Anna Svídnická, třetí žena Karla IV.. Česká královna a římská císařovna zemřela při porodu třetího dítěte

Anna Svídnická byla dcerou slezského svidnického knížete Jindřicha a uherské princezny Kateřiny. Kníže Jindřich zemřel, když byly Anně čtyři roky a ta pak byla vychovávána na uherském královském dvoře v Budíně. Anna byla neteří uherského krále Ludvíka I.

Malba Karla IV. a Anny Svídnické na Karlštejně / Public domain, via Wikimedia Commons

V květnu roku 1353 se konala svatba krále Karla s mladičkou, teprve čtrnáctiletou Annou Svídnickou. Byl to důležitý dynastický sňatek. Karel jednak posílil svou pozici ve Slezsku, které tím bylo připojeno k českým zemím, a pak si také zajistil přízeň mocného uherského krále Ludvíka I. V červenci téhož roku byla ve svatovítském chrámu Anna korunována na českou královnu a v únoru roku 1354 v Cáchách na římskou královnu.

Karel chtěl dosáhnout titulu římsko-německého císaře, nejvyšší světské hodnosti křesťanského světa. K tomu bylo nutno se vydat na korunovační cestu do Říma, kde by ho papež korunoval na císaře. Což o to, Karel by tam rád jel, ale jeho vztahy s Klimentem VI. natolik ochladly, že by ho papež na císaře nekorunoval.

V prosinci roku 1352 však papež Kliment VI. zemřel a na papežský stolec usedl nový papež Inocenc VI. Tento papež po zdlouhavých diplomatických jednáních nakonec souhlasil s korunovací Karla IV. na římsko-německého císaře.

Na podzim roku 1354 se vydal z Prahy do Říma velkolepý korunovační průvod, čítající na čtyři tisíce šlechticů, rytířů a dvořanů. Nijak nespěchali. Na hradech, ve městech i vesnicích budoucímu císařskému páru vzdávali hold a provolávali slávu šlechtici, měšťané i poddaní. Šlechtici si považovali za velkou čest, když právě na jejich hradě Karel s Annou přenocovali. V říjnu dojeli do Itálie. V Miláně byl v lednu roku 1355 Karel korunován na lombardského krále. Začátkem dubna stanul korunovační průvod před branami Říma. Papež si však vymínil, že Karel v Římě nesmí zůstat déle než dvacet čtyři hodiny. Karel tuto podmínku dokázal vyřešit lišácky po svém. Poněvadž ho velmi zajímaly římské památky, vstoupil nejdříve do Říma v přestrojení za poutníka. Dne 5. dubna roku 1355, na Boží hod velikonoční, proběhla oficiální korunovační slavnost. Papež Inocenc VI. korunoval Karla na římského císaře a Annu na římskou císařovnu. Karel se stal císařem Svaté říše římské a ve středověkých zvyklostech byl nyní světským pánem světa. Žádnou vyšší hodnost už dosáhnout nemohl.

Ze své římské korunovační jízdy se císař Karel vrátil do Prahy v srpnu roku 1355. Také zde byl slavnostně uvítán, vždyť byl prvním římským císařem v dějinách Svaté říše římské, který si za své sídlo zvolil Prahu. Následujícího roku pak císař vydává Zlatou bulu schválenou na říšském sněmu v Métách. Byl to významný soubor zákonů nově upravující poměry a vztahy ve Svaté říši římské.

V březnu roku 1357 byl dostavěn hrad Karlštejn. Hrad se stal soukromou císařovou rezidencí a rovněž schránkou korunovačních klenotů říšských i českých, dále pak místem korunního archivu a Karlovy sbírky ostatků svatých. Ke skvostům umělecké výzdoby patří cyklus obrazů světců, tohoto Kristova nebeského vojska, v kapli sv. Kříže od mistra Theodorika, který patřil k nejvýznamnějším umělcům Karlovy doby. Je to jedna z největších dochovaných gotických galerií na světě.

Obě předchozí manželky císaře Karla byly velmi krásné, ale Anna Svídnická byla považována za nejkrásnější ženu v Evropě. V roce 1358 se císařskému páru narodila dcera Eliška a v roce 1361 pak syn Václav, pozdější český král Václav IV. Císař Karel byl velmi šťasten, že se mu konečně narodil dědic české koruny. Císař měl v té době již čtyřicet pět let a to byl už podle středověkého pohledu pokročilý věk. Ve středověku považovali mládí jen do dvaceti pěti let, dvacet pět do čtyřicet pět let měli za střední věk a od čtyřiceti pěti let začínalo stáří. Někteří lidé se také ve středověku dožili osmdesáti i více let, ale museli mít patřičné štěstí. Mnoho lidí padlo v nízkém věku ve válkách a válečných šarvátkách, kterých bylo opravdu hodně, lékařská péče byla na primitivní úrovni a tak lidé umírali mnohdy na dnes již banální nemoci a při nejrůznějších epidemiích. Lidé se tehdy dožívali v průměru zhruba čtyřiceti pěti let. V tomto směru se máme oproti středověku mnohem lépe. Kdybychom dnes nazvali některého pětačtyřicetiletého člověka starým, asi by se nám pěkně poděkoval.

Taky nejkrásnější žena Evropy císařovna Anna Svídnická zemřela při porodu, spolu s dítětem v červenci roku 1362 velmi mladá, bylo ji pouhých 23 let. Císař Karel IV. však  nezůstal dlouho vdovcem, za necelý rok se znovu oženil se svou poslední, v pořadí již čtvrtou ženou Eliškou Pomořanskou.

napsal Jiří Glet

zdroj:

Jiří Glet, databook.cz/glet-jiri

https://karel700.cuni.cz/KAREL-51.html