapeček. Dneska má roček....kamarádce zase na testech řekli,že je vše v naprostém pořádku a narodil se ji chlapeček s DS. Dneska ma přes půl ročku...já na žádné testy nešla,na uzv vše v pořádku a mám doma úžasnou 1,5 roční holčičku s DS. Její starší bráškové ji nade vše milují a říkají,že si lepší sestřičku nemohli přát.

noral
29.3.2019 19:01

No ono to dítě nebude pořád dítě,to je ten problém do budoucna.

hrdv
29.3.2019 19:40

Tohle rozhodnutí je strašné v každém případě, ale vzhledem k tomu, že jsem s postiženými dětmi pracovala a to ne mal ými,ale prvě v ev eěku,kdy jejim rodičům docházely síly, šla bych na potrat. Sama jsem se vytouženého miminka nedočkala a naprosto chápu neskutečnou touhu po miminku, ale než na svět přivétst kvůli svému sobectví chudinku, to radši nic. Hanit partnera, který s paní vydržel léta snažení o miminko, což je situace pro každého velmi náročná, je obrovská nespravedlnost. Naopak by si paní měla jeho názoru vážit a podívat se na to i z jeho úhlu pohledu. Stále mohou mít zdravé dítě.

Damián
29.3.2019 20:47

To je hodně těžké rozhodnutí! Pokud si dítě necháte, přeji Vám hodně trpělivosti, lásky, klidu. Pokud si najdete zázemí, zvládnete vše. Moc Vám držím palce!!!! Ukázka, jaký je život prevít. Zahnal štěstí pryč a začal vystrkovat rohy....

David Obradovič
29.3.2019 20:47

Děti z DS nejsou chudinky mnohdy dají rodičům víc než to perfektní dítě .Dřív lidi nevěděli ani zda budou mít syna nebo dceru a své děti milovali a dokázali s o něj postarat .Od muže je vrchol sobectví když nedokáže respektovat pocity partnerky nehledě na to že i on má svůj podíl na postižní jejich dítěte.Děti z DS nejsou nějaké zrůdičky z panoptika jsou schopné samostatného života i si najít partnera a jen zlomek dětí se rodí z tou nejtěžší formou . Já se zeptám kdo z vás by zabil svoje dítě protože onemocnělo rakovinou , narodilo se z nějakým syndromem či z autismem ?

Seren
29.3.2019 21:20

Je sice hezké, že tu mají všichni spojený Downům syndrom s usměvavými dětmi, ale oni dětmi nezůstanou napořád. Nikdy nebudou úplně samostatní a vždy budou potřebovat dohled. Někteří dokonce celý život jen leží a nejsou schopni pohybu ani slov. Nemluvě o přidružených především srdečních vadách a větším riziku autoimunitních onemocnění a nádorů. Navíc pokud se paní rozhodne pro další dítě, které bude zdravé, bude se muset o postiženého sourozence starat do konce života, protože rodiče tu nebudou navždy. Myslím si, že mít dítě za každou cenu, i přes nesouhlas manžela, je obrovské sobectví. Potrat je hrozná věc, stejně jako plné ústavy opuštěných postižených dětí, které jejich rodiče nezvládli.

Alis 714
29.3.2019 22:36

Paní Lído. Lidí s DS žije na světě spousta a není pravdou, že by byli méně vnímaví i učenliví. V drtivé většině se o ně nikdo starat nemusí, protože to zvládají sami. Doporučuji přečíst si článek v přiloženém odkazu: http://www.downsyndrom.cz/downuv-syndrom/myty-a-realita.html Hlavu vzhůru a hodně štěstí.

člověk
29.3.2019 23:06

No za mne nejlepší jít na potrat protože život s takovým postiženým dítětem je prostě očistec na zemi pro oba. Jsou přece v dnešní době jiná řešení -umělé oplodnění ,adopce.Než se celý život dívat na takové dítě to rači nic. To je můj názor.

David Obradovič
29.3.2019 23:45

Já za sobeckou považuju tu touhu po dokonalosti ...nejsem fanatik co by odmítal potrat v každém případě ,pokud je postižení plodu neslučitlné ze životem nebo je ohrožen život matky tak ho akceptuji .O očistci na zemi mám trochu jinou představu a to takovou že žít z člověkm bez empatie a lásky není plnohodnotný život .Ano člověk z DS nezůstává dítětm celý život ale rady o umělém oplodnění ,adopci jsou myslím ta horší varianta . U dětí z umělého oplodnění hrozí víc poruch a vývojových problému a to ani neuvádím rizikové těhotenství , předčasný porod a opět riziko s tím spojné .Jinak pro ČLOVĚKA a jeho komentář : Lidi z podobným názorem by asi ani mít děti neměli .

Siri
30.3.2019 07:06

Dobrý den všem, nechci nikomu nic radit ani nikoho moralizovat. Každý z nás má svobodnou volbu a paní Lída není nesvéprávná. Jen si myslím, že by celou situaci měla opravdu pořádně probrat s manželem. Dítě je váš obou a oba máte city, obavy - promluvte si i několikrát, co by jaké rozhodnutí pro každého z vás znamenalo. Pokud chcete být spolu, hledejte spolu i řešení. Přeji vám oběma pevné nervy, hodně štěstí a zdraví.

santana18
30.3.2019 07:30

V tomto státě je tíživé velmi zůstat jako samoživitel sám a když nemáte nablízku kolem sebe aby vás podpořili ,mít postižené dítě a být na to sám je skoro sebevražda. To dítě nebude stále batole roste ...Jak bude v dospělosti je matka mnohdy nešťastná kdo se o něj postará když už tu nebude.Po smrti matky rodina dítě hodí do ústavu pro dospělé a ten se tam složí neboť byl zvyklý celý život na jednoho člověka.Nešla bych do toho. Jednou byl skvělý pořad na dvojce co to je mít postižené dítě v dnešní době a co to s manželstvím udělá.

