Tina se ptá:
Dobrý den,chtěla bych znát názor na můj způsob života,který žiji bez mála čtyři roky.Je mi 45 let,vychovala jsem čtyři děti.První tři jsem měla s mužem,který zemřel a to čtvrté, s pozdějším přítelem,se kterým jsme se po několika letech rozešli,jako partneři...zůstalo jen přátelství.Měla jsem se co ohánět,a volného času nebylo nazbyt.Jak děti odrůstaly a po jednom se začaly vytrácet z domova,ubylo práce,přibylo více volného času a v té době jsem poznala muže,se kterým jsem si výborně rozuměla.Byl to jen přítel,ale přišlo co zákonitě přijít muselo.Stali se z nás milenci.Nebylo by to až tak neobvyklé,ale ten muž je ženatý.Každou volnou chvilku trávíme spolu,máme společné koníčky a sex je vlastně až na druhém místě,přesto pociťuji marnost tohoto vztahu a nejspíš doufám,že příjde doba a nějak se situace vyřeší a my budem oficiálně bok po boku.Na různých místech a akcích nás společnost už bere automaticky,jako pár,ale i tak se ptám,.....má ten vztah cenu?
Ano, Tino...
Věkem už sex není 'to (téměř) nejdůležitější" ve vztahu, to máš určtě pravdu... Že je Ti fajn přes to s Tvým přítelem-milencem je úžasné. Já bych se však tím, že vás "berou jako pár ve společnosti" moc nechlubil... Je to na úkor rodiny jeho, jeho dětí - pokud je ještě má v domě. A jeho ženy, samozřejme.
Dokážeš si představit jak by Ti bylo na místě jeho ženy? Vcítíš se do její kůže? Souhlasím s Tebou, že by si měl On (ale ty s ním) své vztahy ujasnit. Jinak to téměř z Tvého vyprávění vypadá - když to malinko přeženu - že má On dvě rodiny, tedy dvě domácnosti... Připomnělo mi to teď známého politika (momentálně Hejtmana) Ratha, který taky říká, že jsou jeho dvě ženy a dvě rodiny úplně v pořádku. A jakým příkladem jde pak naším dětem jednoho dne? Protože Rath tady bude strašit i za deset let, a možná dokonce z premiérského křesla (ach jo). Ale to jsem odbočil...
Co máš udělat Ti neřeknu. Když se ale vciťuji teď do kůže Tvé, sám se tam necítím moc komfortně, jak to máš dnes, to mi věř. Určitě bych s tím "něco" na Tvém místě dělal. Jsem rád, že tak přemýšlíš i ty, že to nevidíš jako úplně "normální"...
Možnosti máš asi tři, základní.
Po prvé. On se rozvede - kvůli Tobě. To je pak vážné z obou stran. Ale oficiální. Žádná "rathovština".
Druhá. Ukončíte to. Bolelo by Tě to, o tom nepochybuji... Opět sama... (Proč bys to dělala tedy, způsobovat si bolest? Důvod si musíš najít sama).
Třetí. Budete pokračovat jako do teď s tím, že si to oba "zasloužíte". Důvodů pro to si každý najdete tolik, kolik jen budete chtít. A mnoho lidí vás v tom bude podporovat. Je to vlastně dnes (téměř) normální přece...
A určitě najdeš i další možnosti, nebo Ti i další zde pomůžou s tím?
Ptáš se mě, co bych udělal já? Do Tvé ženské kůže se až tak nenacpu, abych si troufal Ti radit. Jen za sebe můžu ještě říct, že nemám rád rozvody jako řešení pohodlí a komfortu (i když "jen" toho duševního).
Držím palce v každém případě. Určitě to ještě nějakou dobu budeš řešit. Asi je to daň za špatné rozhodnutí v minulosti? (Znám sám, taky jsem jich pár udělal...).Protože se i ve vztazích rozhodujeme samy, jako dospělí lidé. Tak ani řešení problému s tím spojených pak nemůžeme "hodit" jako udici do řeky s tím, že "vytáhneme" jednoznačné řešení jako krásného kapra - a když - tak už určitě vůbec ne hned napoprvé...
Juraj
PS: To že jsi vychovala čtyři děti, je krásné... Smekám před Tebou.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)