Filmová recenze: 3 sezony v pekle

Pod taktovkou režiséra Tomáše Mašína byl natočen nový snímek "3 sezóny v pekle" s podtitulem "Dokud sníš, nejseš mrtvej!" Právě podtitul výtečně charakterizuje hlavního hrdinu Ivana Heinze (Kryštof Hádek). Pohledný mladíček, věčně házející nezbednou sexy patkou, velký provokatér, ve svých nevinných devatenácti letech vstupuje do světa dospělých. Jeho domov mu nestačí, proto se rozhodne vzít nohy na ramena a zmizet v dáli zahalen do svých snů, představ, básní a cigaretového kouře. Ano, Ivan je umělcem, respektive cítí se býti nejlepším básníkem, jehož jméno bude jednou ve školních učebnicích. Svým chováním oslavuje svobodu, umělecké ideály, extravaganci, žije přítomným okamžikem, lačně a veřejně pošilhává po krásných ženách.

Jeho fatální polovičkou se stává bisexuální Jana (Karolina Gruszka). Mladá žena, která je svým chováním také podivínkou, ale o to více žádanou jak mezi ženami, tak muži. Jana svým neobvyklým přístupem Ivana dusí, drtí, škrtí, miluje a pohrává si s ním jako s hračkou. Nicméně on to nevzdává a i když projde několika hysterickými záchvaty z jeho strany ukončeného vztahu, tak přesto zůstává tím věrným psíkem, zamilovaně následujícím svoji nekompromisní velitelku.

Píše se rok 1947, politická situace přituhuje. Příběh byl inspirován osudy jedné z nejznámnějších postav československé literární scény Egona Bondyho (20.1.1930 - 9.4.2007). Režisér Mašín uvádí, že jde o volnou inspiraci zápisky z mládí Bondyho. Nechce být dokumentem a v mnoha bodech je čistou fabulací. Vzdor, rebelství a energie reflektuje energii a náladu komunity mladých nonkonformních umělců v poválečné republice.

Nyní si vypůjčuji slova pana režiséra, která mě dost zaujala. Například uvádí, že film je o tvrdém střetu nekompromisního individualisty Ivana s nastupujícím totalitním režimem. Hlavní hrdina představuje tradici estetických a filozofických buřičů, kteří se odmítají nechat spoutat jakýmkoliv systémem. Film klade otázku, do jaké míry se má člověk nechat válcovat institucemi a vládní mocí a to v jakékoliv formě. Toto téma je dost žhavé zejména v dnešní době, kdy jsme neustále v konfrontaci s mocí médií, finančních korporací, kdy politici manipulují s veřejným míněním a svobodně myslící jedinec je jim vysloveně překážkou.

Nejvíce se mi líbil Martin Huba v roli otce Ivana. Sympatický, otevřený, sebevědomý. Na druhé straně trpící jako pes. Nedávno ovdověl, totalitní režim mu obrací život vzhůru nohama. Šokovaly mě jeho věty o povaze českého člověka. Obávám se, že jsem je už slyšela i z jiných směrů. Bohužel. Otec z počátku bojuje s rebelií svého syna, později mu dojdou zbraně. Konec konců, syn Ivan je dospělý natolik, aby mu do toho jeho otec "zbytečně nežvanil". Naschvál dávám tato dvě slova do uvozovek, aby nebyla špatně pochopena. Když jsme v období rebelismu, soutěžíme se svými rodiči kdo s koho. Neslyšíme rodiče jasně a rozumně mluvit, slyšíme je žvanit a blábolit totální nesmysly. Děj příběhu ukáže, že i na tomto problému - totální nesouhře mezi otcem a synem - se podepíše čas. Jak se říká "čas ukáže, čas to vyřeší".

Milostné drama "3 sezóny v pekle" je okénkem do života silné osobnosti a zároveň do naší nedávné minulosti, s níž je stále většina z nás velmi pevně spjata. Pohodlně se usaďte a přeji vám šťastnou cestu o několik desítek let zpátky.

ČR/SR/Německo 2009
Žánr: Milostné drama
Režie Tomáš Mašín
Hrají: Kryštof Hádek, Karolina Gruszka, Jan Kraus, Martin Huba, Miroslav Krobot, Táňa Pauhofová, Luboš Kostelný
Premiéra: 26.11.2009

Zdroj foto: www.falcon.cz