pepane
30.3.2019 08:31

a taky pro ely je to tvůj názor, dle mne špatný,v tomto stádiu bych doporučil opravdu ten potrat, doktoři to neříkají jen tak pro srandu a utěšovat se tím, že se mohou mýlit je cesta do pekel, do teď bylo trápení a potom? trápení o několik levelů větší, přímo očistec ,ztráta v tomto stádiu, jako jakákoliv ztráta, se musí a dá překonat a je stále šance slušně a plnohodnotně žít, jinak potřeba starat se do konce života o postiženého potomka i v té mírnější formě, bez větší újmy na psychickém zdrav je téměř nemožné, pro ely, jak dlouho pomohou rodiče? kteří kamarádi? v této situaci je potřeba si klást takové otázky a odpovídat si na ně---nehledě, že rada z tvé pozice nemůže být relevantní, nejsi v pozici lídy a už vůbec tě nečeká to, co by čekalo lídu, jsem přesvědčen, že by si daleko více ublížila , řídila li by se tvou radou

noral
30.3.2019 08:31

Pro Santanu.Ve všem s vámi naprosto souhlasím.Osobní zkušenost.Je hezké že rodiče takové ženy co si chce nechat postižené dítě,mají snahu a ochotu jí pomoci,ale i oni budou staří,i oni budou potřebovat pomoc.Paní nebude mládnout a v dnešní době kdy málokterá žena má dítě už ve dvaceti,se dá předpokládat že až bude dítěti dvacet,paní bude kolem padesáti,bude vyčerpaná a její rodiče budou potřebovat pomoc.Neznám opravdu nikoho,kdo s postiženýmdítětem na krku si našel kvalitního partnera do života.I lékaři vám potvrdí že pokud k nim přijde rodič s postiženýmděckem,je to vždy matka,na dotaz na otce odpoví že otec to vzdal,takže matka musí zastoupit oba rodiče.Rovněž stačí i jen pokud se člověk stará o starého rodiče ,pokud se nápadník dozví že o někoho pečujete,vezme nohy na ramena a jde o dům dál.

noral
30.3.2019 08:39

Ještě pro Ely.,váš názor je velká naivita,najít si oporu jinde je téměř nemožné,péče o takového člověka je vyčerpávající tělesně i psychicky,kamarádi po čase zmizí jak pára nad hrncem,rodiče zestárnou.Dnešní doba na to není,nikdo nemá na nic čas,nikdo nebude obětovat tři dny dovolené proto aby si jeho kamarádka-matka postiženého-mohla oddechnout.

Verja
30.3.2019 09:05

I mé druhé těhotenství nebylo najednou klidné, vyloženě na "poslední chvíli", kdy ještě byla možnost potratu, jsem já i manžel běhali po vyšetřeních a testech, zda je miminko zdravé. Bylo to neuvěřitelně psychicky náročné. Na základě "jednoho stínu" jsem si vynutila několik dalších testů, až jsem měla odpověď, že na 99,9% je miminko v pořádku. Věděla jsem, že manžel by postižené dítě nezvládl, že naše první dítě by bylo ochuzené o dětství, a prakticky o celý svůj život, protože jednou by starost o postiženého sourozence přešla na něj . A náš další život jsem nechtěla strávit na 24hod. domácí péči o dítě-puberťáka-dospělého, s myšlenkou, že až nebudu moct, tak jednou skončí v ústavu. Tahle myšlenka pro mě byla nejhorší - přivedu na svět človíčka, který celý život bude bojovat o každý den a pak skončí v ústavu. . Ať už se ale rozhodnete jakkoli, vždy to bude správně :-)

RK
30.3.2019 09:24

Nemůžu si pomoc,ale musím reagovat na příspěvek od NORAL.Mám postížené dítě DMO-ležák,o které se starám už 27let.Manžel a otec postižené dcery nás opustil,když starší zdravé dceři bylo 10 let a mladší postižené 7let.Dnes jsem 15let znovu vdaná a se současným manželem máme 13leteho zdravého syna.NENÍ PRAVDA,ŽE SI ŽENA S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM NENAJDE PARTNERA,JSOU I MUŽI CO MAJÍ SRDCE NA PRAVÉM MÍSTĚ.Svou dceru bych nikdy neobětovala kvůli muži.Moc ji miluji.Paní Lídě držím palce a věřím,že vše dobře dopadne.Posílam spoustu energie a síly.RK

noral
30.3.2019 09:59

Tak to mám asi jen já špatné zkušenosti,když jsem se rozváděla,měla jsem názor taky jak vy,že je určitě někde muž který má srdce a bude si mne vážit že jsem se k věci která mne potkala,postavila jako slušný člověk .A taky jsem si říkala že když uvidí jak pečuji,že si řekne že pokud by i on potřeboval v nemoci a ve stáří oporu,u mne ji určitě najde.Přesvědčila jsem se že muži takto neuvažují a nefungují.Prostě jsem neměla štěstí na takového člověka,a na jaké jsem narazila,to by bylo na román.Takže vám RK gratuluji že jste potkala charakterního muže.

pepane
30.3.2019 11:36

pro RK nemužu si pomoc ,ale musím reagovat, rozdíl mezi vámi a lídou je v tom, že vy jste k tomu přišla jak se říká, jak "slepý k houslím", nevěděla jste o tom, kdežto lída o tom ví, co ji čeká a muže to ještě změnit, proto to rozhodování a dilema jak se zachovat

AlenaS
30.3.2019 11:58

Paní Lído, pokud chcete,písněte mi na mail: alenka.sikorova@seznam.cz... ráda se s Vámi podělím o svou zkušenost a taky o to,co nám s manželem pomohlo a pomáhá se vyrovnat s takovou situací a nemít ty obavy : "co s ní bude až my tady nebudeme" apod... opatrujte se...

vánice
30.3.2019 12:17

No já bych si postižené dítě v žádném případě nenechala,máme v rodině,tak vím co to obnáší.Když Vás toto dítě přežije,doslova otravuje život pak tomu,kdo se ho ujme,nebo skončí v ústavu.

zeto
30.3.2019 12:38

Je to těžké etické rozhodnutí, ale je potřeba si uvědomit, že to je poté celoživotní oběť. To si člověk většinou nedokáže představit, že se o to "dítě" budete muset starat i v době, kdy už bude dospělé. Že pravděpodobně nebude nikdy schopné samostatného života (myšleno mít vlastní samostatnou domácnost), že si budete muset v životě lecos odpustit. A v neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že ani vy tu nebudete věčně a kdo se pak o něj postará? Skončí v dospělosti v ústavu? Nekamenujte mě, jen upozorňuji na to, že je to potřeba opravdu dobře promyslet. A vlastně tím téměř ztratíte šanci na to, mít normální zdravé dítě, protože už na to nebudete mít kapacitu. Sorry za upřímnost.

