Odcizení po dvou letech

Mayra se ptá:

Prosim o radu, nemam totiz zkusenosti s vyvojem dlouhodobeho vztahu a nevim co je a co neni normalni? Je mi 32 let, s pritelem jsme spolu asi dva roky, zatim spolu nabydlime. Pritel neni moc dotykovy, ma takove vlny. Nekdy je vasnivy nekdy ne. Ja se rada mazlim a tulim.. Kdyz se nepritulim ja, on se neprituli, kdyz ho vyskam ve vlasech nebo masiruji, libi se mu to, mne take, ale skoroio mi to neoplati zpatky... Je to normalni nechat se hyckat a nevracet to zpatky? Ze zacatku vztahu mi psaval krasne smky a emaily, vydrzelo to tak rok, milovani bylo take krasne... Ted uz mi romanticke smsky nepise, nechce se vodit ani za ruku, rika, ze potrebuje svobodu, ale ja si to vykladam, ze mu to asi vadi, nevim... Vim, ze kazdy potrebuje prostor.. Ale co mam s tim delat, zvykla jsem si na dotyky, objimani a libani,smsky. Vykladam si to jako nezajem a jestli to pujde dal, asi se rozejdeme.. Nevim.. Rano si musim jit nejdrive vycistit zuby, aby mi dal polibek, delala to tak i jeho byvala pritelkyne.. Libani nema moc rad, vadi mu vlhke rty.. Sexualne si rozumime, akorat je casto vecer ve 30ti letech unaveny se mi to zda predcasne.. Nejsem mala, abych nevedela,ze na smskach kvalitni vztah nestoji, ale precejen.. Je to tak se vsemi muzi, ze v techto romantickych projevech po nejake dobe prestanou?? Chodim upravena, sukne, saty a maluji se a jsem vasniva a i presto on je proste unavenej... :-)) Porqdite mi prosim, dekuju. Obcas mi to pripada jako manzelstvi po 20ti letech. A prave mam strach z budoucnosti. Nechci ho predelavat, to ani nejde, spis, jak mu to naznacit, ze na vztahu se musi pracovat, aby se rozvijel a ne trouchnivel:-))) Diky za radu M.

Milá Mayro,

to, co prožíváš ve svém vztahu, potkalo asi značnou část žen, i když míra bude značně individuální. Muži jsou dobyvatelé a tedy v začátku vztahu jsou ochotni dělat věci (často nevědomě), které by normálně nedělali a které jsou často proti jejich přirozenosti. V okamžiku, když je "obět" jejich, aktivita postupně vyprchá a oni se dostanou do svého normálního, přirozeného stavu.

Pochopitelně není jisté, jestli se Tvůj přitel nachází aktuálně ve svém přirozeném stavu, tedy že je nemazlivý a neromantický. Stále je ve hře možnost, že není přesvědčený o tom, že Ty jsi ta pravá. Jeho slova a chování něco takového říkají. Třeba právě proto si dává pozor, aby nebyl příliš milý či pozorný a chová se proto neotesaně.

Ani jedna z těchto dvou nejpravděpodobnějších příčin není pro Tebe dobrá: buď je opravdu nemazlící suchar nebo není přesvědčený o tom, že jsi ta pravá. Ty s tím těžko můžeš něco dělat. Určitě nemá smysl mu ustupovat a cokoliv v jeho chování omlouvat. Pokud Ti na něm cokoliv vadí, co by jsi dlouhodobě nezkousla, promluv si o tom s ním. Nebude-li schopen s tím ochoten nic dělat, ukonči to.

Evidentně chceš více, než jenom nějaké pofidérní "chození". Řekni mu to a nic neoddaluj, chtěj od něj rozhodnutí, chtěj od něj vědět, jak si představuje budoucnost. Kecy o svobodě jsou jenom neschopnost se rozhodnout, co dál. Sám jsem tu floskuli nejednou použil...