Babinet.cz  /  Magazín  /  Doteky múzy  /  542. Vzkaz pro mého ženáče

542. Vzkaz pro mého ženáče

K.J.

Vzkaz pro mého ženáče

Miláčku, je to divně krásné

být v tvém životě, než tvá hvězda zhasne.

Krademe chvilky, pusy, objetí,

málem to vzdávám vzápětí.

Pak vždycky znova srovnám si hlavu

a věřím tomu prapodivnému málu,

co nabízíš zas a znova,

jak věčný Fénix mluveného slova.

Všechny své sny házím k nohám těch "tvých",

být s tebou je asi pekelný hřích.

Myslím, že pomalu přestáváš bolet,

snad dostávám rozum, přicházím do let.

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

  • Babičko, kdy zemřeš?

    „Babí, můžu jít k Vám nahoru?“ ozval se dětský hlásek pod schodištěm. „Tak jen pojď“, odpověděl mu ženský hlas s potěšením a zjevnou radostí....

  • 1927. Máma

    Autor : Lucie Absolonová Máma Náš čas je pouhopouhé prozatím Tvůj smutek může zahnat objetím Anděl, jenž suší tvoje slzy On ví, že je...

  • 1926: Objetí

    Autor: Václava Eiblová Objetí   Spočinout v objetí na chvíli,   Objetí přítele pevné, chápající Mohu věřit, mohu doufat ...

  • 1925. Máj

    Autor: Karel Koura   Máj   Na rozkvetlém paloučku ztichly včelí hlásky v zapadajícím sluníčku usnuly sedmikrásky   ...

Náš tip