David Obradovič
30.3.2019 13:21

Opravdu mě zaráží komentáře mnohých žen ...OPRAVDU BY NĚKTRÁ Z VÁS ZABILA SVOJE DÍTĚ PROTOŽ BY BYLO NEMOCNÉ NEBO POSTIŽENÉ ??? To že se dítě narodí zdravé není záruka že se nemůže v průběhu jeho dětství stát nějaký úraz ,nehoda atd. a dítě pak nebude schopné samostatného života .Dle stejného názoru by měli mít tedy rodiče legální právo ho usmrtit aby netrpělo ,nebylo zátěží , neohrožovalo nadměrně rodiče a zdravé sourozence. Netvrdím že mít dítě z hendikepm je procházka růžovou zahradou ale je v tom mnohem víc lidství rodičovství a lásky . Možná dnes lidi víc cítí z postižným či týraným zvířem než z matkou hendikepovaného dítěte .

noral
30.3.2019 14:01

Davide,proč myslíte že v nynější době je možnost zjistit postižení a poté se rozhodnout jestli takového jedince přivede matka na svět?Proč se dělaly a dělají výzkumy na toto téma.?Starám se mnoho let o člověka s postižením které vzniklo až v dospělosti při ůrazu,a pokud bych byla postavena před rozhodnutí jestli jít na potrat,rozhodla bych se pro potrat.Je to má volba a je dobře že je v dnešní době možnost volby.Mnozí si pamatujeme z doby totalitního režimu tzv.potratové komise,něco strašného,kdy tam budoucí matka stála jak před pranýřem a komise rozhodovala ,obvykle kované komunistky.A přemlouvaly ,obvykle kdo už nechtěl např.třetí a další dítě,rodiče stavěli svépomocí dům,finančně by to neutáhli a pod.Znám případ kdy paní už měla dvě děti,nechtěla další,komise a komunistka od nás ji přemlouvali,potrat nepovolili.Paní byla zoufalá,snad i proto že cítila že se jí narodí postižené dítě,které se opravdu narodilo a je tak moc postižené,že ti lidi mají už čtyřicet let peklo na zemi.Jeden soused od nás řekl že by to dítě dal té komunistce z komise před branku,at se o něj stará když tak rozhodla.

stajnerka
30.3.2019 14:10

Jane Určitě si miminko ponechte.Nikdy není 100 % jistota,že se narodí postižené dítě.A i kdyby ano,je to dítě,je Vaše.A kdo jiný by ho měl bránit a milovat od samého prvopočátku než jeho matka?Určitě s ním zažijete spoustu radostí i starostí,stejně jako se zdravým.Sama bych na potrat nikdy nešla.Mám pět dětí,dvě vnoučata a manžela,který by mne v mém rozhodnutí podpořil.Reakce Vašeho manžela musí být pro Vás nesmírně těžká.Ale přesto-své miminko braňte!Přeji mnoho sil a trpělivosti!

Alis 714
30.3.2019 14:39

Připadá mi dost neuvěřitelné, že se v dnešní době ještě vyskytují jedinci s tak velkou averzí vůči jiným, kteří nezapadají do jejich dokonalých představ. Pravděpodobně by v roli lékaře dokázali nutit budoucí rodiče aby nenechali narodit své dítě jen proto, že mu budou odstávat veliké uši či bude mít dlouhý nos a kratší jednu nohu. V žádném případě není pravda, že jedinci s DS syndromem musí být nutně neschopní samostatného života. Takových příkladů lze ve světě najít statisíce, tak proč ty neopodstatněné obavy? Partner paní Lídy asi nebude patřit do skupiny těch "opravdových chlapů", když stahuje kalhoty ač brod je ještě daleko. Rozhodně se jako opora budoucí matky jeho potomka nechová. V každém případě je vše na rozhodnutí paní Lídy. Nikdo (!) jí nemá právo nutit k ukončení těhotenství. Lído, přeji pevné nervy hodně zdraví a naděje, že vše dopadne lépe než ony testy.

David Obradovič
30.3.2019 15:00

Odpověd NORMAL ...Nerad bych používal slova jako eugenika a podobné slova . Diagnostikování postižných plodu sloužík k jedinému vyhledat a ukončit růst vadných jedinců . Není v tom žádná úcta k životu a hlavně v případě dětí z DS nejde o postižení neslučitelné ze životem . U DS syndromu je víc variant -stupňů postižení a až na ty opravdu nejtěžší případy jde o děti které jsou schopné mluvit ,rozvíjt se ,uvědomovat si svojí existenci i žít svůj život . Když to budeme brát z jiného úhlu dítě na vozíčku , po mozkové obrně , slepé atd . je také odkázano na péčí od rodiny a okolí a bude potřbovat např. chráněné bydlení .

Kosmasova
30.3.2019 15:13

Dobry den, jste sobecka. Chcete detatko? Vemte si zdrave z detskeho domova. Je jich tam plno a cekaji na mamu a tatu. Jdete proti svemu partnerovi a on je Vam uplne u .... Kdyz Vas pak opusti, zmenite se v sobeckou hysterku, ktera bude chtit jen penize penize penize a budete na nej nadavat, ze Vam nepomaha a ze vas oba opustil. On neni ten spatny. Zamyslete se, jestli ste meli doted pekny vztah. Ublizujete i jemu a nutite ho k necemu, co nemuze ovlivnit. On chce rodinu a ne predem jasne komplikace. Priroda zrejme nechce, abyste s timto partnerem vytvorili jeden geneticky "potencial". A ted se to projevilo. Dite bych si nenechala a jestli zoufale touzite po svem, tak se s partnerem rozejdete a najdete si jineho, se kterym to muze jit. Klidne me odsudte, ale rodit na silu vyrobene deti a jeste s postizenim, je proti spolecnosti.

noral
30.3.2019 15:22

Slovo eugenika tady rozhodně nepatří.Psala jsem svůj názor z pozice člověka který se mnoho let stará ve dne v noci o postiženého člověka,a měla jsem za to,že k tomu mám co říci-hlavně se opírám o osobní zkušenost,a ta jak známo je nepřenosná.Nepsala jsem o lidech zrovna s DS,psala jsem všeobecně o péči o postižené a dopadech na rodinu,partnerství.Ono to postihne celou širokou rodinu at si to někdo přizná nebo ne.Není to žádná averze k těmto lidem,ani touha po dokonalosti,je to jen moje zkušenost a z mého okolí poznatky co mám.A nepřála bych nikomu to,co jsem za ta léta péče na vlastní kůži zažila od známých,cizích lidí,jaký je najednou obrat co se týká přátel a pod.Ne,opravdu kdybych si mohla vybrat,zvolila bych to co jsem už psala.Není to žádná zahořklost z mé strany,jsem za ta léta se vším srovnaná,přesně vím co bude až se nebudu moci starat,to vše mám už zajištěno,mám čisté svědomí.

noral
30.3.2019 15:27

Paní Kosmasová,děkuji vám za to že jste to napsala tak jak to je a natvrdo.Ono to tak opravdu je,a nezmění na tom ani ty typy lidí kteří se budou a chtějí modlit od rána do večera.

