Nové značení potravin – co se změnilo a na co si dát pozor?

Výrobci potravin mají novou povinnost – detailně rozkrývat složení svých výrobků. Co to znamená pro vás? Více informací, ale také delší čas strávený na nákupu.

Zatímco dříve jste ve složení výrobku našli například „směs rostlinných olejů a tuků“, dnes už se konkrétně dozvíte, o které tuky a oleje se jedná. Výrobci potravin sice neuvádějí přesný poměr, ten je součástí jejich výrobního tajemství, uvádějí však nutriční složení výrobku. A to jediné vám prozradí, zda se jedná o více či méně vhodnou potravinu.

„Při výběru potravin je nutné sledovat nejen surovinové, ale především i výživové složení výrobku. Spotřebitelé většinou nemají takové znalosti, aby ze surovinového složení odhadli, zda je potravina zdraví prospěšná či nikoliv. Tabulka výživových hodnot s výběrem pomůže,“ radí odbornice na zbožíznalství profesorka Ing. Jana Dostálová, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické.

V současné době je nutriční značení povinné jen v případě, že výrobci na obalech výrobků nebo v reklamě používají tzv. výživová či zdravotní tvrzení, případně pokud jsou potraviny obohaceny o vitamíny, minerální látky nebo jde o doplněk stravy. Od prosince 2016 bude nutriční označování až na pár výjimek povinné na všech potravinách.

Alergická reakce nehrozí

Díky povinnosti uvádět a zvýrazňovat alergeny ve složení potravinářských výrobků a v jídelních lístcích v pohostinství se nyní můžete snadno vyhnout surovinám, na které máte alergii. Výrobce či restauratér upozorňuje na ty alergeny, které jsou obsaženy v seznamu potravinových alergenů. Najdete tam například korýše, vejce, celer, hořčici, mléko, lepek a jiné.

Na nákup bez brýlí

Další novinka reaguje na dlouhodobé stížnosti spotřebitelů. Týká se velikosti písma, které musí nově být vysoké 1,2 mm nebo 0,9 mm v závislosti na velikosti obalu. Změny se dotýkají i nejrůznějších zkratek. Ty jsou v surovinovém složení zcela nepřípustné. Na první pohled vám musí být jasné, co můžete od výrobku očekávat.

Konec malinám bez malin

Nově byste se neměli potkat ani s potravinou, která láká obrázkem nějaké suroviny, ale ve skutečnosti obsahuje jen její náhražku. Například obrázek jablka na obalu müsli tyčinky může výrobce použít jen tehdy, pokud je ve výrobku skutečné jablko nebo přírodní jablkové aroma. Podobný příklad představuje čokoláda. Je-li v označení zdůrazněna, musí být skutečně ve výrobku obsažena. Ve složení musí být navíc uvedeno množství zdůrazněné složky.

Exotické tuky – důvod k obavě?

Díky povinnosti uvádět detailní surovinové složení se častěji setkáte s palmovým nebo kokosovým tukem. Obsahují ho různé oplatky, polevy a trvanlivé pečivo. Jsou zdrojem pro zdraví nepříliš vhodných nasycených mastných kyselin. Ty mohou představovat zdravotní riziko, zvláště když je konzumujete v nadbytku. Ve výrobě mnoha potravin jsou však nutnou součástí. Jejich přítomnost však ještě neznamená, že výrobek nemá vyvážené výživové složení. O tom rozhoduje zastoupení jednotlivých tuků a mastných kyselin ve výrobku, tedy tabulka výživových hodnot. Příkladem mohou být margaríny.

Využití exotických tuků při výrobě margarínů je jasné – pomáhají držet pohromadě kapalné oleje a ve vodě rozpustné složky. Podíl nasycených mastných kyselin v margarínu je však výrazně nižší než například u másla. Máslu zároveň chybí dobré tuky, tedy nenasycené mastné kyseliny, esenciálních omega 3 a omega 6 mastných kyselin má naprosté minimum.

Výživová tabulka rozhoduje

Pokud máte zájem o výrobek, v jehož složení najdete palmový či kokosový tuk, podívejte se do tabulky výživových údajů. „Převažuje-li ve složení výrobku výrazně podíl nenasycených mastných kyselin, bez obav ho dejte do košíku. Čím větší je podíl nasycených mastných kyselin, o to více by měla být konzumace dané potraviny umírněnější. Potíž je, že údaj o nenasycených mastných kyselinách není na obale povinný. Takže spotřebitelé musí počítat. Dobré je proto vědět, že obsah nenasycených mastných kyselin je o něco menší než rozdíl mezi obsahem tuku a nasycenými mastnými kyselinami,“ říká profesorka Dostálová. V případě, že tabulku výživových údajů nenajdete vůbec, protože povinná bude až od prosince 2016, pak se raději takovému výrobku vyhněte.

Zdroj: Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha. Publikováno v Medical Tribune č. 9, 13. 5. 2014. Obsah jednotlivých mastných kyselin je uveden v procentech z celkového obsahu tuku.

Omega v tabulce

Jasnou výhodu mají ty výrobky, v jejichž surovinovém složení se dozvíte, kolik obsahují esenciálních mastných kyselin. „Zdravá strava by měla obsahovat dostatek omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Jejich příznivého účinku dosáhneme, když je konzumujeme v optimálním množství, denně 2 g omega 3 a 10 g omega 6 mastných kyselin. Kvůli nízké konzumaci ryb a naopak vysoké oblibě slunečnicového oleje však toto doporučení dodrží málokterý Čech,“ upozorňuje doktorka Vaclová.

Problém představují především omega 3 mastné kyseliny, kterých přijímáme velmi málo. Proto zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté právě na omega 3. Jsou to především tuky ryb, z běžně dostupných potravin pak vlašské ořechy, řepkový a lněný olej nebo kvalitní margaríny. Na obalech kvalitních margarínů se dočtete, kolik obsahují jak omega 3, tak omega 6 nenasycených mastných kyselin.