Permanentní krize

Dana se ptá:

Jsme s přítelem 15let, mama dvouletého syna, kterého milujeme oba a ne jak on říka, že jen on ho miluje a ze přilkne jenom k němu atd. PROŽÍVAME DÁ SE ŘÍCT OD NAROZENÍ MALÉHO KRIZI, spíš z jeho strany, neustale mě urážel po porodu ponižoval a tak. Asi tak před pul rokem jsem si všimla, že se třeba dvakrát denně sprcuje vždy když šel do prace dost se voní atd. To jsme ještě neměli auto, ted ho mame, chová se jak pubertak furt by někde jezdil, ale jezdí beze mě, dokonce se mi svěril, byly ted na podnikove rozlucce, že vezl dom nějakou stětku. která dala každymu /jemu pry ne/, pry mu řekla v autě jak je krasnej a tak, chtěla videt moji fotku, ale že ji ju neukázal. Ta koza má doma 2 deti a manžela! Najednou si vse co de heslije mobi, net atd. Dokonce se mi svěřil, že ta stětka chtela aby ji dělal taxika, když nekde bude třeba i ve dvě v noci že zavola a on pro ni přijede, pry ji říkal, ze ho baví jezdit tak proč ne co by neudělal pro obycejnou holku, jak jí řika. To kdybych  se sla bavit ja tak to nepřežije, řikam je ted stasne do větru od te rozlucky ho stasne baví svět /kromě mě/. No prostě si myslím ze ma nekoho natuknutyho nejakou! napište mi prosím svuj nazor. Díky za nazor

Milá Dano,

až mě bolí u srdce jak to čtu... Proč jsi vlastně s ním vydržela těch 15 let? To byl předtím jiný?

To se ví, že dítě miluji oba rodiče stejně, a stejně tak vás bude mít vaše dítě rádo oba... Každý z rodičů mu dá to své... Otec mužskou část, a máma tu ženskou... Jin jang... A dítě se bude mazlit a laskat jak s mámou tak s tátou. A jednoho dne bude právě kvůli lásce a starostlivosti vás obou "celým člověkem"

Co s tím ovšem? Myslím, že když mu na Tobě a dítěti záleží - a bude si skutečně alespoň přát, aby i dítě jej mělo rádo - bude muset svůj postoj k Tobě změnit. Sám to asi neudělá. Vypadá to, že si je Tebou nějak moc jistý. Dělá si s Tebou co chce - a ty mlčíš? Ozveš se? Popovídala jsi si s ním už o tom? Možná to bude bolet - ale jinou cestu nevidím... Z očí do očí...

Stačí Ti ovšem jeho "láska" ve formě, jak Ti ji poskytuje? Necítíš se tím ponížena? Dává Ti dost svého času, energie? Citů? Pominu teď jeho postoj k dítěti i jeho egoismus (to jsme trochu každý z nás, mužů, nazvi to klidně jen hloupou ješitností). Nebo alespoň peněz či sexu? Ale to pak už není o lásce... Víš proč jsi ještě s ním? Nebo vás spojuje už jen to dítě? Dítě je krásné pojítko. Největší... Máš jej na misce vah... Co je na té druhé?