Jirin83
30.3.2019 17:25

Když vám tu někdo píše, že je vlastně život s postiženým dítětem prima a laláček a všechno je normální, není to pravda. Je to těžší, ale dá se to zvládnout. Mám také postiženého synka (Westův syndrom), ale je pravda, že kdyby mě někdo dokázal vrátit v čase i s tím co už vím, řekla bych, že ho chci znovu, že to dám (ani si nechci představit, že bych ho neměla)! Kdybych ale nevěděla jaký bude a hrozila by tahle možnost velmi jistě, pravděpodobně bych jednala opačně a zkusila to podruhé. Vtip je v tom, že váš přítel má naprostou pravdu v tom, čeho se bojí a to si nemalujte narůžovo, tohle budete všechno opravdu reálně řešit! Nejen první kroky a slova, ale potom pubertu, dospělost, jak žít dál. Dítě na vás bude závislé a co dál, co až nebudete moct, to vše je skutečně před vámi, pokud se tak rozhodnete. Máte ještě na výběr a je to na jen a jen na Vás. Možnosti máte - žít bez dětí, adoptovat, zkusit to ještě jednou nebo donosit a porodit dítě s DS. Ve finále vám s tímto rozhodnutím nikdo nepomůže, je to jen na vás a vy dělejte především to, o čem jste přesvědčená, že je nejlepší, ať už to každý vidí jak chce.

David Obradovič
30.3.2019 18:02

Nevím kde berete informace že jsou dětské domovy plné dětí ...právně volných dětí je minimum a i na děti z hendikepem je něco jako čekací listina . Krom toho prococes adopce je běh na dlouhou trať a žadatel není nějak automaticky schválný ...dle článku nejd ani o manželé .

David Obradovič
30.3.2019 18:02

Nevím kde berete informace že jsou dětské domovy plné dětí ...právně volných dětí je minimum a i na děti z hendikepem je něco jako čekací listina . Krom toho prococes adopce je běh na dlouhou trať a žadatel není nějak automaticky schválný ...dle článku nejd ani o manželé .

pepane
30.3.2019 18:29

všem těm co lídě vnucují aby nechodila na potrat (není to ještě narozené dítě, jak někteří vyčítají) , ale aby si zničila zbytek života, zkuste si na měsíc ,rok dva vzít postižené dítě domů aby jste věděli co to obnáší, a po těch, třeba dvou letech dejte vědět, jak to zvládáte, jsem přesvědčen, že budete mluvit jinak

noral
30.3.2019 19:13

V každém případě je velké plus a výhoda že se v dnešní době dá odhalit zavčasu postižení a rodiče tak mají možnost se rozhodnout jestli přivedou na svět postiženého člověka.

David Obradovič
30.3.2019 20:06

Ano ale vše má i svojí odvrácnou tvář ...dítě není něco co si může člověk vybrat jak housku na krámě . Ženy žijí v představě že můžou ovlvnit svojí plodnost a od 15 let užívají HA ...poté by chtěli aby po vysazní pokud možno hned otěhotněli a měli zdravé a perfektní dítě .Bohužel tak jednoduché to není ...dítě není věc je to člověk živá bytost a každé je jiné . Rodičovství je o tom dokázat přijmout a vychovat svoje dítě ne sobecky vyžadovat zdraví a bezproblémovost . Každý kdo požaduje po těhotné ženě matce aby ukončila těhotnství z jakéhokoliv důvodu je na úrovni citově zastydlého puberťáka . Jsem rodič 6 dětí a mám vnučku z Rettovo syndromem takže co píšu nejsou nějaké mé filozofické úvahy .Člověk se musí umět postavit životu čelem tou jednoduchou cestou chodí jen slaboši .Paní z článku se rozhodnula a jistě ví co dělá ...odměnou jí bude usměv a každý malý pokrok jejího dítěte .

Coco
31.3.2019 09:16

Davide a ostatni slunickari - jakým právem odsuzujete a hodnotíte někoho, kdo má opačný názor od vás? Postizenych byly vždy plne ústavy a male procento lidi si je nechalo doma,aby to zdevastovalo ne jen je,ale celou rodinu. Mraky jich dalo dítě do ústavu a nikdo to neví, řekli, že se narodilo mrtvého dítě. To mi přijde lepší se rozhodnout v době, kdy je to ještě nemyslici bytost...pletete hrušky s jabkama, pokud se dítě narodí oproti předpokladu nemocné nebo se to stane v pruběhu zivota,je to jiné a člověk to musí přijmout tak,jak to je. I tak je to velký zásah, ale snaží se ze všech sil. Dobrovolně ale privest na svět postizeneho, vyrovnávat se se všemi nástrahami, komentari, dopady na ostatní děti a vztah, finanční situaci a hledisko co v dospělosti, že nikdy nebude zít plnohodnotný vztah,budete řešit školy, kamarády, nebude mít vztah, deti-přijde mi sobecke vedome takového člověka přivést na svět. Druhy nesmysl @AlenaS-málokdy doktoři řeknou, že je dítě postižené-sdělit vám pravdepodobnost. A spousta lidi nedokáže pochopit, že když je pravděpodobnost např. 1:2, tak můžeme byt postižené 1 dítě ze dvou, nebo 2 ze dvou nebo žádné! !Stejně tak 1:15 000 (mala pravdepodobnost) znamena, že by dítě melo byt zdrave, až např. 1 z 15 000 je nemocné, ale klidné to muže byt ti patnactitisice stejně jako swdmitisice či žádné. Pak tyhle hysterky tvrdi,ze měli potvrzené nemocné dítě (1.PRIPAD) nebo zdrave dote (2.pripad).za sebe,pokud bych to mohla ovlivnit,tak postižené dítě bych nechtěla porodit.mam zdrave krasne deti,a i tak jsem občas na dně. Kam po dlouhém době tehotna-post.dite-potrat-tehotna-zdrave dite-porod-tehotna-postižené dite-potrat-čekáni.máte ještě tak 5 let...

Kosmasova
31.3.2019 09:35

pro Coco: dekuji za doplneni mych myslenek.

Kosmasova
31.3.2019 09:35

pro Coco: dekuji za doplneni mych myslenek.

Nocturmas
31.3.2019 09:57

Toto lékařské vyšetření se dělá právě proto, že dítě není houska v krámě. Paní Lído, možná si o teď svém muži nemyslíte nic hezkého, obzvláště v kontextu dnešní doby, kdy se media živí servírováním co nejdojemnějších příběhů nad péčí o co možná nejbezbrannější tvorečky na zemi, takže můžete spatřit slepá miminka bez rukou, různě zmrzačená zvířátka, 23 leté ležáky s hadičkami crčícími z nosu a krku a u toho vždy nějakou statečnou a veselou mámu vytírající hleny, která bojuje o záchranu své lásky navzdory osudu a to jen proto, aby se mimo kamery mohla zase zhroutit do svého bezútěšného světa zredukovaného na jeden jediný úkol, udržet při životě svého potomka bez budoucnosti. Vy máte to štěstí, že máte oporu ve svém manželovi, který učinil pro dnešní dobu takto kruté a těžké rozhodnutí. Možná si říkáte co je to proboha za podporu, když nechce naše dítě?! Přesto si trvám na tom, že se rozhodl správně neb jen zbabělec by hýkal jako osel a odkýval každý rozmar své ženy jen proto, aby se pak mohl potichu vytratit, až přijdou zlé časy. Chce to sílu v muži, aby úspěšně chránil své žijící členy rodiny před bídou, bolestí a utrpením a to i za cenu znelíbení se. Jste stále ještě mladá žena a můžete se pokusit o potomka, kterému věnujete kromě lásky i svobodu a budoucnost, tak to nevzdávejte neb pro cenu útěchy se životy nežijí.

noral
31.3.2019 12:48

Ano,sluníčkáři a velmi silně nábožensky založení lidé,to jsou právě ty typy stále se připitoměle usmívající a hlásající "tak to mělo být,tak to osud a Bůh chtěl". Po mnoha letech pečování jsem přímo od několika takových lidí slyšela že oni by to nezvládli,jak to dělám,oni by se zhroutili.

