Děti do 3 let věku bývají často nemocné! Proč?

Maminky malých dětí nemají přesné informace o vlivu snížené imunity na celkový zdravotní stav svých dětí!

Maminky malých dětí si neuvědomují, jak důležitou roli hraje právě období prvních tří let pro správný vývoj imunitního systému!

Maminky malých dětí neví, jak přirozenou cestou imunitu svých dětí posilovat!

Podle výsledků kvantitativního výzkumu společnosti Factum Invenio bylo jednoznačně prokázáno, že matky dětí do 3 let si uvědomují existenci problému zvaného oslabená imunita. Většinou i vědí, že kvalita stravy dětí má vliv na obranyschopnost jejich organismu. Překvapivým zjištěním je ovšem fakt, že oslabenou imunitu vnímají jako čistě medicínský problém, který lze řešit specializovanými potravinovými doplňky nebo farmaky. Nepředpokládají, že jde o problém komplexní životosprávy včetně běžného stravování a neřeší tak existenci základních potravin prospěšných a škodlivých imunitě dětského organismu.

Naprostá většina matek dětí do tří let si uvědomuje úzkou souvislost mezi správnou výživou a imunitou dětského organismu a považuje za zcela relevantní správně volenou stravou napomáhat stabilitě dětského organismu. Oslabení imunity dětí se jim jeví jako běžná diagnóza a onemocnění typu chřipky nebo rýmy u dětí připisují právě oslabené imunitě organismu. Zhruba polovina dotazovaných maminek se domnívá, že následkem oslabení imunity jsou i běžná alergická onemocnění.

Z výsledků výzkumu vyplynulo jedno zjištění: malé děti do tří let věku jsou nemocné relativně často, v průměru tak jednou za 3 měsíce. Nejmenší děti, tedy děti do půl roku věku, jsou nemocné ještě častěji, zhruba jednou za 1,5 měsíce. V důsledku to znamená, že mezi dětmi do tří let věku již někdy onemocnělo 71%! Aby však tato čísla nebyla tak alarmující, je třeba podotknout, že nejčastěji uváděným onemocněním (45%) je klasická rýma, dalším potom chřipka a kašel. Podle vyjádření vlastních matek má více než desetina dětí ve věku do tří let problémy s oslabenou imunitou a logicky jsou tyto děti častěji nemocné. Průvodní charakteristické potíže, které oslabenou imunitu provázejí, jsou poměrně snadno rozpoznatelné do jednoho roku věku. Zajímavým faktem je skutečnost, že rozvedené matky nebo matky ze sociálně slabších rodin věnují tomuto problému nepoměrně více času a více se jím zabývají. V konečném důsledku to vede k tomu, že se snaží všemi dostupnými prostředky tuto diagnózu zmírnit nebo zcela odstranit.

Necelé dvě třetiny matek znají některý druh potravin nebo potravinových doplňků podporujících imunitu, v naprosté většině se však jedná o vitaminové preparáty nebo doplňky potravy z řad farmak a chemických komplexů. Jenom nepatrná část dotazovaných žen si uvědomuje fakt, že existují také běžné potraviny, které imunitu podporují. Mezi tyto nejčastěji řadí ovoce nebo zeleninu, které podávají svým dětem téměř denně. Některé z respondentek znají probiotika a celozrnnou stravu, kterou jejich děti konzumují v průměru třikrát týdně. Množství a ucelenost informací a znalostí o stravě podporující imunitu má dle předpokladů skupina žen s vyšším dosaženým vzděláním a ženy rozvedené.

Pokud se budeme zabývat jídelníčkem dětí, které spojuje problém zvaný imunita, bylo zjištěno, že je méně plánovaný a častěji jej tvoří strava připravená přímo doma z dostupných surovin. Alarmující je především skutečnost, že tyto děti méně často než děti ostatní dostávají potraviny podporující imunitu.

Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že problémy s imunitou jsou matkami dětí do tří let věku vnímány jako důsledek nesprávné životosprávy a kvality podávané stravy. Mezi matkami převažuje názor, že kvalitní strava je strava připravená doma z dostupných surovin a doplněná o specializované potravinové doplňky a chemické preparáty. Povědomí o běžných potravinách podporujících imunitu má jen nepatrné procento těchto žen a potraviny, které imunitnímu systému vyloženě škodí, není většina matek schopna konkretizovat.

Zcela mimořádným a nenahraditelným zdrojem výživy kojence je mateřské mléko, které obsahuje všechny potřebné látky pro zdravý vývoj dítěte v prvních šesti měsících. U plně kojených dětí je významně nižší riziko vzniku obezity, cukrovky, alergie, chudokrevnosti a jejich rozvíjející se imunitní systém je ve výborné kondici. Od toho se také odvíjí výrazně menší nemocnost a náchylnost k infekcím.

Jednou z nejdůležitějších složek mateřského mléka jsou tzv. oligosacharidy neboli PREBIOTIKA (prebiotické oligosacharidy), které nemají pouze nutriční význam, ale především ovlivňují vytváření optimální střevní mikroflóry novorozence. Ta výrazně pomáhá k posílení imunitního systému a odolnosti dětského organismu. Role těchto prebiotických oligosacharidů je nezastupitelná ve vztahu k imunitě malých dětí a jejímu dalšímu zdárnému posilování a vývoji. Zdravá střevní mikroflóra má ojedinělý vliv na imunitní systém dětí a snižuje jejich náchylnost k různým infekcím i běžným onemocněním.

Z výzkumu je patrné, že většina maminek malých dětí má povědomí o tom, co pro jejich děti znamená mateřské mléko - tedy plnohodnotnou stravu. Neznají ovšem jeho konkrétní složky ani vliv těchto složek na imunitní systém. Zde se nabízí prostor pro působení pediatrů, kteří by měli umět maminkách vysvětlit, proč je mateřské mléko vhodné pro jejich děti. Pouze dobře informovaná a přesvědčená matka může svým rozhodnutím o výběru a volbě vhodné stravy sama ovlivnit náchylnost dítěte k infekcím a snížit četnost jeho onemocnění.