Češi pochopili smysl kapesného, krize je ale nutí snižovat částku

Čeští rodiče si našli cestu ke kapesnému a oproti minulému roku se k němu kloní už mnohem více lidí. Nyní svým dětem kapesné dává nebo by dávalo devět dotázaných z deseti.  Za ideální věk, kdy začít dětem dávat kapesné, považují čeští rodiče 10 let, průměrná částka se oproti loňsku snížila na 166 korun za měsíc. Ukázal to nejnovější telefonický průzkum, který realizovala společnost Home Credit a.s. v Česku.

Přístup ke kapesnému, jako jednomu z nejdůležitějších nástrojů finanční výchovy u dětí, se v poslední době výrazně zlepšil. Zatímco v loňském roce se ke kapesnému klonilo pouhých 71 % lidí, letos je to již 88 %. „Za změnou stojí zlepšující se situace ve výchově finanční gramotnosti, která se postupnmě dostává do škol a která děti učí pracovat s penězi. Rodiče se tak zprostředkovaně dozvídají, proč a k čemu kapesné slouží a že nejde jen o to, umožnit dítěti koupit si zakázané čokolády,“ říká k průzkumu Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.

Průměrná částka kapesného se oproti loňsku snížila na 166 korun za měsíc. V tomto ohledu jsou mnohem benevolentnější otcové – ti by dopřáli svým dětem průměrně 180 Kč, zatímco matky jen 150 Kč. „Je vidět, že současné ekonomické problémy v Evropě se promítají i do hospodaření domácností a kapesného dětí. Rodiny šetří, takže šetřit musí i děti,“ komentuje situaci Michal Kozub. Jednota však panuje mezi muži a ženami v názoru, zda kapesné dávat, či nedávat. Stejné procento je pro kapesné u obou pohlaví.

Pokud jde o věk, Češi stále volí jako optimální pro první kapesné 10 let. Jsou to děti, které jsou ve čtvrté až páté třídě základní školy a chystají se buď na víceletá gymnázia nebo na druhý stupeň. „Děti v tomto věku už bez problému zvládají násobilku, počítání z hlavy, a proto si lehce dokážou spočítat, kolik peněz mají nebo jak si je rozdělit,“ dodává Kozub.

Z odpovědí v průzkumu je ale vidět, že existují tři zásadní období, kdy lidé navrhují, aby se dětem dávalo kapesné. První velká skupina lidí volí kapesné už se začátkem školní docházky, tedy okolo 6 až 7 let. „Ne každé dítě je ale v tomto věku připraveno pracovat s penězi. Padesátikoruna pro něj nemusí mít větší hodnotu, než jeden bonbón, za který ji vymění s kamarády,“ varuje Michal Kozub. Druhá, nejpočetnější skupina rodičů, se kloní k deseti letům a poslední by kapesné začala dávat až se získáním občanského průkazu, tedy ve věku patnáct let. „To je ale již velmi pozdě,“ říká Michal Kozub, a dodává: „Pak se stávají ty případy, že v patnácti letech dostanou děti první kapesné, a protože s penězi neumějí hospodařit, okamžitě všechny utratí a neřeší přitom, za co.“

Rozdíly v průzkumu jsou patrné i v jednotlivých krajích. Nejlepší vztah mají ke kapesnému lidé z Plzeňského kraje. V průzkumu nebyl jediný respondent, který by kapesné pro své dítě zamítl. Naopak, lidé na jižní Moravě jsou skeptici. Pouhých 73 % lidí v tomto kraji je pro kapesné, což je výrazně pod republikovým průměrem. Regionálně dané jsou také rozdíly v částkách, které lidé uvedli jako nejvhodnější. Zatímco lidé na jižní Moravě by dali dítěti jen 120 korun měsíčně, rodiče ve Středočeském kraji jsou ochotní dát více než dvojnásobek – 260 korun za měsíc. V porovnání se Slovenskem dopadlo Česko výrazně lépe. Slovenští rodiče totiž téměř ve čtvrtině případů kapesné dávat nechtějí.

Kapesné ale není jen záležitostí Česka nebo střední Evropy. Běžně ho dostávají i děti v dalších zemích, jako jsou Rusko nebo Čína. V Rusku je typický věk pro začátek kapesného 10 let, v Číně dokonce 6 let. Pravým opakem je ale Vietnam. Tam lidé překvapivě volí až 15 let. V Kazachstánu děti dostávají první kapesné nejčastěji v 7 letech a rodiče se k němu staví více než pozitivně. Celých 94 % dotázaných je pro kapesné a průměrná částka, kterou by dali desetiletému dítěti, je 3 tisíce kazašských tenge, v přepočtu necelých 400 korun.

Telefonický průzkum se v Česku uskutečnil v průběhu července 2012 na 338 respondentech a na 324 respondentech na Slovensku.

Více info na: www.homecredit.cz