Kosmasova
31.3.2019 13:32

Pen Davide, mam ve svem okoli tri pary, ktere maji po dvou adoptovanych detech. Jde to. A taky jde o to, jestli chcete nekoho vychovavat a starat se o nej a nebo jestli Vam vadi, ze ta ditka maji treba jinou plet. Kdyz clovek vi, ze bude mit postizene dite, nema ho mit. Kdyz se dite narodi postizene a predem se o tom nevedelo, je vas pristup spravny. Clovek se musi zatnout a snest svuj osud, ale privest na svet nekoho, o kom vim, ze se bude i on sam trapit a odvede to umyslne matku a otce v produktivnim veku mimo kolej prispivani do spolecnosti, je spatne. Nemluve samozrejme o vsech starostech a strastech, ktere jiz byli popsany.

Kosmasova
31.3.2019 14:00

Pane Davide*

lena40
31.3.2019 15:37

Dítě s DS a paní píše, že i s postižením srdce, bude chudák. Kromě omezení DS bude omezeno i srdcem. Případné operace ponese zoufale, nebude schopné pochopit, co se s ním děje. Matka to bude chvíli dávat, pak bude unavená,vyčerpaná, nervózní a dítě zase nebude vědět co se děje, jen bude zoufalé. A když se s matkou něco stane, dítě skončí v ústavu. To je sobeckost, nic jiného. Každý člověk chce pro své dítě to nejlepší. Je i pro to nenarozené miminko tím nejlepším, aby se narodilo????

SONNY
31.3.2019 16:22

David Obradovič :proboha co to tady pořád melete. Řeknu to možná hnusně ,ale fakt je fakt .Lidí je na světě jako sraček. A děkujme ,že je medicína na takové úrovni,že dnes do předu víte co se narodí. Tohle dítě vysaje z kůže nejen matku,ale i nás všechny. Ano je něco jiného,když se postižení projeví během života to je jasné ,že to ovlivnit nemůžeme,ale nenarozené ovlivnit jde. Rozumím paní ,že dítě chce,ale ne za každou cenu. Podívejte se na její život po narození postiženého dítěte. Manžel pryč , sex žádný, pohlazení ,objetí žádné.Tak jako mi muži potřebujeme ženy, tak ženy potřebují muže. Paní není zase tak stará ,aby se jí nemohlo narodit zdravé dítě jde to i po 40.

David Obradovič
31.3.2019 17:21

Nejsem žádný sluníčkář ,starám se o postiženou vnučku (po úmrtí jjí matky ) to za prvé a vychoval jsem 4 syny a máme doma dvě dcery (10 a 14 let ) .Také nikoho nodsuzuji ale posuzuji ...nechtěl jsm otvírat debatu tímto směrm ale po těchto komntářích to udělám ...

David Obradovič
31.3.2019 17:27

Kam bude pokračovat civilizace když začne cíleně vyhledávat postižené a nekvalitní plody a poté ukončovat jejich existenci ?Možná to zní celem přijatelně (a alibisticky ) když se použije argument ...plod je příliš malý neuvědomuje si svojí existenci ...postižené ditě by nevedlo kvalitní a plnohodnotný život ...bylo by velkou psychickou a finanční zátěží pro rodinu a společnost ...

David Obradovič
31.3.2019 17:35

A co takhle použít stený argument takto ...je příliš starý a nemocný ...neuvědomuj si už svojí existenci ...nevede plnohodnotný život a není naděje na zlepšení ...je zátěží pro rodinu ,společnost , zdravotnictví . Není to nějaké sci-fi ale věc blízké budoucnosti a týká se generace 5O+ ( silné ročníky Husakových dětí ) . Při dnešním stavu ekonomiky (a důchodovému stropu ) nebude dostatek financí na důchody a zdravotnictví ...nebudou volná místa v domovch důchodců ,pečovatelských domech a LDM .

David Obradovič
31.3.2019 17:40

Generace dnešních mladých ,dokonalých (jedináčků ) nebude mít zájem pečovat o svoje staré rodiče -prarodiče...no proč by to také dělali je to zátěž pro rodinu ,společnost . Když je běžný potrat pro nefektivnost narozného tvora proč né selekce a nařízená eutanázie pro staré co jsou přítěží ???

David Obradovič
31.3.2019 17:56

A opravdu nejsem nábožensky založený a ještě navíc patřím do komunity LGBTI ...společnost dnes má potřebu vyřadit ze svého středu vše jiné co neodpovídá pevným a mnohdy omezným hranicím . Ano dítě z DS a srdeční vadou je určitou zátěží ale není to tragédie ...ono vše má dvě strany ...ty řeči že paní z članku o všechno přijde jsou dovolím si říct ubohé . Ne každý muž je do sebe zahleděný primitivní ubožák . Krom jiného ten dotyčný byl jen přítel nikoliv manžel a paní potřebuje muže ne nezralého jedince .

noral
31.3.2019 20:02

LGBTI?No tak to už nemám slov................

cogina
31.3.2019 20:04

Pane Davide, napsal jste to hezky, i když s Vámi nesouhlasím. Ale - vše co jste napsal směřuje k tomu, že popíráte rozvoj medicíny a všeho okolo. Pokud by medicína chtěla zůstat svými znalostmi ve středověku, dobře, nemám na výběr, může se mi narodit postižené miminko. Ale jde o veškerý pokrok, od toho se dělají všechny testy atd. A kde jste vzal tu drzost naznačit, že přítel paní je nezralý jedinec?

David Obradovič
31.3.2019 21:02

Domnívám se že jste nepochopila o čem píšu ...pokud o životě nenarozných postižných rozhodují rodiče tak o nesvéprávných či inteligenčně méněcných rozhoduje opatrovník nebo stát . Pokud důvodem k ukonení něčí existnce je nějaký mentální či tělesný hendikep kde jsou ty morální hranice ???

