Jsou muži gentlemani?

Zuzana se ptá:

Všechny ženy se ptají na váš názor na ženy. Já se zeptám na váš názor na vás, muže. Myslíte si, že jsou muži gentlemani? Jestli ano, tak jak se to projevuje?

Lehčí otázku jsi si nemohla vybrat Zuzanko? Můj názor na muže ve vztahu k ženám není moc vysoký. Jsme sice schopni se předvádět před Vámi - ale zejména před sebou - ve svých ocelových mašinách, používáme víc funkcí na našich mobilních telefonech, tvoříme sice světovou politiku a ekonomiku - v parlamentu nebo v hospodě - ale to neznamená, že jsme k leckdy k něčemu skutečně dobrý a užitečný. Snad někdy jako trubci, aby lidstvo přežilo. Ženy jsou stejně lepší řidičky a pro parlament s převahou žen bych já osobně hlasoval hned. Myslím, že by bylo hned víc míru ve světě. Vezměte nám naše hračky a jsme namydlení. Má definice muže? Jenom velké dítě. I s jeho dětským chováním. Samozřejmě někdy se vzepneme a vypadá to, že za něco stojíme :-) Jestli jsme gentlemani? Já se přikláním k názoru, že poslední gentleman již jako poslední mohykán či dinosaurus vymřel. Nevím kdy a kde to bylo, ale když Vám někdo otevře dveře do výtahu, jěště nutně není gentleman. Úroveň chování lidí se dle mého názoru tak znižuje, že i základní prvky slušného chování jsou již pak brány jako něco vyjímečného, vzrušujícího a snad gentlemanského, když jde o vztah k ženě ze strany muže. Určitě ale existuje výjimka potvrzující pravidlo, jen si teď honem nevzpomenu. Vy jo? Myslím, že my muži Vám ženám hodně, hodně dlužíme. Nectíme si Vás každý den jako ženy, matky, přítelkyně, dcery a tety, jak by jste si to zasloužili. Od kytičky jen tak, až po ty dvěře. Nemusí být zrovna od výtahu. Řeknete mi, kolika z Vás otevřel Váš muž či přítel dvěře pro spolujezdce u auta? Nemyslím, že by tím vyjádřil, že si je neumíte otevřít sama. Souhlasíte? Dát kytičku na narozeniny není ještě nutně gentlemanství i když ji snad i Vy za její součást možná považujete, proto že to je to maximum, co od toho Vášho můžete čekat. Leckdy nám to dokonce samotné "hodně nenápadně" řeknete, že máme nějaké to výročí, jinak by jsme zapomněli i na to. A mohli by jsme Vám to přece trochu víc každý den ukázat, že jste ta příjemnější součást našich životů, která to ale má v dnešním světe asi těžčí, alespoň v naších zeměpisných šírkách. A my na to zapomínáme. Necítím se povolán tady vést na toto téma intelektuální debatu, je to jenom můj vnitřní pocit, když sleduji lidi, muže a ženy kolem sebe, mluvím o jejich vzájemných vztazích a vzájemném nepochopení. Zdá se, že je ho víc, než gentlemanství. Na obou stranách. Pochopit se asi nemůžeme, jsme jiní. Ale respektovat, tolerovat, být k sebe slušní - proč ne? Já bych ale taky chtěl mít "gentlewomanku", nebo myslíte, že tak se na to nedá rovněž v dnešní době hledet? Musím uznat, že ženy, které potkávám, těmi "gentlewomankami" povětšině jsou. Nejenom svým zjevem. Kloubouk dolu, zůstaňte takové. Měli by jsme se od Vás víc učit. Nemusí to být zrovna jak sa "makeupovat"... Ale teď mám otázku já na Vás, milé ženy, dámy, dívky, slečny. Ruku na srdce, kolik z Vás by dalo přednost - já to teď pro ilustraci přeženu - buranovi v BMW, vilou v Praze 6 a s milionovým účtem před slušným gentlemenem s průměrným českým platem, za to takovým, co by si netroufl státní pokladnu ošidit o pětník na daních ale za to by byl gentleman tak, jak jsi jej právě Vy představujete? Vaše názory zvěřejníme. A samého by mě ještě zajímalo, jak by právě ten Váš gentleman měl vypadat, resp. jak se chovat? Asi jenom v přířučce nějakého dnešního moderního Guta-Jarkovského to nebude. Nebo ano? Možná by jsme i chtěli pro Vás víc udělat, ale již to neumíme. Staré již neplatí a nové není známo. Máte pro nás dámy dobře míněnou radu? Budu prvním, kdo jsi ji ze zájmem přečte. Amerika nás v tomto ohledu skutečně nic neučí svojí kulturou, na kterou tak vzlížíme sledujíc hollywoodské produkty všeho druhu a další vlastní společenské vzory se nějak nevykloubávají, alespoň je já nevidím dívaje se na naše vzory v metru lidem při čtení blesků, jimů a suprů. A sledujíc teenagers mám leckdy pocit, že má generace se učila skutečně ještě něčemu jinému. Ve vztahu k ženě, nebo jen tak, k ostatním. Ono to dle mého názoru oddělit nejde.