Ženám, které pečovaly o rodinu a točily v začarovaném stereotypním kruhu - z práce do práce, nakoupit, uvařit, uklidit, a vždy byly dětem i manželovi po ruce, se najednou zhroutí život. Matkám pečovatelkám zůstává prázdná náruč. Nikdo je nepotřebuje. Šum rodinného krbu vyhasne a zbývá jim jen tiché spáleniště. Zatímco ony očekávaly, že až děti vylétnou z hnízda, budou si s manželem více užívat společenského života - kina, divadla, večeře, party apod., manžel vylítne z hnízda spolu s dětmi. Chce rozvést, protože si našel mladší kočičku a toká jak, zamilovaný puberťák.
Jenomže on je puberťák nebo spíš zoufalec, protože se nedokáže smířit s tím, že stárne a ubývá mu mužných sil, a tak se snaží po boku mladé slečny omladit. Marný pokus omladit se vedle mladší partnerky je v psychologii definován jako puberta středního věku, nebo syndrom zavírajících se dveří. K omlazení samozřejmě nedochází, to jenom on má pocit, že se cítí mladší a že mu její mládí dodává energii, čímž přetahuje své síly a devastuje své zdraví.
Puberta středního věku postihuje většinou movité pány, které žene jejich soutěživost a ješitnost k úspěchům v lovu, tedy v podnikání či v kariéře. A tito supersamci soustředění na svou výkonnost se pak nedokážou vyrovnat s úbytkem svých sil alias stárnutím. Movití postarší pánové se tak stávají obětí zlatokopek. Zatímco on si myslí, že jsou sexy pro mladou ženu, ona vidí jen jejich sexy konto.
Jelikož puberta středního věku postihuje i známé osobnosti, na jejich příbězích mohou všichni vidět, jakými bouřlivými rozvody končí jejich omlazovací pokusy. Letos v září média informovala, jak dopadl po 10 letech omlazovací pokus jednoho politika a světe div se, při rozvodu s omlazovací kůrou, je mu velkou oporou jeho bejvalka.
Pokud se i vy dnes nacházíte ve fázi rozvodového očistce, netrapte se, spíš politujte jeho. On vás nepřestal mít rád, to jen jeho ješitné ego ho žene do maléru.
Přes své slzy pak nevidíte své vysvobození. Právě jste zbavila své závislosti a otroctví. Nikdo vás nepotřebuje, nikdo po vás nic nechce? Fajn, je čas na změnu. Užívejte si svobody a možnosti dělat cokoli, kdykoli, kdekoli, jakkoli.
Mějte se ráda a objevujte své skryté schopnosti. Nebojte se i velkých výzev. Překvapíte sama sebe, co všechno dokážete.
Ženy pečovatelky často trpí komplexem sebeobětování, milují všechny kolem sebe, ale sebe moc rády nemají. Když však poznáte své kvality a schopnosti, začnete se mít ráda a vážit si sama sebe. Rozmazlujte se a hýčkejte se. Radujte se, že váš život už není jen o tom, co máte uvařit, nakoupit, uklidit a vyprat.
Váš život právě začíná a vy se můžete jen usmívat, jak on vyplazeným jazykem a viagrou marně dohání ujíždějící vlak mládí.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
Po 18 letech společného soužití s manželem jsem se "uklikla" při psaní SMS zprávy, které mne můj muž nutil posílat rodičům z jeho telefonu. A na displeji se objevila zpráva, z které jsem se dozvěděla nejen o domlouvání společné večeře v drahé restauraci s jinou ženou. Po nějaké době jsem navíc zjistila, že se znají velmi dlouho a rozhodně to nebyla jen 1 večeře! Za sebe můžu říci, že mne neskutečně zklamal a nevím, zda mu budu schopná odpustit...
Elsi, nedávno jsem zažila něco podobného. Zkus zatím nepanikařit a zvážit, jestli chceš s manželem dále zůstat, nebo ne. Pokud převáží ano (a já jsem se taky tak rozhodla), postupně je možné odpustit i takovou zradu. Můžeme si třeba napsat.
Já to v podstatě považuji za normální, když jsem se někdy před 40-kou opravdu zamyslela, jestli znám bezproblémové manželství, kde se takové věci nedějí, tak ani 1. Nedávno jsem četla článek, kde se znova opakovalo, že nejsme monogamní, je to pro lidi nepřirozené. A ženy nezůstávají pozadu...takže když se to stalo mě po 22 letech, v podstatě jsem byla připravena. Sice to bolelo i tak, byli jsme na sebe hodně zvyklí, fungovali jsme dobře jako pár, bezdětný. Ale "dala jsem mu svobodu", přes všechny prosby, už bych mu nikdy nevěřila a ani já jsem nebyla nevinná. Teď si užívám svobody, klidu, prostě těch výhod, kdy je člověk sám a nemusí se na nikoho ohlížet a nikdy bych nevěřila, jak je to konkrétně pro mne fajn, člověk opravdu sám sebe nezná. A zpovzdálí sleduji, jak manžel už vzdal ty o 10 let mladší, prý ještě nemají rozum :-) ( no nevím, ve 38 ?, to nebude tím ), teď je s ženou starší než jsem já. Zpět už bych nechtěla, ale takto ho můžu mít zase ráda. Nasmála jsem se, když mi popisoval ty krachy, teď mu přeji, ať mu to už vyjde. Už o to bojuje 5 let.