Bernadetta
31.3.2019 21:04

Na tomto místě se mi zas a znova potvrdilo, že úroveň společnosti se pozná vždy podle toho, jak je schopná (rozuměj ochotná) se postarat o svůj nejslabší článek, tj. ještě nenarozené, tělesně a mentálně postižené, nevyléčitelně nemocné, umírající apod. Takže vyjma pana Obradoviče a podobných výjimek jsme zhruba na úrovni prvobytně pospolné společnosti...

David Obradovič
31.3.2019 21:15

Jinak nepopírám rozvoj ale lidstvo jako celek si musí uvědomit následky ...na jedné straně se snížila úmrtnost matek a kojenců . Na druhé straně x -násobně vzrostl počet nedonošnců a to i na hranici přežití (cca. 25 týden ) a rizika s tím spojné ... nevaginální porody na cca. 25 % ..,neplodnost od 80 let vzrostla x-násobně . Prenatální sceening ...odběr plodové vody ccca. 1- 1,5 % riziko potratu ...2-4 % následných komplikací a v tomto stylu bych mohl pokračovat .

David Obradovič
31.3.2019 21:23

Pro normal ...někdy je pro rodiče nepřijatlné i to že jejich dítě je homosexuální ,bisexuální nebo dokonce transsexuální ...

PavlaR
1.4.2019 08:20

Dobrý den, dítě s Downovým syndromem nemusí být vždy nějakým způsobem postižené. Mozek dítěte může fungovat naprosto normálně, jen se bude pravděpodobně lišit vzhledem. Zkuste partnerovi vysvětlit, že se může alespoň pokusit těšit se na miminko. Vždyť nikde nemáte psáno, že by zrovna Vaše miminko mělo být skutečně postižené. Je to vlastně jako u kterékoli jiné maminky. Do plodu v děloze nikdo nevidí a zpravidla Vám ani nikdo nemůže říct, zda právě to Vaše miminko bude postižené a jak... Proto doporučuji věřit, že vše dopadne dobře. Vždyť je tolik příběhů s dobrým koncem... To, že někdo vypadá o něco jinak, než druhý nemusí být na závadu a na některých těchto dětech ani není vidět, že by byly nějak postižené... Rozhodně nevěšte hlavu, pokud jste rozhodnutá, že si miminko necháte, zůstaňte u toho a partnerovi zkuste vysvětlit, že vzhledově může dítě vypadat o něco jinak, ale hlavička mu může fungovat normálně.

PavlaR
1.4.2019 08:47

Až nyní jsem si přečetla komentáře. Většina z nich je o ničem. Nepíše Vám to ani psycholog, ani nikdo, kdo se podobným problémem zabýval profesionálně. Ano, některé názory chápu, ale jiné odsuzuji. Nerozumím tomu, že mnoho lidí tady píše o DS, jako o mentálním postižení, není to pravda. Mentální postižení to není!!!! Je to postižení chromozomu, ale to je zatím vše, co nyní víte... Názory nevzdělaných lidí, kteří Vám radí potrat jsou naprosto mimo mísu. Pokud mohu poradit, poptejte se, kde je možné navštívit odborníky, kteří pracují s lidmi s DS a děti s DS také vyhledejte, ať víte, jak to vše vypadá. Třeba zjistíte, že odlišný vzhled není vlastně vůbec špatně, nebo naopak, že o takové dítě nestojíte. Je to jen Vaše volba a vlastně názor nikoho z nás, kteří sem píšeme nemusíte brát v potaz. Jen píši o tom, ať nasbíráte nejen info na internetu, ale také informace lidí, kteří vším tím procházejí až třeba po dospělost...

knizkova8
1.4.2019 10:05

Je to každého rozhodnutí. Já osobně bych dobrovolně nepřivedla na svět postižené dítě. Nebudu tu věčně a kdo se o něj jednou bude starat. I DS může být natolik těžká forma,že nakonec skončí v ústavní péči. Nesla bych do toho

eMaR
1.4.2019 10:38

Také bych do toho nešla - znám se, a vím, že by mi bylo strašně líto, že mé dítě nebude mít plnohodnotný život. Nesmířila bych se s tím, že jej nikdy nedokážu připravit na jeho samostatný život, což beru jako jediný a nejdůležitější úkol rodičů. Vašeho partnera naprosto chápu. Jsou i jiné možnosti - adopce, pěstounská péče.... Někteří tady píší, že najdete někoho jiného, komu to nebude vadit - nesouhlasím. Tohle bude vadit každému chlapovi. Jsou jinak nastavení. Zůstanete v tom sama - pokud to přijímáte, tak prosím. Nicméně toto je natolik osobní a intimní rozhodnutí, že byste jej měla podřídit jen svým úvahám, nikoli probírat veřejně. Píšete, že jste rozhodnutá - proč tedy toto? Bude to mazec a velmi stresující. Musíte počítat i s tím, že vaše radost nebude trvat dlouho - píšete o nemocném srdíčku.... Já bych to prostě nedokázala a ani nechtěla zkoušet.

David Obradovič
1.4.2019 11:11

Jak si můžte dovolit mluvit za všchny chlapy z pozice ženy ...jste na dost velkém omylu . Muž který je dospělým a plnohodnotným partnerm své ženy jí dokáže být oporou i v takové situaci nehldě na to že jde i o jeho dítě .To že vy máte zřejmě špatné zkušnosti z muži není možné aplikovat na všchny . Jinak děti z DS vedou plnohodnotný život , mají jen prostě určitá omezení stejně jako např. děti z cukrovkou , epilepsií , astmatem , uvedl jsem schválně onemocnění co nejdou pren. testem zjistit .

David Obradovič
1.4.2019 11:21

Jsem v téměř každodním styku z rodičma dětí z postižením či hendikepem ...vnučka chodí do speciální školy a mohu vás ujistit že nejde o žádné osoby fyzicky či psychicky na dně jak se tady někdo snažil podsouvat . Ano není to jednoduché je jiný žebříček priorit ale při dobré organizaci zvládnutlné . Já mám i své koníčky a volný čas necítím se být existncí postižného dítět nějak omezovám jo a mám i partnera ...

Nocturmas
1.4.2019 15:58

Kdybychom s partnerkou čekali dítě a nechali si udělat placené vyšetření, tak bych předpokládal, že to děláme proto, abychom předešli jeho případnému postižení. V opačném případě by test postrádal smysl a byly to jen vyhozené peníze. To že nejsou ani manželé taky nebude zrovna punc partnerské neoddělitelnosti, pán si asi není vztahem moc jistý a nemám pocit, že nechtěné dítě to dokáže vylepšit. Osobně nerad investuji čas a peníze do něčeho o čem nejsem přesvědčen, že má nějaký smysl. Samozřejmě si paní Lída může dítě odrodit a zkusit najít jiného partnera (jestli bude nějakého chtít), ale pokud není zrovna topmodelka, které visí na každém prstu 5 chlapů čekajících na jakýkoliv znak její přízně, tak si těžko bude hledat čas na randění. A když už někoho utrhne, tak jí v prvé řadě ojede (bude to snadný úlovek)… a ač se jí ve stavu počáteční zamilovanosti pokusí v dobrém pomáhat, tak po opadnutí prvotního nadšení to nejspíše vyhodnotí jako obtížný úkol s nulovým výsledkem a vytratí se. Rozhodně je podle mě větší šance, že znovu otěhotní a porodí zdravé dítě, než že najde cizího chlapa, který to dítě bude milovat alespoň z poloviny jako ona. Samozřejmě že mohou existovat i chlapi, kteří netouží po ničem jiném než po péči o cizí postižené dítě, ale ti jí nejspíše utečou s jiným chlapem jako pán David.

