Zlatá studánka dodnes zázračná

Po okolí o ní kolují doslova legendy. Její voda se údajně nekazí ani v největších vedrech, a proto si ji s sebou braly na moře lodě rakousko-uherské námořní flotily Kromě toho také doslova zázračně léčí rozličné rány a choroby. Dříve se mluvilo o zázracích, dnes o radioaktivitě a stříbru, které prý voda obsahuje. Co je však na tom všem pravdy?

Jen od Vánoc do léta

To jsme se jako Badatelské centrum Statenice rozhodli vypátrat začátkem roku 2013 přímo na místě, ve svahu hory Křemešník asi osm kilometrů od Pelhřimova, kde pramen vyvěrá. Ne však pořád, podle legendy pouze od Vánoc do Svatodušních svátků (max. 13. června), podle historických záznamů to však může být již od sv. Václava až do Božího Těla (max. 24. června), podle toho, kolik vody během roku napršelo.

Tentokrát si však dal pramen na čas. Teprve kolem 10. února nám Martin Kodeš z místní Městské správy lesů Pelhřimov s. r. o. mohl potvrdit, že pramen začal téct. Zároveň se stal naším ochotným průvodcem a z vlastní zkušenosti potvrdil, že voda nabraná ze Zlaté studánky do plastové láhve se skutečně nekazí, i když ji tak vozí v autě celé dny.

Radioaktivní, ale jen trošičku

Dvacet litrů vody z Křemešníku odevzdáváme v Laboratoři radiační kontroly okolí v Českých Budějovicích spadající pod Jadernou elektrárnu Temelín, Od Mgr. Marka Kurfiřta se tam dozvídáme, že nejvíce času při měření zabere odpařování přebytečné vody. Za dva týdny je hotovo, ale žádnou zvýšenou radioaktivitu voda ze Zlaté studánky neprokázala. Navíc se nám ani nepodařilo dohledat nějakou historickou zmínku o tom, že by si námořníci s sebou brali s sebou právě tuhle vodu na moře. Přesto však podle historických pramenů ke studánce putovaly za zázraky tisíce poutníků. Něco na té vodě přece být musí!

Druhý pokus

Víme, že jeden ukazatel laboratoře v Českých Budějovicíchích neměřila, protože to není obsahem její náplně práce. Jde o tzv. objemovou aktivitu radonu 222Rn, kterou měří například pražský Státní ústav radiační ochrany. Cena za potřebné měření je k tomu víc než přijatelná – pouhých 242 Kč vč. DPH. Místo dalšího trmácení se na Křemešník si tentokrát necháme změřit vzorek vody z jiné, dostupnější studánky, údajně rovněž radioaktivní – z pramene sv. Eleonory v Táboře. Výsledek měření nám přijde do týdne poštou Pramen podle něj vykázal aktivitu 163-181 Bq/l (v průměru 172 Bq/l). Podle vyhlášky č. 307/2002 Sb. se jako směrná hodnota pro vodu dodávanou do veřejných vodovodů stanoví hranice 50 Bq/l a jako hodnota mezní 300 Bq/l. Celkem vzato noc moc. Známé jáchymovské radioaktivní léčebné prameny vykazují hodnoty mnohonásobně vyšší, až 20 000 Bq/l. I tak je ale voda z táborského pramene považována podle platných předpisů sice za mírně radioaktivní, avšak stále ještě „normálně pitnou“.

Předpokládáme, že nějak podobně by na tom mohla být i Zlatá studánka, především proto, že oba prameny protékají podobným geologickým podložím protkaným stříbronosnými rudami. Odpovídá tomu i měření vody ze studny u hájovny Korce, cca 800 metrů od Zlaté studánky, který roku 1995 vykázala objemovou aktivitu Rn222 ve výši 156 Bq/l,

Možná tak máme o jednu záhadu v Čechách méně, za to však nyní víme, jak je možné poměrně snadno ověřit, zda se ta či ona pověst o tom kterém údajně radioaktivním prameni zakládá na pravdě, či ne. Vydá se někdo v naších stopách?

Zázraky na Křemešníku

• Jako první se díky vodě ze Zlaté studánky podle pověsti zázračně uzdravil voják raněný během třicetileté války, snad v bitvě u Jankova (1645).
• První kaplička u pramene však vznikla zřejmě již v roce 1555.
• Zázračně se zde vyléčili nemocní trpící především chorobami očí, uší a končetin.
• Voda z pramene údajně uchránila místní obyvatelstvo před epidemií cholery v letech 1832-1836.
• Poutí na Křemešník se účastnily tisíce poutníků z Čech, Moravy, Slezska, Bavorska a Rakouska, někdy až 700 procesí ročně.
• Dnes se v blízkosti pramene kromě poutního kostela Nejsvětější trojice nachází křížová cesta, symbolický Boží hrob (dílo sochaře Františka Bílka z roku 1900), hotel, rozhledna (1993), naučná stezka (2001) malý ski-areál a veřejnosti nepřístupná vila Větrný zámek s originálními skleněnými plastikami sedmi havranů (1930-1934).

Jitka Lenková

Obr.: autorka, archiv autorky