Obcí se stejným názvem jsou po republice stovky, ale dva hrady se stejným jménem, které by měly jednoho zakladatele, a tedy i společnou nejstarší historii, u nás najdete pouze ve Šternberku a v Českém Šternberku. Přestože jsou od sebe vzdáleny 250 km, najde se nemálo návštěvníků, kteří si tyto památky pletou. Správy obou hradů se proto rozhodly začít novou sezonu společně a připomenout svým návštěvníkům, že není Šternberk jako Český Šternberk.
„Nemine snad jediný den, kdy bychom nemusely přesvědčovat turisty, že akce, na kterou přijeli, se koná na tom druhém Šternberku. Mnozí jsou velice překvapeni, protože netuší, že Šternberky jsou dva. Moravané většinou znají hrad u Olomouce, Češi zase ten v Posázaví,“ uvádějí shodně kastelánky obou hradů, Zuzana Míková z Českého Šternberka a Helena Gottwaldová ze Šternberka. Počátek tohoto zmatení je již v polovině 13. století, kdy Zdeslav z rodu Divišovců založil nejprve hrad na ostrohu nad řekou Sázavou a o několik let později vystavěl další na úpatí Nízkého Jeseníku. Oba pojmenoval stejně ― Sternberg, počeštěně Šternberk. V němčině, která byla tehdy módním jazykem, značí „Stern“ hvězdu, kterou měl Zdeslav v erbu, a „Berg“ horu či kopec. Zdeslav se začal psát jako pán ze Sternberga a stal se tak zakladatelem rodu Sternbergů, který dodnes vlastní starší z hradů, jež dostal přídomek „Český“.
Společné dějiny obou hradů se rozešly ještě ve středověku. Zatímco Český Šternberk drželi Sternbergové téměř nepřetržitě a dodnes ho vlastní Zdeněk Sternberg, na Šternberku se vystřídalo mnoho rodin, než ho kolem roku 1700 koupili Liechtensteinové, kteří byli jeho majiteli až do konce druhé světové války. Dnes je Státní hrad Šternberk ve správě Národního památkového ústavu. Přesto je toto „příbuzenství“ mezi našimi památkami unikátní.
„Chceme své návštěvníky i celou veřejnost naučit, že Šternberky jsou opravdu dva, mají bohatou historii, i dnes mají zájemcům o památky mnoho co nabídnout, ale nalézají se ve dvou od sebe vzdálených regionech,“ říká šternberská kastelánka Gottwaldová. „Proto jsme se rozhodli se Šternberkem blíže spolupracovat a zveme turisty, aby v letošní sezoně navštívili oba hrady,“ dodává kastelánka Míková z Českého Šternberka. Pro ty, kteří letos navštíví jak Šternberk, tak Český Šternberk a své vstupenky odevzdají na jedné z památek, či do konce roku 2015 zašlou na adresu jednoho z hradů, budou moci soutěžit o zajímavé ceny. Jako další bonus získají návštěvníci hradu Šternberk, kteří se na pokladně prokážou letošní vstupenkou z Českého Šternberka, slevu na vstupném – 30 Kč na Malý a 40 Kč na Velký okruh. Naopak návštěvníci, kteří nejprve zavítají na Šternberk a uschovají si vstupenku, mohou na hradě Český Šternberk zdarma zhlédnout sezonní výstavu Turistických známek.
„Od naší společné akce si slibujeme zejména lepší informovanost našich potenciálních návštěvníků a doufáme, že už příští rok budou turisté méně zmatení a naše pokladní si nebudou tolik telefonovat, aby na druhém Šternberku zrušily rezervaci skupině, která se minula původně zamýšleného cíle,“ uzavírají obě kastelánky.
HRAD ČESKÝ ŠTERNBERK
Roku 1241 založil Zdeslav z panského rodu Divišovců nad řekou Sázavou raně gotický hrad a pojmenoval jej Sternberg, počeštěle Šternberk. Jméno jednoho z prvních kamenných hradů v Čechách odvodil jeho zakladatel ze svého erbovního znaku, zlaté osmihroté hvězdy, a dle dobové módy poněmčovat názvy (Stern = hvězda, Berg = hora). Rod zakladatele, Sternbergové, hrad vlastní dodnes. Současným majitelem je Zdeněk Sternberg (*1923).
Středověká podoba raně gotického hradu je skryta v jádru dnešní stavby, která byla vytvářena několika úpravami. Stavební vývoj sahá od pozdně gotických přestaveb zdokonalujících obranný systém, až po honosné raně barokní úpravy interiérů pro účely pohodlného obývání. Začátkem 20. století byl hrad znovu upraven, aby vyhovoval moderním nárokům na bydlení, vybudován byl vodovod, hrad byl elektrifikován a ve 30. letech ještě vybaven ústředním topením.
Český Šternberk se řadí k nejlépe dochovaným hradním celkům v České republice.
STÁTNÍ HRAD ŠTERNBERK
Obranné středověké sídlo založil Zdeslav ze Sternberga před rokem 1269. Po rodině Sternbergových držely hrad další rody, například Berkové z Dubé a Lipé, kteří ho zrekonstruovali v renesančním duchu. Nejdéle – téměř 250 let – hrad vlastnili Liechtensteinové, a to až do roku 1945. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu.
Z původního gotického hradu se zachovala jen mohutná válcová věž a zbytky opevnění hlavního paláce. Po třicetileté válce nebyl hrad po dlouhou dobu využíván a chátral, dokud v roce 1886 nebyla zahájena generální oprava ve stylu romantického historismu. Původní gotika a renesance přirozeně splynuly s neogotikou, hrad dostal jednotný ráz a vzniklo na svou dobu velmi moderní sídlo. Jan II. z Liechtensteina hrad bohatě vybavil mobiliářem a uměleckými sbírkami, které se dochovaly a dnes vytvářejí z hradních interiérů výkladní skříň knížecí sběratelské vášně.
Půvabné kulisy hradu tvoří okolní lesopark, který vytvořil vídeňský architekt Albert Esche na počátku 20. století. Přes park je také bezbariérový vstup do I. patra hradu, čehož mohou využít vozíčkáři.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)