David Obradovič
1.4.2019 16:23

Tak základní testy jsou hrazené pojištovnou ...předpokládat že testy předejou poškozní dítětě to je asi vtip . Účelem testů je odhadnout riziko případného postižní -poškozní plodu a to za účelem selekce . JInak paní z článku má 38 let ...i kdyby podstoupila potrat a další léčbu kde je jistota že znovu otěhotní ? Také pochybuji že by to znovu risknula ze stejným nespolhlivým partnerm ...umělé oplodnění má také dost přísná pravidla . Beru ten článk spíš jako určitou modelovou situaci ...být prvorodičkou v tomto věku je už samo o sobě rizikem a pokud byl partner podobného věku a bez potomků tak se to riziko násobí .

Kosmasova
1.4.2019 17:25

Pane Davide: Kazdy zivocisny druh ma v sobe zakodovanou potrebu zajisteni preziti sveho druhu, proto se take rozmnozujeme. Jake preziti zajisti dite, o kterem predem vite, ze bude takto postizene? S LGBT sem prosim nechodte, neni to zde podstatne. A co se tyce Vasi uvahy s duchodci....ti zili, prispivali, predali genetickou informaci, budovali spolecnost, ktera se o ne za to postara...netahejme sem srdceryvne narky o zabijeni deti. Tato zena rozhoduje o svem tele (v jejim tele roste). Diky vsemu svetskemu (i pripadne nesvetskemu) za rozvoj mediciny. To, ze jste to zvladl vy neznamena, ze se do toho musi poustet nekdo jiny.

noral
1.4.2019 18:24

Nocturmas-bingo!Moje osobní zkušenost je daleko smutnější než jste popsal.Ačkoliv jsem rozvedena už dost let,a pečuji sama o dospělého potomka po úrazu který měl v dospělosti/do té doby zcela zdravý a normální člověk/,dalo by se tedy předpokládat že žádnou pomoc nepotřebuji,okamžitě jak se toto potencionální nápadník dozví,nedá a nenechá si nic vysvětlit,a prchá.Některý prchá mlčky,jiný má k tomu kecy které jsou takové jaká je jeho inteligence a vychování.Dokonce přímo v naší rodině několik žen i já máme i zkušenost že mužům vadí i to že pečuje někdo o své staré rodiče,někomu vadí i to že má žena psa a kočku a hodně mužů dává důraz a klade dotazy na vnoučata a častost styků s vnoučaty a to jestli je paní pravidelně hlídá.Takže o tom že by žena která se o někoho stará/myslím že by to mělo být v očích jiných lidí naopak plus pro ni/-si našla pro sebe jen třeba přítele ,nemůže být ani řeči.Bohužel taková je realita at se to komu líbí nebo ne.

David Obradovič
1.4.2019 20:37

Kosmasová ...Myslím si že člověk je přeci jenom víc než pouhý souhrn živočišných a biologických pudů a faktorů .Komunitu LGBTI jsem uváděl z těch důvodů že i jiná sex.orintace je považována za odlišnost a postižení .

David Obradovič
1.4.2019 20:49

Úvaha ohledně důchodců ...pokud bude člověk posuzován jen podle toho jakým je přínosm pro společnost tak při jeho neefektivnosti se logicky stává přítěží pro rodinu i společnost . A pokud jste četla článek ta žena se rozhodla dítě donosit ...odezvou na její rozhodnutí je smršť negativních komentářů . Jsou zde promítnuty špatné zkušnosti mnohých a paní je pomalu odsouzená že si dovolí donosit a chtít vychovávat postižené ditě z DS .Je údajně sobecká a ubližuje svému partnerovi .

David Obradovič
1.4.2019 20:56

Dle rady z komentářu by vlastně měla dát přednost pohodlí a citům nespolhlivého partnera před svým ditětem. Já uvedl svůj příklad a zkušenost ...je mi 51 let a bez problému či z běžnými problémy zvládám výchovu dcer i péči o vnučku ,nežiju sám mám partnera ( mladšího ) a nejsem psychicky na dně .Je to moje rodina a nepovažuji to za něco co by mělo být přítěží .

David Obradovič
1.4.2019 21:01

Normal ...Realita je taková jakou si člověk sám vytvoří ...neschopnost najít si partnera ,nechopnost a neochota postarat se o jinou lidskou bytost ..raději volit ukonční života pro postižený plod ...myslím že toto uvažováni o "lidství " vypovídá dostatečně .

hapehape
2.4.2019 10:33

Rozhodnutí je na paní Lídě a je velmi těžké, ale já jsem pro ukončení těhotenství, 15. týden - není dítě, ví dopředu o trvalém postižení, smutek v srdci zůstane, ale dá se s ním žít, vím z vlastní zkušenosti

pajakuvr
2.4.2019 11:32

Věřím, že je to velice těžké rozhodnutí. Já 10 let pracuji s postiženými dětmi a je to hodně těžké. Já osobně bych si takové dítě nenechala, právě proto, že vidím, jak hodně rodičů si řekne, já to zvládnu, ale pak nezvládnou. Dají dítě do ústavní péče, aby se znovu mohli nadechnout a žít. Samozřejmě jsou vyjímky, a někdy i dítě s DS je určitým způsobem vzdělatelné, ale nikdy není samostatné. Myslím si, že by měli budoucí rodiče, které se ocitnou v takovéto situaci, navštívit některý z domovů soc. péče, aby si uměli představit co je a jejich dítě čeká.

noral
2.4.2019 14:12

Pane Davide,opravdu si myslíte že žena která opustila své zaměstnání a již 23let dennodenně pečuje o syna po úrazu mozku,naučila ho znovu číst,chodit,používat místo plen wc,naučila ho znovu mluvit,stáli ji to manželství a soukromý život,tak opravdu trváte na tom že ta žena je neschopná a neochotná se postarat o jinou lidskou bytost a je i neschopná si najít partnera?Nebo jste ochoten si připustit že jsou okolo ní ještě jiní třeba méně charakterní a méně ochotní lidé obětovat něco ze svého pohodlí ?

David Obradovič
2.4.2019 15:00

Dovolím si říct že toto patří k ůdělu rodiče ...ano někdo má x-zdravých dětí a stěžuje si . Někdo se prostě dokáže o potřebné postarat ...ve vašm případě byl tím méněceným partner který odešel . Bylo pro vás prioritou postarat se o syna a udělala jste to co by mu nikde v ústavu nedali . Někdo tady v komentářích psal že úrovň společnosti se pozná podle toho jak se staví k potřebným a bohužel u nás je to víc než pravdivé .

noral
2.4.2019 15:12

To jsem ráda že je tedy "lidství" u mne v naprostém pořádku.

David Obradovič
2.4.2019 15:16

Jinak v ústavch soc. péče končí děti -lidi u ketrých není domácí péče z nejrůznějších důvodů možná . Děti z DS jsou ve většině případu schopné se vzdělávat a učit ,chodí do běžných škol a mají osobního asistenta . Nedo se dá využít služeb různých speciálních školek ,škol a stacionářů ...i děti z DS se potřebují zařadit do kolektivu a dokáží být v velké míře samostatné to že mají mentální hendikep je nevyřazuje ze společnosti . Ano je nutný dohled opatrovníka při právních úkonech ,vední účtu , návštěvě lékaře atd. ale to není důvodem aby nedokázali vést plnohodnotný život .

pajakuvr
2.4.2019 16:38

Pane Davide, je vidět, že se většinou setkáváte s dětmi, kteří mají lehčí formu DS. Já pracuji v ústavu soc. péče a vetšina z nich nejsou vzdělatelná a nikdy nebudou. I když náš systém je nutí chodit do speciální školy, která je pro ně úplně zbytečná. Jen tam polehávají, nebo křičí. Jsou celodenně na plenách a budou celý život, nemluví, jen vydávají zvuky a křičí. Takže asi tak....

David Obradovič
2.4.2019 18:20

Tak jak jsem psal ústav soc. péče je ta poslední možnost ale jen cca. 3% dětí z DS má postižení v tomto rozsahu a může tam být i kombinace více faktorů -syndromů . Možná je tohle následek minulého režimu , děti -lidi z postižením či nějakým hendikepem se odložili do ústavu a společnosti je neměla na očích . Prostě ohledně přijímání odlišností jsem oproti západu opravdu sto let za opicema .

Kliklima
8.4.2019 19:29

Taky jsem řešila v těhotenství, zda si dítě ponechám. Testy vyšly špatně, ale nakonec to byl omyl. A mám krásného chytrého kluka. Už tehdy jsem v té smutné době, kdy jsem řešila další život věděla a cítila, že si plod, mé dítě, nikdy z těla vyrvat nenechám, má právo na život jako my všichni ostatní. A neřešila jsem, jak to bude dál. Sice jsem si od jedné doktorky vyslechla, ´co s Dowňáčkem´, nedala bych ho za nic na světě. Bude Vás milovat za každé situace! Chápu, že každý druhý by ho dal pryč, aby měl easy life, já bych se jeho zabitím trápila a plakala do konce života. Věřte svým pocitům a svému srdci, partner buď vydrží nebo ne, ale tak už to v životě chodí. Je spousta organizací, které Vám budou nápomocné, nevzdávejte to!!!!! I postižený má právo na život! Bojujte za jeho život, díky za něj!

Ely
8.4.2019 22:48

A znovu pro všechny ty, co přesně ví, že pohodlí je více než život miminka... Můj názor je, že potrat v tomto případě ne, i testy se mohou mýlit... Nejsem věřící, ale v tomto případě bych na potrat nešla. A vy všichni pohodlní saďouři, třeba se z toho pokakejte.

BloodyMystique
11.4.2019 15:32

V tomhle případě je diskuze naprosto zbytečná. Psát komentáře, že v případě potratu by zabila své dítě, je ubohé. Odsuzovat ženu, protože se necítí na to starat se celý život o dítě, které nikdy nebude mít plnohodnotný život, je ještě ubožejší. Ne každý na to má. Mám postižené dítě v rodině, a když vidím všechno to kolem, nikdy bych do toho nešla. A není to o tom mít pohodlný život, život maminky sám o sobě pohodlný není, ale starat se celý život o človíčka, o kterém víte, že nikdy nebude žít jako vy, mít o něj neustálý strach, vědět, že se vždycky najde někdo, kdo se mu bude posmívat a odsuzovat ho, a vědět, že pravděpodobně zemře dřív jak vy...pardon, ale na to bych já neměla. A klidně mě ukamenujte, je mi to fuk! Každá žena se v tomhle má právo rozhodnou sama! Ženy, které do toho jdou a prožívají to, mají můj velký obdiv.

Karin87
11.4.2019 16:39

Je potřeba si uvědomit následky , budu upřímná. Jste opravdu tak sobecká , že chcete ukojit své mateřské pudy a porodit dítě , o kterém víte že se narodí postižené DS ?chápu vás ale na jednu stránku dopad můze mit fatalní následky . Rozchod s partnerem to je víc než jisté.Muži když něco nechtěj a přesto vy ho do toho tlačíte tak utíkaji. Budete sama s nemocným dítětem . je tolik detí bez domova a vy chcete porodit dítě nemocné. Jen proto , že se bojíte zda to není jedina možnost jak mít ditě. Přííjde mi to sobecké. Je mi 32 let nemám děti a nikdy mít nebudu protože právě proto že jsem nemocná bych porodila ditě s DS . 5ekl mi to lékař ,rozhodla jsem se je radši nemít . nesoudím vás jen vám říkám že budete na to sama . Lidi jsou zlí, časem přijdou divé pohledy u některých i obdiv ale věřte mi , že každy večer co budete ulehat po náročném dni do postele budete mít upně jiné myšlenky. ne radostné. já bych na potrat šla a zkusila to třeba znovu pokud ano bude zase dítě s DS tak pro vaši ukojenost mateřství bych si ho nechala . ale je tady ještě možnost že bude zdravé. ale každy lekař vám potvrdi že v tomhle věku je velká šance porodit ditě s DS jako prvorodička. Ale myslím si že adopce je taky řešení. Nemůžu vám radit konečné rozhodnutí je vždy na vás ale zvažte to , zvažte to pořádně...

pestounka
13.5.2019 20:26

Všechny svoje děti miluji a nedala bych je ani za nic, i když se mi z pěti dětí narodily jen tři. Další 2 děti jsme si s manželem přivezli z kojeneckého ústavu, kde čekaly na novou rodinu nebo...s mentálním postižením a dalšími zdravotními a psychickými problémy by je možná čekal ústav sociální péče. Není to vždy procházka růžovým sadem, ale neměnila bych- jsem maminkou 24 let a pěstounkou 19 let. Nejspíš je už u paní Lídy dávno rozhodnuto...přesto bych ráda napsala, že není málo lidí, kteří si váží života každého člověka.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip